PŘÍZNAKY NAZOFARYNGITIDY
– mírná teplota, ale u kojenců může dosáhnout vyšších hodnot
– dítě nemá chuť k jídlu, je unavené, může si stěžovat na bolesti hlavičky
– stěžuje si na bolest při polykání, krk je zarudlý
– rýma
– dítě může začít bolest v oušku
– postupně dochází ke zvětšení nosohltanové mandle, kdy při jejím zvětšení dítě chrápe a mluví huhňavým hlasem
– hlen, který stéká po této mandli dráždí dítě ke kašli
CO DĚLAT
Pokud nazofaryngitida proběhne bez komplikací, trvá její léčení zhruba 5 dnů. Vzhledem k tomu, že většinu nazofaryngitid způsobují viry, je léčba antibiotiky zbytečná. Dítěti snižujeme vysokou teplotu (nad 38°C), můžeme podávat léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Látky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin) jsou pro děti nevhodné.
Pomocí nosních sprejů pomáháme dítěti lépe dýchat (například Sterimar). Důležité je, aby dítě samo aktivně smrkalo, popřípadě mu pomáháme nebo nosní cesty odsáváme. Řídíme se dle věku dítěte.
Pokud má lékař podezření na bakteriální infekci, provádí se stěr, který se odesílá na vyšetření, podle jehož výsledku pak lékař může nasadit antibiotika. Antibiotika je pak nutné dobrat v plné dávce, tak, jak lékař předepíše, i když se dítě již cítí lépe.
Vzhledem k tomu, že dítě má bolesti v krku a špatně se mu polyká, podáváme v těchto dnech pouze mixované jídlo, aby se mu lépe polykalo. Zajistíme rovněž dostatek tekutin, aby nedošlo u dítěte k dehydrataci organismu. V pravidelných intervalech kontrolujeme tělesnou teplotu.
Zajistíme také zvlhčení vzduchu, často větráme.
KOMPLIKACE NAZOFARYNGITIDY
1) Zánět středního ucha – dítě si bude stěžovat neustále na bolesti v oušku, bude neklidné, plačící a teploty nebudou klesat. Velké bolesti ouška bude mít dítě ve večerních hodinách, když půjde spát, což je podmíněno polohou vleže.
2) Angína – jde o zánět mízní tkáně, který se projeví velmi silnou bolestí v krku a zvětšením krčních mandlí. Na povrchu mandlí se velmi často tvoří tzv. čepy. Dítě má nejen velké bolesti při polykání, ale tyto bolesti mohou vyzařovat do uší, hlavy, bývá často vysoká horečka, bolesti břicha a zvracení. Angínu způsobují nejčastěji streptokoky, a proto je nutná léčba antibiotiky. Po vyléčení by měla být dítěti lékařem vyšetřena moč, aby se předešlo komplikacím.
3) Zánět vedlejších dutin nosních – s těmito záněty se setkáme nejčastěji u školních dětí. I po léčbě rýmy může u dítěte přetrvávat pocit plného nosu, bolesti hlavy, dítě je unavené a může mít zvýšenou teplotu. Často bolest vyzařuje do zubů a rodiče si ji pletou s bolestmi zubů.
4) Zduření nosní mandle, tzv. adenoidní vegetace – nosní mandle se může stát ložiskem bakterií, což se projeví opět chrápáním, dítě spí s otevřenou pusou, obtížně se mu dýchá a velmi často se u něj opakují rýmy a záněty středního ucha. Léčbou je pak odstranění nosní mandle. To se provádí vcelku běžně u dětí nad 3 roky, u menších dětí spíše vyjímečně.
Prevencí všech komplikací je správně léčený zánět nosohltanu, zachování klidu při léčbě, uvolňování rýmy a udržení průchodného nosu.