Skvrny, flíčky, pupínky….

Horečka, rýma, kašel, průjem, zvracení…která matka malého dítěte by toto všechno neznala – ty šťastnější občas, ty méně šťastné „v jednom kuse“ řeší nemoci mrněte s víceméně výše uvedenými příznaky v různých kombinacích a obměnách…s nástupem povinného očkování nám ovšem jeden příznak téměř („téměř“) vymizel a jedna skupina infekčních nemocí podstatně prořídla…

Tímto příznakem myslím „vyrážku“ a tou skupinou nemocí myslím tzv. skupinu „dětských exantémových onemocnění“ (exantém = vyrážka). Asi máte každá prostudovaný očkovací kalendář, takže si dáte dohromady její „nejznámější členy“, kteréžto naštěstí už dnes neřešíme vůbec (pravé neštovice – díky neuvěřitelnému úsilí WHO se tuto nemoc podařilo očkováním zcela vymýtit v 70. letech minulého století), nebo u nás díky očkování řešíme opravdu supervyjímečně (spalničky, zarděnky). Oproti tomu se naprostá většina maminek setkala (nebo setká) s planými neštovicemi, oblíbenou to virózou přenášenou v kolektivních dětských zařízeních a eventuelně s některými jinými méně známými. V tomto článku bych chtěla upozornit na některá z méně častých dětských exantémových onemocnění, která mohou malé děti prodělat.

Ale popořádku:
Nejčastější infekční vyrážkou jsou plané neštovice (v posledních letech v ČR necelých 40 000 případů/rok). Je to viróza, přenáší se vzdušnou cestou a nakažlivý je také sekret z puchýřků. Po inkubační době cca 12-16 dní se ve vlnách po dobu 2-4 dnů vysévají puchýřky, které jsou „úplně všude“ (ve vlasech, v ústech…), po nějaké době zasychají, vytvoří se strup, který se musí nechat sám odpadnout, jinak bude jizva:-). Díky výsevu „ve vlnách“ můžeme na dítěti pozorovat různá stadia vyrážky (puchýřek vedle stroupku). Dítě je infekční od počátku výsevu až do zaschnutí všech puchýřků ve strupy, které už infekční nejsou. Onemocnění zanechává dlouhodobou přirozenou imunitu, virus ovšem po celý život přetrvává v organismu a manifestuje se potom případně ve formě onemocnění pásovým oparem. Upozornění – u jinak zdravých dětí probíhá onemocnění obvykle bez celkových těžších příznaků a komplikací, naproti tomu u dospělých je celkový stav těžší, horečnatý, častější jsou komplikace ve formě zápalu plic nebo zánětu mozku – takže to, že rodiče někdy děti schválně vystaví nákaze (hrací odpoledne s opuchýřkovaným kamarádem), aby si dítko infekci „odbylo“ v útlém věku, má svoji logiku (nepočítejte s tím, že dospělý, který plané neštovice neměl a je v kontaktu s infekčním dítětem, neonemocní – nemoc je opravdu vysoce nakažlivá). Další upozornění se týká jedné nepříjemnosti této infekce – totiž úporného svědění – všichni víme, že udržet dítko, aby se neškrábalo, je výkon takřka nadlidský, takže tekutý pudr teče proudem a od věci nejsou ani léky proti svědění (anthistaminika – léčí se jimi i alergie), ale skutečně dělejte vše, co je ve vašich silách – krom zajizvení rozškrábaného puchýřku trvalou jizvičkou hrozí asi nejčastější komplikace u dětí – totiž ta, že ranka „opravdicky zhnisá“ (= vnese se tam bakteriální infekce), toto se dokáže dosti rychle rozšířit a to už je potom závažnější stav, kdy se nasazují antibiotika. Tímto se dostáváme k léčbě – všimli jste si, že je řeč o viróze – na nekomplikované plané nešotvice tedy žádná antibiotika neplatí, léčí se pouze příznaky – tekutý pudr, popř. desinfekční mast, Paralen při horečce, léky proti svědění, hodně tekutin… izolace dítěte je samozřejmostí.

Dalším vyrážkovým onemocněním, kterým může vaše ratolest onemocnět, je spála (v ČR 3000-6000 případů/rok, nejčastěji děti mezi 3.-10. rokem věku) – narozdíl od ostatních nemocí, o kterých je tento článek, je toto onemocnění bakteriálího původu – jedná se vlastně o „spálovou angínu“. Onemocnění začíná horečkou, angínou a velmi brzy se objeví spálová vyrážka. Jsou to světle červené malé skvrnky (v úrovni kůže), které jsou na pohmat drsné (příznak „husí kůže“ – je velmi důležitý pro odlišení spály, stejně tak jako drobné bělavé pupínky na kůži kolem nehtového lůžka a na ušních boltcích – tzv. „Šrámkův příznak“). Vysévá se nejvíce na podbřišku, v tříslech, vnitřní ploše stehen a v podpaží. Charakteristický vzhled má obličej dítěte – je bez skvrnek, ale s výjimkou oblasti kolem úst a brady je obličej souvisle zarudlý. V pozdějších fázích onemocnění se kůže v místě vyrážky lehce olupuje. V současnosti je průběh spály lehký, angína nemusí být ani hnisavá (jen zduřelé krční mandle a uzliny). Jednoznačnou diagnózu potvrdí až nález původce (Streptokoka) ve výtěru z krku. Léčba bakteriální infekce je jasná – antibiotika, v tomto případě je lékem volby starý dobrý V-penicilin (je opravdu nejúčinnější) podávaný nejméně 10 dní. Izolace dítěte doma by měla při nekomplikovaném průběhu trvat 2-3 týdny, aby bylo prohlášeno za vyléčené, musí být v normě sedimentace, nález v krku, negativní nález v moči a normální poslechový nález na srdci (nejčastějšími komplikacemi neléčené streptokokové angíny byly „revmatická horečka“ = postižení jedné ze srdečních chlopní a dále postižení ledvin – díky antibiotikům je toto minulostí, ale právě proto se trvá na minimálně 10 denní antibiotické therapii – opravdu nezkracovat, i když by se vám zdálo, že dítě je již dobré).

A závěrem bych vám chtěla představit 2 méně častá „vyrážková“ virová dětská onemocnění, která by vás mohla vyděsit, ale není třeba – i když tak nevypadají, nejsou nijak závažná. Česky se jmenují „pátá nemoc“ a „šestá nemoc“. Fakt. Vzniklo to tak, že lékaři zkrátka spočítali 4 nejběžnější dětská virová vyrážková onemocnění (pravé neštovice, plané neštovice, spalničky, zarděnky) – no a těmto dvěma přiřadili číslo 5 a 6…a ačkoli je čeština jazykem opravdu bohatým, pro tyto nemoci zkrátka jiné názvy nevymyslela….takže:
„Pátá nemoc“ – latinsky erythema infectiosum („infekční zarudnutí“) – viróza, která se šíří vzdušnou cestou, postihuje hlavně školní děti a mladistvé a často probíhá zcela bezpříznakově. U části dětí může způsobit necharakteristickou „chřipku“, anémii (pokles počtu červených krvinek), bolesti kloubů nebo právě vyrážku. Vyrážka má na obličeji tvar motýlovitého zardnutí a na končetinách se tvoří velké, nepravidelné, často splývající červenofialové skvrny, které trvají 1-3 týdny, často lehce svědí a někdy se po přechodném zmizení znovu objeví. Na trupu je vyrážky méně a nebývá na dlaních a ploskách. Nebývá také horečka, rýma apod. Častým průvodním jevem jsou bolesti kloubů. Léčba zahrnuje pouze léčení příznaků – léky proti svědění, proti bolesti koubů, klid, hodně tekutin….

„Šestá nemoc“ – latinsky roseola infantum nebo exantema subitum (něco jako „dětská růžovka“, „rychlá vyrážka“ nebo podobně – česky se vzácně hovoří i o „třídenní horečce“) – je virové onemocnění starších kojenců a batolat, virem je promořeno 90% dospělé populace, nákaza se šíří vzduchem. Onemocnění začíná vysokou horečkou trvající cca 3 dny, bez jiných příznaků. Následuje náhlý pokles teploty a hlavně na trupu dítěte s v této době objevuje růžová drobně skvrnitá vyrážka trvající několik hodin až 2 dny. Pokud v období horečky nedojde k febrilním křečím, je průběh jinak nekomplikovaný, léčíme pouze příznaky. Hlavním problémem i pro lékaře je odlišení tohoto onemocnění od alergické vyrážky po podání léku na snížení horečky v první fázi onemocnění – tato alergická vyrážka se objevuje později (tak až 6.-8.den při podávní léku), zatímco tato infekční vyrážka se vysévá opravdu po 2-3 dnech horečky.

Samozřejmě, že příčin vyrážek u dětí je daleko více, ať už infekčních, či jiného původu, a určení diagnózy často opravdu není lehké – tento článek je jen zlomkem toho, co by vás na kůži dítka mohlo překvapit a zaskočit…naštěstí žádná z těchto nemocí není smrtelná, ba ani neléčitelná či dlouhodobá a při správné léčbě všechny odeznívají bez následků, pouze s tím, že imunitní systém dítěte se zase jednou seznámil s infekčním mikrosvětem, vytvořil si protilátky, je zase o stupínek odolnější a tak to vlastně má být:-)
Přeji nám všem zdravé děti a pokud už k tomu dojde, tak rychlé a lehké uzdravení!!

Napsal/a: Káča