Do peřinek!

Nevím, zda za to mohla právě zavinovačka. Moje dcerka byla ale každopádně v ordinaci pediatričky jediným miminkem, které neplakalo. Svět si spokojeně prohlížela zabalená v květované peřince. Pokud by se mě některá z maminek zeptala, jak to, že je Anička taková klidná, asi bych odpověděla, že díky zavinutí.

Zavinování dětí bylo v našem kulturním okruhu běžné až do osmdesátých let minulého století. Pak převážil názor, že jde o škodlivý zvyk, který dítěti brání ve volném pohybu a omezuje je ve vývoji.

Dnes slaví zavinování částečný návrat. Částečný proto, že tento způsob zacházení s dětmi je stále ještě menšinovou záležitostí a většina rodičů dává přednost variantě „na volno“. O zavinovačce se začne uvažovat často až ve chvíli, kdy je miminko neklidné, více pláče, nebo málo spinká a hledají se všemožná řešení, jak situaci zlepšit.

„Můj partner byl velmi proti. Říkal, že se nemůže dívat na to, jak syn pláče, když ho balím do peřinky, prý mu to připomíná svěrací kazajku. Pavlík se ale během chvilky uklidnil a brzy zaspinkal,“ popisuje Hanka z Ústí nad Labem domácí boje nad zavinovačkou.

Balení do peřinky samozřejmě není metoda, která pomůže za všech okolností. Děti nejsou stejné, a zavinovačka tak nemusí vyhovovat všem. Dětská psycholožka PhDr. Ilona Špaňhelová (www.spanhelova.cz) doporučuje zavinování především pro neklidné a dráždivější děti, ale i pro předčasně narozená miminka: „Zavinování je vlastně určitá forma vzpomínky na chvíle v matčině lůně, kde také dítě bylo spíše v sevřené poloze. V zavinovačce si tak připadá jako u maminky v bříšku. Dítě si po narození mnohdy neví rady s množstvím prostoru a zavinovačka mu pomáhá cítit se klidněji.“

Klidně do čtyř měsíců

Dokdy zavinovat? To je častá otázka rodičů, která se obsáhle řeší i v internetových diskusích. Dítě si řekne samo. Dcerce se v peřince přestalo líbit koncem třetího měsíce. Začala v ní více brečet. Pochopili jsme (snad správně), že začíná období, kdy touha po volném pohybu postupně nahrazuje touhu po omezeném prostoru kolem sebe. Anička už v zavinovačce nespinká a nepoužíváme ji ani během dne. Momentálně slouží jako měkká podložka v kočárku.

„Záleží vždy na konkrétním miminku. Je zapotřebí vnímat, jak se cítí a co je mu příjemné. Na dobu spaní bych se nebála jej zavinovat i do třetího měsíce. Pak se některé děti začínají přetáčet a mohli bychom jim spíše přinést rozrušení a neklid, pokud by se nemohly díky zavinovačce otočit,“ říká Ilona Špaňhelová.

I Eva Kiedroňová, odbornice na správnou manipulaci s dítětem a autorka knihy Něžná náruč rodičů, si myslí, že peřinku je vhodné používat přibližně do čtvrtého měsíce. Dítě podle ní v zavinovačce načerpá síly pro zdravý růst a vývoj. „Četné zkušenosti s projevy dětí v různých podmínkách dokazují potřebu nejmenších dětí nejméně do třetího měsíce usínat v klidném prostředí a zabalené do polovysypané péřové peřinky. Po usnutí může být pevné zabalení opatrně uvolněno, dítěti pak postačí vlastní pohodlí peřinky, která nabízí malému kojenci tolik potřebný pocit polohové jistoty, bezpečí a tepla,“ uvádí ve své knize.

Napsal/a: Gabriela Bachárová