Všichni chceme mít zdravé děti

Nemocné děti – to se nám nějak nezdá; není to zkrátka v pořádku. Rýma a občas nějaká ta běžná dětská nemoc – s tím bychom ještě souhlasili, ale dál už „prr“! Tady to má končit. Představa vážně a dlouhodobě nemocného dítěte se nám jednoduše příčí – to musí být nějaký omyl. Cožpak už není touhle dobou lidský tvor natolik „odzkoušený“, aby k podobným výrobním chybám nedocházelo?!Na maléry a nemoci se nám nechce raději ani myslet. Onemocnění dítěte pro nás totiž znamená náhlé ohrožení všech jistot, konec bezpečí – závan něčeho neznámého, nebezpečného a hrůzyplného. Někde hluboko uvnitř nás sídlí tupá bolest a strach, že ztratíme to nejdražší, co máme – strach, kolem něhož raději chodíme jen po špičkách. Když dítě onemocní, velice nás to vyleká. Někdo možná namítne, že je to hloupost – ale to by pak museli být hloupí téměř všichni rodiče. Já sám bych přece jako lékař měl být rozumnější – ale když začnou stonat moje děti, jsem z toho stejně jako ostatní rodiče úplně vedle.

Navíc – takové nemocné dítě, to je pěkně nepraktická záležitost. S tím nikdo nepočítal. Člověk sice tušil, že ty rozesmáté baculaté dětičky v brožurách o dětské výživě nejsou opravdové, ale že budou nemocné… A tak často… A zrovna když se chystáme na dovolenou… A že učitelky ve školce budou doslova alergické na každou nudli pod nosem… A že jim nestačí, že jsou nemocné – ještě budou kňourat! Propochodovat celý den s patnáctikilovým chrchlajícím potomkem v náručí, bez šance doběhnout si třeba jen na nákup a k tomu celou noc nezamhouřit oka… Vědět, že to bude vypadat takhle, to by si člověk svůj příspěvek k udržení početního stavu obyvatelstva zatraceně rozmýšlel…
Kdo se svým usmrkaným pokladem v náručí nachodil už kilometry a má za sebou další nezdařený pokus umístit alespoň jedinou nosní kapku tam, kam patří – tomu se začnou honit hlavou prapodivné věci. V takové chvíli nás přepadá pocit naprostého osamocení a zoufalství. Nikdo nechápe, co prožíváme. Nosní kapky… to se povedlo! Fakt nedovedou vymyslet nic lepšího?! Tak ať si to tedy přijdou zkusit sami!

Tahle kniha je pro vás – pro všechny, kdo své děti samozřejmě milujete, ale přesto máte občas pocit, že vám došly síly – a odvaha.

… asi jste se dovtípili, že jste si právě přečetli úryvek z „nějaké“ knížky – ano, jedná se o ukázku z bestselleru švédského pediatra Larse G. Gustafssona Dítě je nemocné! Co mám dělat?, kterou začátkem roku vydalo nakladatelství Motto. S knihou jsme vás seznámili už v článku Motto pro děti i dospělé, dokonce o ni celý březen můžete bojovat i v soutěži Hledej, čti a vyhraj!.
Najdete v ní spoustu praktických rad a tipů od přímo od lékaře, ovšem podaných velmi srozumitelně, s humorem a empatií. Kromě běžných dětských nemocí a trápení jako jsou např. neštovice, střevní chřipka nebo bronchitida, se autor zabývá i péčí o nemocné dítě obecně nebo třeba tím, jak připravit sebe i dítě na kontakt s lékařem.

Od 10. do 30. března 2009 budete mít další šanci na výhru – tentokrát budeme v soutěži Víte…? hrát o tři výtisky.

Můžete se také těšit na další ukázky z první kapitoly, které se týkají dětského strachu z lékařů a nemocnice.

Dítě je nemocné! Co mám dělat?
autor: Lars H. Gustafsson
120 stran
vydavatel: Motto
vázaná
doporučená cena: 199 Kč