Psoriáza – nemoc těla i duše

Naprostá většina lidí, kteří trpí lupénkou, se cítí společensky hendikepovaná. Každý desátý přiznává, že alespoň jednou pomyslel na sebevraždu. Vyrovnat se s nemocí bývá bez odborné psychologické či terapeutické pomoci obtížné…
Psoriáza neboli lupénka může propuknout v kterémkoli věku, i když se s prvními výsevy prakticky nesetkáváme v časném dětství a u velmi starých lidí. Lupénka patří k nejčastějším kožním onemocněním, postihuje asi dvě procenta populace, trpí-li jí však jeden z rodičů, zvyšuje se riziko onemocnění u dětí na 10-20 %, u obou postižených rodičů bývá riziko pro potomky kolem 50 %. Preventivní opatření, která by jejímu rozvoji zabránila, do dnešní doby neexistují. Pro lidi s genetickou predispozicí je důležité, aby se vyhýbali provokačním faktorům, k nimž patří například akutní streptokokové infekce, infekce horních cest dýchacích, stres, některé léky…

Ošetřování psoriázy není jednoduché. Při vzniku onemocnění hraje důležitou roli řada nejrůznějších a ne vždy známých faktorů. Na nich také záleží, jak bude psoriáza probíhat. Terapie je proto zaměřena především na zklidnění lokálních ložisek celkovými nebo místními prostředky. Užívají se keratolytika (kyselina salicylová, urea), kortikosteroidy, dehet ve formě pasty nebo v kombinaci s kortikosteroidy (Locacorten-tar), deriváty vitaminu D3, antimikrobiální látky, koupele (solné, ichtamolové, olejové aj.), tazaroten, makrolidy apod.

Další terapeutické možnosti představují fototerapie a fotochemoterapie, systémová terapie, podpůrně antihistaminika, antimykotika, nesteroidní antiflogistika, dietetická opatření, rehabilitace, balneoterapie, klimatoterapie. Důležitou roli hraje též psychologická léčba a psychoterapie.

Psoriázu řadíme, podobně jako jiné kožní choroby, mezi takzvaná psychosomatická onemocnění. Psychické a sociální vlivy na počátek i průběh nemoci jsou známy již celou řadu let. Proto je důležité, aby vedle odborné dermatologické péče byla pacientovi poskytnuta i psychologická pomoc, bez níž by se se svým zdravotním stavem vyrovnával mnohem obtížněji.

Horší než cukrovka

V Česku trpí psoriázou na 200 000 lidí. Z výzkumů vyplývá, že významné snížení kvality života uvádí 78 % pacientů s tímto onemocněním. Každý desátý z nich přiznává, že kvůli nemoci uvažoval o sebevraždě. „V negativním dopadu na psychiku byla psoriáza předstižena pouze depresí. Naopak onemocnění všeobecně považovaná za mnohem závažnější, jako například rakovina, vysoký tlak, cukrovka či infarkt, se v hodnocení umístila až za psoriázou,“ řekl na setkání s novináři přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady profesor Petr Arenberger.

Pacienti se cítí diskriminováni. Lupénku sice nemůže jeden člověk chytit od druhého, přesto se psoriatiků lidé kvůli jejich šupinaté, zarudlé, případně i krvácející kůži straní. Mnozí si stále myslí, že onemocnění je nakažlivé, případně si je pletou s jinými, přenosnými, kožními chorobami a postižených se štítí. Avšak téměř 50 % lidí by nepolíbilo ani neobjalo někoho s lupénkou, ani kdyby věděli, že nemoc nakažlivá není. Nejedli by jídlo připravené člověkem s lupénkou a ani by se s ním nekoupali ve stejném bazénu.

Psychologie Dnes 7-8/2008)
Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie Dnes, vydává Portál