To dítě už zase stůně!

Rubrika: Péče o dítě

160430_having_a_napVětšina dětí začne stonat s nástupem do dětského kolektivu. Proč tomu tak je? Můžeme to nějak ovlivnit? Zeptali jsme se na to alergologa, imunologa a kožního lékaře MUDr. Radka Klubala. Ne každý asi sprchuje děti studenou vodou, ale každý by měl s dětmi chodit na procházky, do přírody…Stůňou dnešní děti výrazně víc, nebo dříve se o tom tolik nemluvilo?
Určitě se o tom dnes víc mluví, i proto mají rodiče obavy ze snížené imunity. Je ale zcela běžné, že jsou děti v prvním kontaktu s dětským kolektivem víc nemocné. Když jde dítě do školky, brzy mi je rodiče přivedou pro podezření na sníženou imunitu. Pokud je v laboratorních testech vidět, že je imunita v pořádku, vysvětluji rodičům, že si dítě pouze potřebuje jeden až dva roky běžné dětské nemoci odstonat. Rodiče by s tím měli počítat. Bohužel, dnešní uspěchaná doba nás nutí k urychlené léčbě antibiotiky. Imunitní systém tak nemá čas dozrát a zůstává pro příští kontakt se stejnou infekcí nepřipravený a už se roztáčí bludný kruh…

Takže pokud se antibiotika používají i na běžné infekce, se kterými by se dětský organismus, kdybychom mu dopřáli více času, vypořádal sám, nenaučí se jeho imunitní systém to, co by měl?
Dá se to tak říct. V takový případech imunitní systém není „vzděláván“ tak, jak by měl, proces jeho zrání je neustále přerušován. Dalším problémem je, že antibiotika nejen bakterie hubí nebo jim brání v množení, ale u velké části lidí má negativní vliv na množení krevních buněk, a tím pádem brzdí i imunitní systém. Přemíra antibiotik tedy způsobuje, že imunitní systém je špatně vzdělán a ještě ho přibržďuje ve vývoji. Navíc naše imunita potřebuje trvalé stimulující podněty od našich vlastních bakterií, aby byla neustále ve střehu. Pokud větší množství antibiotik vybije naši střevní flóru, naruší se tím i funkce imunitního systému.

Jakou funkci hraje horečka při nemoci dítěte?
Teplota je způsob, jak se tělo brání, v podstatě se snaží infekci „uvařit“. Teplem se zároveň vyplavuje více obranných látek uvnitř těla, takže teplota má v průběhu nemoci svůj význam a nemá smysl ji ihned za každou cenu snižovat. Na druhou stranu ne všichni pacienti mají „blok“, aby se teplota nedostala přes určitou mez, kdy zejména u dětí může dojít ke křečovitým stavům a poškození organismu. Pokud je tedy horečka příliš vysoká (přes 39°C), můžeme použít osvědčený způsob našich babiček – vlhký zábal, nebo paralen, který je také součástí různých panadolů apod. Od acylpyrinu se v současnosti ustupuje, protože může způsobit alergickou reakci, u dospělých dráždí žaludek nebo vede ke krvácení z nosu. Velmi opatrně je třeba zacházet s preparáty na bázi brufenu. Jedná se o silný lék, který musí užívat s rozvahou i dospělý člověk.

Jaké otázky vy jako lékař kladete rodičům, kteří k vám přivedou dítě s podezřením na poruchu imunity?
Ve svým dotaznících se ptám, zda se dítě narodilo v termínu, jak se hojil pupečník, jestli bere často antibiotika, zda mělo zánět středního ucha a kolikrát, zda mělo zánět dutin, spojivek, jestli trpí na průjmy (dítě s vrozenou poruchou imunity trpí většinou i při kojení na průjmy), zda má zvětšené uzliny, nosní mandli, krční mandle, bradavice na rukou, moluska apod., jak snáší standardní očkování. Podezření na sníženou imunitu vysloví většinou pediatr, který ví, jak často je dítě nemocné, kolik antibiotik dostalo atd. Pediatr odešle dítě s rodiči k imunologovi, který podle krevních testů zjistí, zda má dítě imunitu skutečně sníženou. Pokud ne, mohou si všichni oddychnout a pustit se do přirozeného formování imunitního systému dítěte.

Jak se případy snížené imunity řeší?
Velmi často se zahajuje léčba tzv. bakteriálními lyzáty. Ty představují „rozemletou“ směs běžných bakterií, jako je streptokok, stafylokok apod. Tyto tablety se užívají podle určitého schématu, a tím se děti s infekcí seznamují. Může jim to hodně pomoci.

V minulosti se poměrně běžně odstraňovaly nemocným dětem nosní nebo krční mandle. Jak se na takový zákrok díváme dnes?
Mandle hrají v těle hodně důležitou úlohu. Jsou součástí lymfatického systému, který obklopuje celý nosohltan a je předvojem naší imunity. Cokoliv spolkneme, vdechneme, je touto branou zaregistrováno – naše tělo si ohmatá, co do něj vstupuje a rychle předává informaci celému imunitnímu systému. Ten se pak rozhoduje, zda se má bránit nebo zda má zaregistrovanou složku tolerovat. Pokud mandle odstraníme, narušíme informační kvalitu tohoto obranného valu, a to může u mnoha lidí představovat vážný zásah do koordinace imunitního systému. Mandle se tedy dnes už pokud možno neodstraňují, osobně takové doporučení dávám jen výjimečně.

Mojí dospělé dceři se občas objeví v krku na mandlích bělavé čepy, které zase samy zmizí. Nemá přitom ani teplotu, ani jiné potíže.
Takový „čep“ je někdy docela přirozená věc. Mandle je totiž koule s velkým povrchem a následně zmuchlaná do malé kuličky, takže je zvrásněna záhyby a lagunami. Sliznice mandlí se při nějakém podnětu, což může býti kyselý nápoj, studený vzduch apod., podráždí a pak se olupuje. Vzniknou bělavé žmolky a usazují se ve formě „čepu“. Pokud má pacient jenom jakýsi čep bez dalších známek onemocnění (například teplota, bolesti hlavy,kloubů, zvětšené uzliny na krku, vysoká sedimentace, vysoká hodnota C-reaktivního proteinu) většinou to jen znamená, že byl povrch mandle něčím víc drážděn. V takových případech obvykle provádím výtěr z krku, a pokud není nalezena nebezpečná infekce, pacienta už jen dále sleduji. Čep by se neměl vymačkávat, protože se do sliznice může zanést skutečná infekce a o problém je postaráno.

Jak může maminka napomoci správnému fungování imunitního systému svého dítěte?
Pokud je to možné, ani ona by neměla v těhotenství užívat antibiotika. A měla by dítě kojit. Mateřské mléko obsahuje látky matčina imunitního systému, které pomáhají miminku se bránit, protože když se narodí, jeho imunitní systém ještě není plně vyvinutý. Obsahuje také hodně látek, které přímo stimulují vývoj imunitního systému dítěte. Batole a předškoláka by měla nechat projít infekcemi co nejpřirozeněji. Samozřejmostí by měla být vyvážená strava, dostatek spánku, dostatek pohybu venku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu děti a MY č. 1/2006
autorka: Helena Chvátalová

Napsal/a: redakce (Petra)

Toto taky stojí za přečtení!

Tvoření: Kouzelné obrázky

Se sychravým počasím vzniká větší potřeba zabavit děti. Venku se už nedá trávit tolik času jako v létě a

Čtu dál →

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • pet-tweety

    Muj syn od narozeni mel porad problemy s nachlazenim..navic v 9 mesici jsem ho musela dat do soukrome skolky a to nebyl tyden kdy by nebyl nemocny…muj doktor je hodne na prirodni produkty a doporucil mi na posileni imunity Hlivu ustricnou, prodava se jako sirup a malymu moc chutna…navic fakt pomaha (cca 8 mesicu nebyl nemocnej). Poptej se v lekarne nebo pres net: http://www.vegi.cz/cz/katalog/pro_deti

  • Tak dokud byla Martina doma,tak jsme se bez nemocí docela obešli,když teda nepočítám nějakou tu laryngitidu,jednou zánět ledvinné pánvičky,ale to jsou podle mě nekolektivní nemoci.Loni nastoupila v prosinci do školky a už to jelo.Angíny,rýmy,z toho záněty středouší,uporné kašle.Ted jsem zrovna nedávno v nějakém článku četla,že mezi 3. a 4.rokem si děti vytvářejí svoji imunitu.Na alergologii mi doktorka řekla,že ale neznamená,pokud dítě dostane angínu,že si tím pádem vytvoří na ni protilátky a už ji nedostane.No pěkně děkuju.Na její radu jsme taky začali dávat preventan v kombinaci s imunoglukanem nebo echinaceovým sirupem.Jsme naočkovaní prevenarem a máme vytržené nosní mandle,tak čekám,jak to přežijeme do jara.V každém případě mi připadá,že každý bacil,co kolem nás proletí,si vybere zrovna nás.A tuplem,když jsme ve školce.Jo a kojená byla 16 měsíců a vůbec mi nepřipadá,že by byla nějak extra chráněná.Samo,že jsem moc ráda,že při její extra nízké porodní váze jsem jí mohla dát asi to nejlopší,ale nevím,jestli to mělo na naši imunitu nějaký vliv.Snad se moc nerouhám.
    Radka

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Tak, co holky nastoupily do školky, furt bojujeme s rýmou a kašlem. Je to o to horší, že Lu zapomíná smrkat, Any to zcela odmítá. Zvládáme s jitrocelovým sirupem a Panadolem dle potřeby, užíváme (preventivně už od září, nástup do MŠ koncem října) Preventan, podávám holkám Vironal, pijí Céčko. A o víkendech rozhnáníme bolavá ouška…
    Pořád čekám, kdy se to aspoň zlepší.

  • Petra

    Bobino, jsem ráda, že jsem se s výběrem trefila, takže jsem dnes přidala ještě další na podobné téma 😉

    Jinak se omlouvám za chyby v textu, včera jsem článek vkládala hodně narychlo a nevšimla si, že mezi některými slovy v původním textu chybí mezery. Už jsem to snad vychytala a bude se vám lépe číst 😉

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Jo, to se mi zdá rozumné, co píšeš, Bobino – taky mám zkušenost s holkama. Já sama mám imunitu dosti oslabenou, takže jsem každou chvíli na hromadě. Dokud holky byly přikojované, tak se to obešlo jen s lehkou rýmou, ale od okamžiku odstavení (z jejich vůle) ty jejich choroby (naštěstí jich bylo jen pár) „stojí za to“… Vysoké teploty (i když třeba jen den, max. dva…), hnusná a dlouhotrvající rýma, kašel…
    Mě ale ještě napadlo, že třeba ty děti nekojené mají jedna horší průběh chorob, ale možná by byly i častěji nemocné… Což se ale nezjistí, protože dítě buď je, nebo není kojené…
    Enží, Tobě i malé (a Martínka nevyjímaje) moc přeju, ať už jste v pořádku… Ona až konečně poleví ta zima, a přijde jaro, bude líp… (teda jestli nejste alergičtí na pyly…)

  • Petři,taky jsi mi s tím článkem kápla do noty.Jsme na tom stejně jako Enží,ale zápal plic jsme ještě neměli (naštěstí).Ale s tím kojením je to myslím trochu jinak.I kojené dítko onemocní,ale nemoc má lehčí průběh a můžu to jen potvrdit.Matýsek (4 1/2r) je každou chvíli na hromadě,ale Vojta (15m),který je ještě kojený chytil ty Matýskovy bolístky jen párkrát a průběh nemocí byl opravdu lehčí a rychlejší.Myslím si,že na nemocnost nemá vliv délka kojení,ale je rozhodující,zda je nemocné dítko zrovna kojené a v tu chvíli dostává protilátky tvořené maminkou.Jinak kojení jako takové má asi pozitiva spíš do budoucnosti.Takže Enží nezoufej a přinejmenším bude Marťa aspoň inteligentnější.

  • Tak tuhle otázku si poslední dobou, asi tak od léta, pokládám dost často!! Když né opakované záněty ledvin, tak chřipky nebo jen lehčí nachlazení a teď psolední zápal plic, kdy jsme museli být hospitalizováni. Před tím jsme už také leželi v nemocnici zase po febrilních křečích…A pak že dlouho kojené děti nemarodí!! Nevěřte této báchorce!
    No jestli my budem někdy zdraví bez kašle a nudle u nosu (no prostě celkově v pohodě), tak se radostí asi zblázním!!!! Kluk měl teď také šílenou virozu, nakonec musel dostat antibiotika, aby se z toho dostal! Takže furt něco!
    takže děkuji za tento článek!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist