Rotavirová infekce

Rotavirus je nejčastějším původcem vážných a nebezpečných průjmů u dětí. Nejvíce jsou postiženy děti do 5ti let, výjimkou ale nejsou ani kojenci a batolata do dvou let. Riziko představuje dehydratace jako následek průjmu a zvracení, která u dětí nastupuje velice rychle a může mít za následek až hospitalizaci.

Rotavirus byl poprvé identifikován v roce 1963, a to na zvířatech (myší mláďata), u člověka, resp. u dítěte byl nalezen o deset let později, v roce 1973.

Rotavirová infekce, jak bylo řečeno v úvodu, patří k velice nebezpečným virovým infekcím, podle WHO zemře ročně na tuto infekci přes půl miliónu dětí do věku 5ti let na celém světě, onemocní jí pak až téměř 150 miliónů dětí. I dospělý člověk se může touto infekcí nakazit, průběh je ale daleko mírnější než u dětí. Touto formou gastroenteritidy onemocní přibližně každé čtvrté dítě z pěti, i ve vyspělých zemích na ni jedno z 200 000 zemře (Beran, Havlík). V ČR bylo například v roce 2006 potvrzeno necelých 5 000 onemocnění rotavirovou infekcí. Prodělání infekce nedává tělu doživotní imunitu, ale další onemocnění rotaviry mívají mírnější průběh než první (čím více, tím je průběh mírnější).

Rotaviry se představují

Rotaviry se řadí do skupiny tzv. RNA virů, čeleď Reoviridae. Při pohledu elektronovým mikroskopem mají tvar jako kolo, odtud také pochází jejich pojmenování (z latiny „rota“=kolo). Rotaviry jsou vysoce odolné na dezinfekční prostředky, například na ether, chlor atd. Naopak jsou ale citlivé na dezinfekční prostředky s obsahem alkoholu (40%), na lyzol a také na jód. Aby dítě onemocnělo rotavirovou infekcí, postačí k tomu poměrně nízká infekční dávka, rotaviry jsou dost odolné, na tuhém povrchu vydrží i několik týdnů, na rukou i 4 hodiny. Přenos rotavirů je fekálně orální cestou, není ale vyloučen ani přenos cestou vzduchu (u některých lidí byl identifikován virus v sekretu dýchacích cest). Nákaza je většinou sezónní, u nás se vyskytuje hlavně na začátku jara, v březnu a dubnu, tj. ve svém maximu, setkat se s ní ale v ČR můžeme v podstatě kdykoliv během zimního času, od listopadu až do konce dubna.

Inkubační doba a příznaky rotavirové infekce

Inkubační doba je velmi krátká, maximálně 2 dny. Nemoc se vyskytuje hlavně u dětí od 6ti měsíců, to především v rozvojových částech světa, ve vyspělých zemí se pak s touto infekcí setkáme hlavně u dětí okolo druhého roku života. I když se často zmiňuje význam kojení jako výborná prevence rotavirové infekce, není jeho význam až tak úplně objasněn. Často se také rotavirová infekce vyskytuje jako nozokomiální infekce, tj. infekce vzniklá ve zdravotnickém zařízení, neméně významný je její výskyt u dětí navštěvujících předškolní zařízení. Děti se nakazí nejčastěji tak, že se dotýkají toho, co bylo znečištěno a následně si pak strkají prsty do úst. Nakazit se tak mohou třeba i na přebalovacím stole v poradně u pediatra, stejně tak od osoby, která jim měnila plenky a neumyla si ruce atd. Virus po průchodu zažívacím traktem odchází z těla ve stolici. Dítě trpí zvracením, průjmem a horečkou. Nejprve se objeví náhle vzniklá horečka, i přes 40°C, a zvracení, pak se přidává i průjem s vodnatou a často zelenou stolicí. Děti nemají chuť k jídlu, mají nafouklá a bolestivá bříška. Vzhledem k tomu, že děti mají rychlejší metabolismus, jsou také více ohroženy dehydratací. Přibližně jeden případ z pěti vyžaduje hospitalizaci. Infekce rotaviry je také typická tím, že stejně náhle, jak začne, stejně tak rychle i skončí. Pouze z fyzikálního vyšetření nelze určit diagnózu rotavirové infekce, ta vyžaduje laboratorní vyšetření stolice dítěte (není ale součástí běžné praxe pediatrů).

Jak  se léčí

Základem je rehydratace a úprava vodního hospodářství organismu. Vysloveně lék na tuto infekci není. Podáváme nejrůznější rehydratační roztoky, které lze zakoupit v lékárnách. Pokud jsou děti kojené, pak rotavirová infekce není důvodem k odstavení. Pokud mají UM, pak se toto mléko vynechá, podávají se například mrkvové a rýžové odvary, postupně pak dostávají zpět typ mléka, jaký měly před samotným onemocněním. Z dalších potravin v rámci dietního omezení patří například rozmixované banány, nastrouhaná jablka, kuřecí vývar. Po odeznění infekce se snažíme o co nejrychlejší návrat k normální stravě. Z léků je možné podávat například střevní adsorbencia, probiotika, antipyretika na horečku. Pokud dojde k těžké dehydrataci, pak je nutná hospitalizace, většinou se jedná o 4 – 5 dní v nemocnici.

Prevence infekce, možnosti očkování

Základem prevence je očkování. Samozřejmostí je dodržování důkladné hygieny, pravidelné mytí rukou apod. Přesto se jedná o prevenci, která má pouze částečný efekt a nezabrání zcela možné infekci. Pokud budeme dezinfikovat například hračky, další zařízení domácnosti, pak je vhodný dezinficiens s obsahem alkoholu v míře 40%. Co se týká očkování, v ČR jsou naočkovány pouze asi 2% dětí. Možností očkování je buď Rotarix, firma GlaxoSmithKline, podává se ústy. Očkování by mělo být ukončeno nejpozději do 24. týdne života dítěte. Skládá se ze dvou dávek. Dále je k dispozici vakcína RotaTeq, firma MerckSharp&Dohme, jedná se o 3 dávky, opět by mělo být očkování ukončeno nejpozději do 24. týdne života dítěte. Podává se také ústy. U obou vakcín se jedná o živé očkovací látky, rozmezí mezi jednotlivými dávkami by měly činit 4 týdny. Lze je kombinovat s dalšími vakcínami. Očkování proti rotavirům není součástí povinného očkovacího kalendáře platného v ČR. Cena vakcíny je okolo 1500 Kč.

Napsal/a: Iveta Pešková