V červnu roku 2016 se nám narodila Marianka. V průběhu těhotenství jsem pracovala na nějakých projektech z domova, a tak jsem měla spoustu času připravit se na život s miminkem. Hodně jsem toho nastudovala, hodně rad od všech možných lidí jsem si vyslechla. No rad… znáte to, to nejsou rady, spíše strašení.
Já neustále mluvila o tom, že bolet bříško ji nebude, plakat nebude, v noci bude normálně spát, a tak jsem si to asi opravdu přivolala. Marianka je ohromná pohodářka, jejíž pláč prakticky neznáme, ale o tom třeba jindy.
Dnes vám napíšu o našem největším „problému“, který nastal, když jí byly asi 4 týdny a já dostala zánět prsu. Přišlo to nenápadně, nečekaně a než jsem pochopila o co jde, měla jsem horečku přes 39. Ten den jsem fungovala normálně, byla jsem nakoupit a absolvovala jsem dlouhou návštěvu u babičky a dědy.
Když jsem dorazila domů a vyndavala Marianku i s vajíčkem z auta, najednou mi přišlo, že mi docházejí síly a nebyla jsem si jistá, jestli ji vůbec unesu. Doma jsem se posadila a řekla si, že to se svojí aktivitou asi přeháním a tělo se začalo bránit. Do půl hodiny dorazila horečka, zimnice a bolest všech kloubů. Bylo mi strašně zle. Jenže co teď? Marianka vyžadovala mou pozornost a já se nutně potřebovala prospat.
Když přišel tatínek domů a já se probudila, zjistila jsem, že mě hrozně bolí jedno prso a že se mi na něm udělal červený flek. Měla jsem nastudováno:) a věděla jsem, kam až zánět v prsu může zajít. Děsila jsem se nasazení antibiotik, mou noční můrou byla představa, že bych nemohla kojit a tak jsem se snažila zachovat chladnou hlavu a pořád říkala, že to zvládnem.
Od sousedů jsme si půjčili tvaroh a přikládala jsem přes plínu celou noc. Teplota se nakonec zastavila na 40, byla jsem vyčerpaná, ale stále jsem si představovala, jak horečka přes noc úplně odezní. Po každém kojení jsem vstávala a šla ještě odstříkat zbytek mléka odsávačkou. A opravdu ráno začala teplota postupně klesat. Byly to těžké asi 4 dny, ale zvládla jsem to i bez návštěvy doktorů, jen s jedním telefonátem na pohotovost porodnice, kde mě ujistili, že pokud teplota klesá, je pravděpodobné, že jsem zánět skutečně zahnala.
Mé doporučení při začínajícím zánětu:
- neustále přikládat tvaroh v plíně na místo zánětu (já používala ten ve vaničce)
- hodně kojit a po každém kojení odsávat zbytek mléka
- před každým kojením naopak prso zahřát sprchou nebo teplým obkladem, aby se mléko uvolnilo
- teplotu měřit na té straně těla, kde není zánět
- pokud máte jakoukoli pochybnost, vyhledejte doktory, většinou to spraví antibiotika, která se mohou brát i při kojení, ale pokud zánět zanedbáte, může to skončit až případnou operací
- nepropadat panice a zachovat pozitivní mysl!
Tento příspěvek byl zařazen do Podzimní soutěže o poukázky v hodnotě 500 a 250 Kč.
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Jé, to je moc hezky napsané:-). Já jsem se s tím tedy také bohužel potkala a nejpíš právě kvůli tomu, že mi zůstávalo mléko, které mi to tam pak ucpalo. ALe hrozně mi pomohlo odstříkávání a studené obklady. Známá s tím něměla bohužel takové štěstí a byla odkázáná na antibiotika a k tomu jí doporučili brát také wobenzym. Průbehy jsou individuální, ale díky Bohu za ty, které jsou řešit bez atb. Důležité je dbát na prevenci, to řada prvorodiček bohužel neví.