Nebezpečná žízeň

Voda je základem lidského života, a zvláště pak v horkých letních dnech je nutné nespoléhat se na přirozené instinkty, tedy nečekat, až si tělo řekne samo, že chce pít, ale nabízet mu přísun tekutin v pravidelných intervalech. Ve zvýšené míře to pak platí hlavně u dětí, které mají nízký pocit žízně.

Voda je skutečně naprosto důležitou složkou potravy člověka, lidské tělo je jí tvořeno přibližně ze 70%, většina je uložena v buněčných tkáních. U těch nejmenších dosahuje objem vody v těle dokonce až ¾, s postupně zvyšujících se věkem se tento objem poměrně snižuje.

Denně vyloučíme potem, močí, stolicí, kůží a dýcháním až 2 litry tekutin. Lidské tělo musí fungovat v rovnováze, tedy logicky – co vyloučíme, musíme nahradit.
V letních měsících se množství vylučovaných tekutin zvyšuje, tudíž i našemu tělu je třeba dodat větší množství.

Pokud bychom pili méně, nebo dokonce výrazně méně, pak dojde k porušení vnitřní rovnováhy organismu, tzv. homeostázy a to v právě v důsledku snížení obsahu vody v našem těle.
Příjem tekutin je v našem těle řízen činností centrální nervové soustavy.

Kolik tekutin denně u dětí

Jak bylo řečeno, děti patří, stejně jako staří lidé, do kategorie osob, které si většinou o pití neřeknou – buď mají na „práci“ nějakou důležitou hračku, nebo je právě zaujme něco na ulici apod. I kdyby pocit žízně malé dítě mělo, neznamená to, že to řekne, tudíž se na tento instinkt raději nespoléháme a dítěti nabízíme tekutiny sami a pravidelně.

Rovněž při počítání množství tekutin nebuďme zase až moc detailní, každé dítě je jiné a několik chybějících mililitrů jistě vadit nebude. Navíc počítejme také s tím, že tekutiny jsou obsaženy také v ovoci, zelenině, polévce, i v mase.

Musíme započítat i činnosti, které dítě provádí, tj. jeho tělesnou aktivitu, dále jeho hmotnost, věk, také pohlaví, neméně důležitá je i vlhkost v prostředí, kde se dítě pohybuje, jaký je jeho zdravotní stav atd.

Stejně jako u dalších kategorií, i u kojenců se vše řídí především váhou a dále pak počtem měsíců, například kojenec okolo tří měsíců a s váhou okolo pěti kilogramů by měl vypít za den asi 800 ml, v šesti měsících by to mělo být již okolo jednoho litru a roční děťátko by mělo hospodařit s objemem dodaných tekutin pohybujících se kolem 1200 – 1300 ml.

Batole ve druhém roce života by mělo dostávat denně až 1500 ml tekutin a dítě školou povinné (na prvním stupni) by pak mělo vypít již okolo dvou litrů tekutin.

U dětí školního věku se v podstatě objem dodaných tekutin přibližuje těm, které potřebuje dospělý člověk – tedy denně 2 – 2,5 litru. Opět ale upozorňuji – záleží na tom, jakou činnost dítě dělá, kde se pohybuje a další ovlivňující faktory, které jsem zmínila výše.

Zásada: Nepijeme nárazovitě, ale dodáváme tělu tekutiny v pravidelných intervalech během celého dne a to především s ohledem na činnost, kterou vykonáváme.

Dále je nutné zmínit fakt, že stejně jako ke sníženému množství tekutin může dojít i k opaku. Tedy k příliš velkému objemu tekutin, který dodáme našemu organismu. Ani jeden není správný. Pokud budeme pít zase až příliš, budeme přetěžovat především ledviny a srdíčko – v konečných a nepříjemných důsledcích tento stav, pokud trvá delší dobu, může skončit i selháním těchto důležitých orgánů.

Pozor na dehydrataci u dětí!

Dehydratace znamená ztrátu a nedostatek vody v organismu. U dětí, zvláště těch nejmenších, je její riziko daleko vyšší, už proto, že objem vody v dětském organismu je vyšší než v tom dospělém.

Projevy a příznaky:

U kojenců, kteří si mohou o pití říci jen pláčem, je nutné sledovat množství pomočených plen za den – mělo by jich být minimálně 5 – 6, stoličku, zda je pravidelná a také projevy děťátka, tj. zda je spokojené, či nikoliv. U miminek je pak v případě dehydratace i propadlá fontanela.
Mezi příznaky dehydratace pak celkově patří suchá sliznice v ústech, rty a jazyk jsou rovněž oschlé, po jídle se často objevuje škytavka a je suchá kůže. Dehydratovaná pokožka (můžete vyzkoušet například na předloktí) se po vytáhnutí kožní řasy vrací zpět daleko delší dobu. K příznakům patří také tmavě žlutá moč a především její menší množství – pokud má organismus dostatek tekutin, je moč světle žlutá.

U dehydratace se samozřejmě objevuje i zácpa, mohou být bolesti bříška a v neposlední řadě i bolesti hlavy.

U dětí si samozřejmě všímáme i jejich vnějších projevů. Dítě, které trpí nedostatkem tekutin, je neklidné, protivné – rodičům se může zdát, že zlobí, nic jej nebaví, je spavé, nesoustředěné apod.

U těžkých projevů dehydratace může dojít až k bezvědomí a ohrožení života!

Co pít

Nejideálnější je samozřejmě čistá voda, pro kojence pak speciálně zakoupená. Pokud budete dětem podávat minerální vody, pak jedině ty neperlivé. Nezapomeňte, že každá minerální voda obsahuje navíc i minerály, ionty a další látky, je dobré tedy střídat značky těchto vod nebo jednu prostřídávat například s čaji. Vhodné jsou i ovocné šťávy, můžete je navíc naředit vodou. Z čajů raději vynechejte černý čaj a soustřeďte se na zelený, ovocné, popř. bylinkové (heřmánek, meduňka), ale ve slabší koncentraci a střídejte je s jinými tekutinami.

Děti, které jsou kojené, dostávají tekutiny v mateřském mléku, je to tzv. přední mléko, tudíž v horkých dnech, kdy se zvyšuje potřeba tekutin, prostě děťátku nabízejte prs častěji. Ovšem, nalezneme i informace od odborníků, že je možné i kojenému dítěti, zvláště tedy ve skutečně horkých dnech, podat například vodu po lžičkách – rozhodně tím nic nezkazíte.

V každém případě nejsou vhodné ke konzumaci sladké limonády, kolové nápoje, ale stejně tak i ochucené minerální vody nebo například nektarové nápoje – je to především vzhledem k jejich vysokému obsahu cukru a navíc přivodí spíše další pocit žízně, než osvěžení.

Co dělat u projevu dehydratace

Pokud zjistíte některý, byť ten „nejmenší“ příznak či náznak dehydratace u dítěte, nepanikařte a nesnažte se dítě doslova „nalít“ tekutinami. Pouze byste mu také mohli ublížit. Naopak, zkraťte intervaly mezi pitím, tekutiny podávejte častěji, ale v menším množství.

Důležitá je prevence

V první řadě se nespoléháme na to, že nám naše dítko přijde sdělit v pravidelných intervalech, že chce napít – od toho jsme tady my rodiče, abychom, hlavně ty nejmenší kontrolovali sami a rovněž sami jim podávali vhodné tekutiny, a to nejen na osvěžení. Dítě by mělo mít svou dávku tekutin rozvrženou do průběhu celého dne.

Pokud vaše dítě nechce pít, resp. nechce opustit oblíbenou hru či činnost, nebo nepije po delší dobu, zkuste zapojit svou fantazii – můžete třeba i v jeho spolupráci namíchat nějaký super ovocný koktejl s ještě úžasnějším brčkem na pití z jeho oblíbeného ovoce. Zařaďte, klidně i v létě, do jídelníčku navíc oblíbenou polévku, kupte oblíbené ovoce (výborný je například meloun, nebo i jablka, hrušky, okurky atd). U menších dětí nalijte nápoje do oblíbeného hrníčku (nebo jej jděte koupit, můžete si ho i doma sami vyzdobit oblíbenými samolepkami), nebo k lahvičce připevněte držátko pro pohodlí a lepší držení, vyprávějte pohádky třeba o bolavém bříšku, které nechtělo bumbat, o kytičkách, které se přece večer také zalévají, aby neměly žízeň atd.

Napsal/a: Iveta Pešková