Miminko, které nepláče

Rubrika: Péče o dítě

233171_newborn_nelly_1Rodiče si psychologovi nebo pediatrovi na dítě, které nepláče, nikdy nestěžují. Většinou jsou s ním naopak plně spokojeni. Nicméně to, že je novorozenec stále potichu a nepláče, není znamením radosti ze života. Kdybych si jako matka i jako psycholožka měla vybrat, vždycky bych dala přednost dítěti, které se projevuje a dožaduje se toho, co potřebuje nebo na co má chuť…

Takové dítě není předmětem naší příručky z toho prostého důvodu, že rodiče si psychologovi nebo pediatrovi na dítě, které nepláče, nikdy nestěžují. Většinou jsou s ním naopak plně spokojeni. Nicméně to, že je novorozenec stále potichu a nepláče, není znamením radosti ze života. Kdybych si jako matka i jako psycholožka měla vybrat, vždycky bych dala přednost dítěti, které se projevuje a dožaduje se toho, co potřebuje nebo na co má chuť, než dítěti, jež leží v klidu v kolébce nebo postýlce, které netouží po společnosti. Cítíte, jak se u obou dětí liší jejich touha žít? Dítě, které je schopné se „vyřádit“ a snaží se sdělit svůj problém, využívá naplno svou schopnost udělat rámus a přivolat matku: dítě, které nesčetnými způsoby utěšujeme, se utvrzuje v sebedůvěře a důvěře vůči okolnímu světu.
A miminko, které nepláče nebo už nepláče, pochopilo, že všechno jeho volání zůstane bez odpovědi. Francoise Dolto měla ve zvyku říkat: „Způsobené chování a mírnost není pro děti, ale pro plyšáky.“ Nad emočním vývojem příliš hodného miminka, které zůstává dlouhé hodiny samo, si lze klást otázky. To,co na první pohled vypadá jako nezávislost a mírnost, je občas možné vysvětlovat ve skutečnosti jako úzkost. Když dítě přestane komunikovat, znamená to, že už nepočítá s tím, že ho někdo vyslechne.

Takže domníváte-li se, že vaše dítě příliš pláče, a vás to zneklidňuje, řekněte si, že byste měli mnohem více důvodů ke starostem, kdyby vaše dítě neplakalo. Mělo by samozřejmě stejné potřeby jako všechna ostatní miminka, ale nechávalo by si je pro sebe jako dospělý člověk v případě hlubokého zármutku. Dítě, které pláče, psychology nezneklidňuje. Dochází ke správnému vnitřnímu vývoji, dítě ví, co chce. Od rodičů i od života hodně očekává. Není pak pláč nejlepším způsobem, jak toho od nich i hodně získat?
Nerada bych však zbytečně strašila rodiče té výjimečné části dětí, které nepláčou a přitom nevykazují žádné známky znepokojujícího chování. Tato miminka, která nemají mnoho požadavků, jsou pozoruhodně psychicky uspořádaná a soběstačná. Instinktivně se dokážou uklidnit a mají trpělivost. Rodiče se musí naučit rozlišovat mnohem jemnější a nenápadnější známky komunikace, aby své dítě pochopili a věnovali mu dostatečnou pozornost.

Jedná se o ukázku z knihy Dítě pláče – co dělat
vydal Portál, 2006

Napsal/a: Anne Bacus

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Já jsem taky narozená v panně a mamka říká, že jsem byla moc hodné miminko.:-)Škoda, že mi to nezůstalo:-))). Můj nejstarší jako miminko neustále vyžadoval mou pozornost, když byl větší, to samé, pořád jsme četli, povídali, opravdu hodně brzo mluvil, zvídavý je do teďka, ve škole mu to jde samo. Je velký knihomol. Druhý byl opravdu hodné miminko. Stačilo mu, když mě mohl pozorovat a když jsme si povídali, nemusela jsem ho stále chovat, což byla výhoda při jeho váze. Ale zase později si nechtěl číst, neměl rád básničky. Teď je mu 5 a má strašně rád lidi. Musím mu pořád vyprávět o jeho pradědečcích, prababičkách, příběhy lidí a zvířat. No a ten nejmladší 6 měs.je největší. Chce pořád chovat a zpívat, všechno ho baví chvilku. V noci taky moc nespí, tak jsem zvědavá, jaký bude. Teď je z dědou na špacíru a já místo toho, abych žehlila nebo se učila, jsem tady:_))

  • Určitě jde také o temperament… Terezka byla hlučná jako miminko a je hlučná i v 5ti letech – ona prostě pořád křičí a mluví hlasitě, vzteká se… Jsem zvědavá jestli z toho někdy vyroste.

    Honzíček se také dožaduje pozornosti, ale mnohem mírněji. Spíš jen tak kňourá a my přiběhneme, nebo tahá za nohavici :-))- ví že k tomu, abychom se o něj zajímali nemusí zrovna ječet.

    Třeba to trochu souvisí s tím, že Terezka je štír a Honzíček býk :-))

  • Anonymní

    No, zajímavý článek. Taky mám miminko (dnes už 1,5 leté), které od narození nijak neplakalo, ale já to vidím trošku jinak, než vy:-) Malá je živé děťátko, dožaduje se kontaktu, ale neječí, nekřičí, když jako malá chtěla mlíčko nebo jen společnost, trošku zakňourala a bylo to. Opravdu jsem se zpočátku bála, že něco není v pořádku, dnes to neřeším. V žádném případě bych neuvažovala třeba o autismu nebo tak něco, což by se mohlo nabízet. Já myslím, že je to v temperamentu, genech, povaze. Malá je opravdu kamarádská, živá, je fakt že je spíše vnímavá k (pro ni) nevšedním věcem, zajímá se už teď o abecedu, než o pohádky a leporela. Já se teď směju, ale přikládám to jejímu znamení Panny:-) Takové klidné, spokojené mimi:-)

    Darča

  • To máš pravdu Vladi je potřeba přistupovat s klidem ke řvoucím uzlíčkům a neustále je ujišťovat o své přítomnosti a lásce stejně často jako k miminku co je relativně spokojené jen samo se sebou.Je fakt že to pak svádí nechat jej v klidu v péči jiné osoby-ovšem mateřství je zatím to nejlepší co sem zažila a neměnila bych.

  • VlaďkaJ.

    Ahojky, tak přesně toto jsem psala jedné paní v diskuzi o „kojení je někdy dřina“, že dítě, které nepláče potřebuje stejnou pozornost jako dítě které pláče. Hodně se teď píše o plačících dětech jako o inteligentnějších, ale možná je to jen tím, že čím víc dítě pláče – tím víc se rodiče věnují a proto takové dítě víc umí a je chytřejší – je tak podporována inteligence.
    Stejně tak je na tom dítě, které nepláče a rodiče jsou s ním a věnují se mu i když si to nevyřvává.

  • Myslím že je to velká pravda.Pláč je v prvních měsících jediný prostředek k vyjádření všeho po čem mimi touží.
    Přirovnání-při autonehodě se lékaři první věnují tomu kdo nejeví známky života-ten kdo nejvíc křičí je na tom nejlépe.Taky dítě když se zraní-tak dokud brečí,dokud kašle je to dobré.Když upadne do šoku,když se dusí je to zlé.
    Když sem po příchodu z porodnice psala každý večer smsku své mamce jak Kryštof zas brečel a brečel – tak mi jen odepsala to je normální to je jeho boj.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist