Zkušenost doteku v kojeneckém období vytváří důležitý základ pro důvěru a sebevědomí – v pravém slova smyslu – a schopnost cítit se dobře v sobě samém a ve světě. Zdraví a uvědomělý život jsou typická hesla naší společnosti, která je výrazně orientovaná na tělo.
Téměř každý se dnes domnívá, že ví, jak důležitá je vitalita a psychické i fyzické uvolnění pro zdraví těla, duše i ducha. Většina lidí si však neuvědomuje, že kořeny toho leží v období raného vývoje. Už v prvních týdnech a měsících života se spolurozhoduje o tom, zda děťátko dostane základ zdravého vývoje, na kterém bude v pozdějších letech stavět. Citlivost kůže je vedle sluchu jednou z nejdříve vyvinutých tělesných schopností a v tomto období je, stejně jako sluch,mimořádně citlivá. Kůže je jedním z primárních smyslových orgánů dítěte, a proto to příroda zařídila tak, že potřeba kontaktu u malých dětí je vyvinuta stejně silně jako potřeba slyšet, jíst a pít. I když jsou malé děti vyspané, syté a spokojené, bez kožního kontaktu, doteků a zvuku matčina nebo otcova hlasu pociťují určité strádání.
Nejrůznější výzkumy neustále ukazují, že malé děti, které nebyly pravidelně vystavovány dotekům, mazlení a intenzivním taktilním podnětům i jiným pozitivním smyslovým podnětům (jako například sluchovým, čichovým atd.), vykazují psychické a fyzické deficity. Dnes už je vědecky dokázáno, že kožní kontakt a verbální kontakt mezi rodiči a dítětem je směrodatný pro celkový vývoj.
Nedostatečně vyvinutý tělesný cit, náchylnost ke stresu, závislosti a za nimi se skrývající touhy, ale i poruchy držení těla, které se projevují navenek i uvnitř, obecně cizí pocit vůči vlastnímu tělu a jiným lidem, pravděpodobně velmi těsně souvisejí s nedostatečným tělesným kontaktem a verbálními projevy náklonnosti po porodu a v kojeneckém věku. Děti, které neustále a nadměrně pláčou, zcela automaticky napínají své svaly a stále více se křečovitě stahují – dokud je rodiče nevezmou do náruče nebo neutěší.
Tak vzniká začarovaný kruh. Samozřejmě lze předpokládat, že tyto děti, kterým rodiče neposkytují dostatek lásky a útěchy, mají častěji tendenci k poruchám držení těla a ke strnulosti než děti, které mají dostatek útěchy, hlazení a mazlení. Co tedy může člověk udělat lepšího, než podporovat startovní podmínky rostoucích svalů, kloubů a vyvíjejícího se vnitřního života pomocí láskyplných, vědomých doteků a projevů náklonnosti?
Napsal/a: Bruno Walter, Heidi Velten
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Pěkný článek. Myslím, že význam doteku je opravdu hodně důležitý.