Ale již u mladších dětí můžeme zavést určitá režimová opatření. Jedná se především o pravidelné pití během dne, 2 hodiny před spaním ale již ne. Tyto možnosti jsou vhodné konzultovat u dětského praktického lékaře a to v době věku 3-4 roky. Ve složitějších případech je pak samozřejmě již nutná spolupráce s odborníky v nefrologických či urologických ambulancích.
Pokud bychom mluvili o léčbě, kromě režimových opatření je na řadě medikamentózní léčba, tj. pomocí farmakologických přípravků. V žádném případě ale nejde o antidepresiva, která vykazují značné množství nežádoucích účinků. Současná moderní léčba se zaměřuje na užívání především desmopresinu, který významně snižuje noční produkci moči a nevede tak k jejímu nekontrolovanému vyprázdnění. S touto léčbou se ale začíná až po pátém roce věku, do té doby je vhodnější citlivý přístup a režimová opatření.
Návštěva u lékaře nebolí
Při úvodním pohovoru se lékař zajímá o historii obtíží, zajímá se vždy o detaily příznaků a návyky při močení. K upřesnění těchto údajů má dítě za úkol s pomocí rodičů vyplňovat tzv. pitnou a mikční kartu, do které se zapisuje frekvence a objem přijatých tekutin, objemy a frekvence močení a epizody pomočení. Toto měření a evidence má probíhat doma za standardních podmínek, kdy jsou děti bez stresu a v dobré kondici, nejlépe 2-3 víkendy.
Vyšetření v nefrologické poradně je nebolestivé, dítě se v žádném případě nemá čeho bát.
Nejprve se provede běžné klinické vyšetření a laboratorní vyšetření moči.
V určitých případech lékař provádí ultrazvukové vyšetření ledvin a močových cest. Odborník při tom zkoumá jejich anatomii a reziduum (zbytek moči v močovém měchýři po vymočení).
Ve složitějších případech následuje uroflowmetrické vyšetření (močení do průtokoměru se zapisovacím zařízením). Uroflowmetrie zaznamená do křivky objem moči za časovou jednotku při močení. Někdy je toto vyšetření doplňováno o vyšetření elektromyografie pánevního dna.