Všechny tyto projevy nevznikají pouze u alergií na pyl. Vznikají u atopiků (jedinců s dědičným předpokladem) působením alergenů z vnějšího prostředí. Alergen mohou poskytnout roztoči i potraviny.
U pylové alergie je typický sezónní výskyt. Na jaře nás trápí pyly stromů, na přechodu jara a léta pyly stromů i trav, v létě pyly trav, na přechodu léta a podzimu pyly trav a spory plísní, na podzim spory plísní. S alergeny se nejčastěji dostáváme do kontaktu vdechováním vzduchu.
Alergik, který se chce vyhnout nežádoucím reakcím, by měl svůj režim dne přizpůsobit množství pylu ve vzduchu. Proto je nutné vědět, kdy právě pyly ubývají nebo přidávají na své síle.
Pylová sezóna začíná koncem února a končí v listopadu – právě začátkem února a koncem listopadu se v ovzduší vyskytuje minimum alergenů. Maximum alergenů se vyskytuje v květnu až srpnu.
Do určité míry se alergik může vyhnout pylům tak, že se nebude zbytečně často a dlouho zdržovat venku za slunečných a větrnných dní.
Pylu je ve vzduchu nejméně v ranních a večerních hodinách. Nejvíce kolem poledne až páté hodiny odpolední. Vhodné je chodit na vycházky za deště nebo těsně po dešti.
Množství pylů závisí také na místě – nejvíce jich je na loukách a okrajích lesa. Přímo v lese je pylů méně. Doporučuje se pobyt na písčitých nebo kamenitých březích vod, ne na travnatých. U jihoevropských moří bývá pylová sezóna v předstihu. Naopak v horách bývá o 1 – 3 týdny zpožděna. Aktuání stav množství pylu v ovzduší můžeme sledovat na stránkách pylové služby. (sloupeček na pravé straně)
Některé stromy mají tzv. „těžké“ pyly, které zůstávají v okolí stromů. Alergenům se tedy do určité míry můžeme vyhnout, když nebudeme chodit do míst, kde rostou stromy s těžkými pyly. Mezi ně patří lípa nebo ovocné stromy. Větrosprašné rostliny mají tzv. „lehké“ pyly, ty se lehce dostanou vzduchem i několik kilometrů daleko. Vyhnout se jim je tedy obtížné. Mezi větrosprašné rostliny patří trávy, plevel nebo líska a bříza.
Doma, na pracovišti nebo v autě je vhodné mít v oknech pylové filtry.
Pylová alergie většinou jde ruku v ruce s alergií na roztoče. Proto také omezíme kontakt s prachem a vybavením, ke kterému se pyly a jiné alergeny mohou snadno přichytit. Jsou to koberce, potahy, ubrusy, záclony…
Pylová alergie se také kříží s alergiemi na potraviny. Tabulku pravděpodobnosti zkřížených potravin si můžeme prohlédnout zde. (jde pouze o statistické údaje, zkřížení alergií není podmínkou)
Vyhýbání se pylům však neřeší podstatu nemoci. Proto když se někdy dostaneme do kontaktu s větším množstvím alergenů, může nás překvapit nečekaně silná reakce.
V těhotenství se může alergie na pyl zmírnit i zhoršit. Pokud vám lékař předepsal antihistaminika či jiné léky, doporučuji je brát co nejdříve po kojení, aby mezi časy na kojení byla co největší mezera.
