Rýma je vlastně zánětem nosní sliznice, který se projevuje jak výtokem z nosu, tak i kýcháním a vůbec pocitem plného nosu. Výtok může být jak vodnatý, tak hlenovitý.
Příčina rýmy
Rýma je nejčastěji virového původu, jejími původci je nejčastěji skupina tzv. rinovirů, kterých je několik desítek druhů. Ovšem mohou to být i bakterie, kam se řadí například streptokoky.
Akutní rýma je obvykle projevem nachlazení. Na sliznici dutiny nosní vzniká zánět, sliznice se překrvuje a dochází k tvorbě tekutiny, tedy rýmy.
Akutní rýma se nejčastěji vyskytuje právě na podzim, kdy dochází k rychlému střídání klimatických podmínek (vlhko se střídá se slunečným počasím).
Přenos
Je kapénkovou infekcí, tedy vzduchem. Do okolí se šíří viry například kýchnutím.
Inkubační doba
Je různá, záleží také na imunitním systému člověka. Pokud je organismus oslabený například prochlazením, pak se projeví vcelku rychle, nejdéle do dvou dnů, jindy třeba až po 4-5 dnech.
Projevy rýmy
Jak se rýma projevuje, známe asi všichni.
V důsledku otoku nosní sliznice se nám hůře dýchá, nosní dírky se většinou střídavě ucpávají – je omezena průchodnost nosní dutiny. Z nosu vytéká hlen.
Organismus je unavený, může se dostavit bolest hlavy, pálení očí, někdo může trpět i světloplachostí.
Není výjimkou, především pak u dětí, když se přidá i zvýšená teplota.
Děti jsou nejen unavené, ale i podrážděné, nekoncentrované, nemají chuť k jídlu, nic je nebaví. Menší děti navíc mohou vydatně plakat. Rýma se může projevit i řidší stolicí, ztrácí se i další ze smyslů – čich. Často se k rýmě přidává i kašel.
Pokud se rýma vyskytne u kojence, jedná se o velmi nepříjemný stav, neboť takto malé děti ještě neumí dýchat ústy, tudíž jim pak dělá i problém kojení a dostavují se stavy nechutenství.
Může se rýma vyšetřovat?
Pokud navštívíme lékaře, pak nás nějaké velké vyšetřování většinou nečeká. Lékař vyšetří dutinu ústní (krk) a s pomocí zrcátek vyšetří uši (zánět může, zvláště u dětí, vcelku rychle postoupit Eustachovou trubicí do středního ucha a způsobit zánět). K vyloučení postižení dýchacích cest se lékař také zaměří na dýchání.
Pokud by šlo o chronickou rýmu, pak je nutné laboratorní bakteriologické vyšetření pomocí výtěru z nosu, kdy se zjišťuje původce – následně, podle výsledku, se pak určí další léčba.
Léčba rýmy
Protože se většinou jedná o virovou infekci, žádná antibiotika nám na rýmu nepomohou. V tomto případě by mohla i uškodit.
Základem léčby je klid a teplo. Můžeme léčbu rýmy podporovat zmírňujícími prostředky.
Organismu je vhodné dodat zvýšený příjem vitamínu C, který posiluje náš imunitní systém. Nejlepší jsou samozřejmě přírodní zdroje, využít ale můžeme i celou řadu bylinek či vitaminových doplňků, které zakoupíme například v lékárně.
Zapomínat bychom neměli ani na dostatek tekutin, u dětí musíme příjem tekutin kontrolovat a vhodně doplňovat my, rodiče. Nejvhodnější jsou teplé čaje, můžeme přidat i med či citrón (přidávejte až do zchladlé tekutiny, jinak se ztrácí většina vitamínů).
Na pomoc ucpanému nosu můžeme použít nosní kapky, které si můžeme volně zakoupit v lékárně. Jejich základem je, že uvolňují otok nosní sliznice a umožní nám tak lépe dýchat. Pamatujte ale, že tyto léky by se neměly užívat déle jak sedm dní, pak se může stát, že začnou příliš vysušovat nosní sliznici a způsobit další nepříjemné komplikace.
Vhodné jsou i nosní spreje, například Vincentka, Sterimar, které dítěti pomohou se vysmrkat, neboť vydatně zvlhčí sliznici a vyvolají na ní velmi řídkou sekreci.
U nejmenších pak rýmu odsáváme pomocí odsávačky, větší děti je vhodné co nejrychleji naučit smrkat. Při použití odsávačky ale musíme dbát opatrnosti, abychom nepoškodili nosní sliznici. Není proto vhodné odsávat nosánek každou půlhodinu, naopak je výhodné použít po odsávání nosní kapky ke zvlhčení. Jestliže jsou v nose malého dítěte krusty, tedy ztvrdlé hleny, pak je vhodné nejprve dutinu nosní zvlhčit, pak teprve odsát.
U starších dětí a u nás dospělých můžeme zvolit i inhalování, buď postačí pouze teplá voda, nebo přidáme například Vincentku. Můžeme použít klasický hrnec a ručník, nebo využít moderní inhalační přístroje.
Je zároveň nutné myslet i na další věci. Patří sem dostatečné zvlhčování místností, kde pobýváme, pravidelně a často vyvětrat, v místnosti nepřetápět, ale udržovat příjemnou a především přiměřenou teplotu. Ke zvlhčení pomůže například osvědčená mokrá plena přes radiátor a přes postýlku u malých dětí, nebo na topení položený hrneček s vodou k odpařování, koupit se dají i zvlhčovače vzduchu. Těmito aktivitami zabráníme vysušování nosní sliznice, kdy se pak dítěti nebo nám bude hůře nejen dýchat ale i smrkat. Při spaní je dobré podepřít hlavu například jedním polštářem navíc, u nejmenších dětí podložíme celou matraci – taky abychom my, nebo dítě, byli spíše v polosedě. Hleny pak mají lepší průchodnost „vytéci“ z nosohltanu.
Komplikace
Hlavně u dětí je nejčastější komplikací rýmy zánět středního ucha.
Rovněž virová rýma se může změnit na bakteriální. Ta se projeví i změnou barvy hlenu (například do zelena), zánět může postihnout i nosohltan nebo nosní dutiny. Nutná je pak již návštěva lékaře, většinou pak stav vyžaduje antibiotika (jedná se bakteriální infekt).
U kojenců může být rýma i nebezpečná, neboť, jak bylo řečeno, takto malé dítě neumí ještě dýchat ústy, odmítá jíst a začne se projevovat nechutenství.
Pokud rýma trvá déle, například měsíc, dva, pak je nutné skutečně vyhledat lékaře. Může se jednat o chronickou rýmu, která by měla být léčena podle pokynů lékaře. Opět připomínám, že dlouhodobé užívání nosních kapek je nevhodné vzhledem k jejich vysušování nosní sliznice, která může vyústit až v atrofii sliznici provázené krvácením apod.
U dětí je rovněž nutné myslet, v případě například hnisavé a zapáchající rýmy na možnost cizího tělesa v nosní dutině. Opět je nutné vyšetření lékařem.
Prevence rýmy?
Pokud by někoho zajímala vysloveně stoprocentní prevence, pak zklamu – neexistuje. Vhodné je otužování, ale ne na poslední chvíli. V čas je vhodné začít se střídáním teplé a studenější vody při koupeli. Dodržovat základní hygienické návyky, mýt si ruce, oblékat sebe i děti dostatečně, ale ne tak, abychom se přehřívali, v mrazech nezapomínat na rukavice, šálu a čepici, podporovat náš imunitní systém dostatkem vitamínů.
Rýmu nikdy nepodceňujeme, a to jak u dětí, tak u sebe. Dostatečná doba léčby, kdy je základem teplo a klid je nutností.
Jaké jsou vaše prostředky na léčbu či prevenci rýmy? Podělte se s ostatními o vaše zkušenosti.