Proč jsou novorozenečci žlutí, i když nejsme v Číně:-)

Rubrika: Onemocnění a léčba

131363_baby_and_nursTak jak je to vlastně s tou „novorozeneckou žloutenkou“, jak a proč vzniká, proč je nutno ji „hlídat“ a jak se léčí?
K tomu, abychom tyto otázky, alespoň trošku objasnili, je nutno nejdříve se trochu podívat na žloutenku obecně…Žloutenka (lat. ikterus) se vyznačuje žlutavým zabarvením očního bělma, sliznic a kůže, které je způsobeno ukládáním krevního barviva – bilirubinu. Jak vzniká a kde se bilirubin bere?
Prapříčinou všeho jsou červené krvinky (erytrocyty), konkrétně tedy červené barvivo v nich obsažené – hemoglobin. Hemoglobin má zásadní funkci – váže na sebe v plicích kyslík a roznáší jej krevním oběhem ke tkáním. Ovšem životnost erytrocytů není neomezená – trvá asi tak 120 dní, potom červená krvinka zaniká (nové se tvoří v kostní dřeni a jsou do krve neustále dodávány.)
K tomu zániku: erytrocyty zanikají ve slezině, kostní dřeni, mízních uzlinách a na několika dalších místech. Z hemoglobinu se odštěpí bílkovinná složka – globin a zbude hem.
Hem je složitá molekula, kde uprostřed je atom železa (proto potřebujeme železo a kdo jej má nedostatek, má anémii – nemůžou se tvořit nové erytrocyty), který se při degradaci odštěpí a zbude poměrně složitá chemická struktura, která ono železo „obalovala“ – bilirubin. Toto krevní barvivo je žlutavé.
Bilirubin poté musí být z organismu nějakým způsobem vyloučen – hlavním vylučovacím orgánem je zde střevo a ledviny. Je to ovšem jeden zádrhel – bilirubin tak jak vznikne ve slezině a určité části mízních uzlin, je sice rozpustný v tucích, ale nerozpustný ve vodě, takže se nemůže vyloučit. Musí být tudíž proveden ještě jeden úkon – nějak jej na tu rozpustnou formu převést. Putuje tedy krví (vázán na bílkovinu) nejdříve do jater, kde je „spojen“ (konjugován) s určitou látkou, která jej učiní rozpustným (pro zaj. – je to kyselina glukuronová). Takto zpracovanému bilirubinu se říká „konjugovaný“ nebo „přímý“, naproti tomu původnímu bilirubinu se říká „nekonjugovaný“ nebo „nepřímý“ (vím – vypadá to jako podružná věc, ale z hlediska žloutenek je to opravdu zásadní). To „spojení“ v játrech obstarává určitý „katalyzátor“ – látka bílkovinné povahy – určitý enzym. Přímý bilirubin je potom vylučován do žluči (a může se stát součástí třeba žlučových kamenů) a s ní potom do střeva. Ve střevě probíhají další chemické úpravy a nakonec jsou z toho barviva, která způsobují „normální“ žlutohnědé zabarvení stolice:-)…část těchto produktů se přes stěnu střevní vstřebá do krve a mj. pak putuje do ledvin, kde je vyloučena močí. A je to.

Tak. To je aspoň orientační nástin toho, co se s bilirubinem v organismu děje – vidíte, že je toho poměrně dost (a to je opravdu jen orientační nástin) a žloutenka (jakákoli – nejen novorozenecká) může vzniknout prakticky vždy, když je na této jeho vylučovací cestě někde nějaký zádrhel. Laboratorně se poté krom přesné hladiny bilirubinu určuje, který že je zvýšen – jestli přímý, nepřímý nebo oba (pohledem se to nepozná – je to stejné)..toto je zásadní údaj k tomu, kterým směrem se poté ubírají další vyšetření.

A nyní již konkrétně k té novorozenecké žloutence.
Novorozenecký ikterus jakéhokoli původu můžeme rozdělit na tzv. „časný“ – nastupující do 24 hod. věku novorozence, poté na „ikterus nastupující 2.-5. den života“ (to je v naprosté většině ona „novorozenecká žloutenka“, o které tady bývá v dotazech řeč a je „normální“) a potom na tzv. „prolonovaný ikterus“ – takový, který trvá déle než 14 dní u donošených děti a déle než 3 týdny u nedonošenců (podle tabulek, nyní je tolerance větší…)

Nejdříve tedy k té „normální novorozenecké žloutence“ neboli „fyzioloigckému ikteru novorozenců“:
Tato žloutenka je extrémně častá (50% donošených a 80% nedonošených dětí) je způsobena souhrou několika faktorů. Jednak tím, že po porodu se novorozenečkovi ve zvýšené míře odbourávají červené krvinky (je to dáno tím, že přece jen přes tu placentu se ten kyslík získává trošku hůře než dýcháním, takže plody mají relativně více červených krvinek, aby pokryly adekvátní zásobování svých tkání kyslíkem a dále také tím, že hemoglobin plodů má trochu jinou stavbu než u „normálních lidí“ – je to tzv. fetální hemoglobin – a po porodu se prostě musí červené krvinky s tímto hemoglobinem vyměnit už za ty „normální“). Při zvýšeném odbourávání červených krvinek vzniká nepřímý bilirubin, který musí být dále zpracováván játry. A je tu další faktor – játra novorozence jsou ještě trošku nezralá – ten enzym, který zajišťuje převod nepřímého bilirubinu na přímý, ještě nepracuje naplno, takže játra zkrátka „nestíhají:-)“ ( v děloze byl totiž bilirubin filtrován placentou, takže játra v tomto směru „měla volno“:-)…toto všechno je normální jev, játra po této stránce dozrají během prvních desítek dnů po porodu.
Proč se tedy žloutenka tak hlídá? Je to z toho důvodu, že nepřímý bilirubin (přímý ne) je ve vysokých kocentracích toxický pro určité mozkové struktury, kdy v extrémních případech může vzniknout mozková porucha tzv. „jádrový ikterus“ (napadá určitá mozková jádra) – vyznačuje se těžkými mozkovými funkčními poruchami zpravidla se smrtí již v kojeneckém věku. Tak proto.
Zpět ke žloutence. Abnormálně vysoké hladiny bilirubinu (anebo jejich dlouhodobé přetrvávání) může mít řadu dalších příčin. Pokud je zvýšen jen bilirubiin nepřímý, může to být třeba pro velké modřiny dítěte způsobené porodem (další zdroj k odbourávání červených krvinek), dehydratace, nedonošenost dítěte, energeticky nízká výživa, zadržení smolky (ta je zdrojem produktů bilirubinu, které se mohou zpětně vstřebávat do krve (proto časné a časté kojení hned po porodu, kdy se stimuluje střevní činnost a smolka rychle odchází, je jakousi „prevencí“ žloutenky)). Poté nastupují už „opravdové nemoci“ – snížená funkce štítné žlázy, Downův syndrom, některé metabolické vady, nemoci způsobující zvýšený rozpad erytrocytů (některé typy anémií)atd. atd…. Pokud je zvýšený přímý bilirubin, je něco v nepořádku vždy – tam musíme pátrat po hormonálních poruchách, metabolickcých vadách…a v neposlední řadě se musí alepoň ultrazvukem vyšetřit játra novorozence – problém by mohl být i třeba v nevyvinutých žlučovodech…je toho opravdu hodně….
..ale znovu opakuji, že naprosto nejčatější příčinou novorozenecké žloutenky je prostě přechodná nezralost jaterní schopnosti bilirubin odbourávat, takže tato vyšetření se provádějí, je-li výrazná žloutenka přítomna po první měsíce života u nekojeného dítěte a špatně reaguje na léčbu…
Čímž se dostáváme k tomu „prolongovanému ikteru“ versus kojení. Zde je nutno říci, že kojení je opravdu naprosto nejčastější příčinou přetrvávání žloutenky po delší dobu. V mateřském mléce některých maminek se totiž ve zvýšené míře nachází látka (odvozena od ženských pohlavních hormonů), která snižuje činnost toho „spojovacího jaterního enzymu“ – čiliž takhle práci už tak nezralých novorozeneckých jater navíc lehce sabotuje:-)…podle nejnovějších doporučení ale toto není důvod k přerušování kojení, pokud hladiny bilirubinu jsou pod kritickou hranicí (to je neškodný), ovšem někteří pediatři doporučují přechod na UM….myslím, že ani jedno (kojení a pečlivé hlídání hladin bilirubinu nebo přechod na UM) není zásadní chybou…
Co se týče „časného ikteru novorozenců“ – ten je způsoben nejčastěji excesivním rozpadem červených krvinek plodu vlivem Rh neslučitelnosti (u nás díky těhotenskému screeningu a ev. aplikaci protilátky Rh neg. těhulkám je toto velice vzácná věc) nebo ještě vzácněji neslučitelností v ABO krevním systému, ev. nějakými vzácnými vrozenými poruchami…toto jsou opravdu vzácné a závažné stavy, které je nutno řešit ihned akutně a podrobnosti o nich jsou na další článek:-)…
Vím, že je toho hodně, ale poslední věc, kterou musím napsat, je něco o léčbě – konkrétně k tomu „slunění“.
Bylo zjištěno, že ozáříme-li molekulu bilirubinu světlem o určité vlnové délce (tuším 425 až 475 nm), rozpadá se molekula na produkty, které jsou snadno vyloučeny ledvinami. Světlo o této vlnové délce má modou barvu, proto se obnažení novorození žluťásci dávají pod „modré světýlko“, které v jejich bilirubinem nacucané kůžičce takto pomáhá jej rozkládat a odbourávat…sluneční světlo jako takové obsahuje všechny vlnové délky, proto je vhodné vystavovat žluťásky i normálnímu dennímu světlu. Dalším stupněm léčby (to už u těch opravdu kritických stavů) je výměnná transfuze, kdy se celý objem „špatné krve“ novorozence nahradí dobrou (bez protilátek způsobujících „nenormální“ rozpad krvinek atd. – je to zase složité…)

Tak. Doufám, že jsem tímhle výplodem (sorry – ono to snad opravdu kratčeji napsat nejde) vnesla alespoň trochu jasno do problematiky novorozených žluťásků – chtěla jsem hlavně ujistit maminky, že taková ta „klasická novorozenecká žloutenka“ je opravdu v podstatě „normální“ jev, a dále trošku vysvětlit, proč a jak se ale přece jenom musí hlídat…takže přeji všem novopečeným i budoucím maminkám hodně štěstí a zdravé prospívající děti, které budou když tak jen chvilku vypadat jako nejkrásnější pomeranč na světě:-)…

Napsal/a: Káča

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)

  • Milá Káčo!Článek jsi napsala krásně,výstižně,pěkně se četl.Mohla by z tebe být dobrá spisovatelka.Náš malý byl v Brně na ozařování a hrozila mu krevní transfúze,ale jaksi se z toho dostal-bojoval co to šlo,bylo to naše vymodlené dítě.Žloutenka je pěkný prevít,proto odrazují některé maminky od rodění doma,aby něco nezameškali.Přeji všem krásný den.!!!!

  • Anonymní

    Ahojky.Mohla bych se zeptat na jednu věc? Malej se narodil o 3 týdny dříve a měl bilirubin 363..po ozařování 241..tak nás pustili domů. Dneska je nám 14 dní a pořád jsme žlutí. Jak dlouho trvá, než zbledneme? A stačí dávat ho na denní světlo, nebo to musí být sluníčko??? Díky moc.

  • Anonymní

    Děkuji za vysvětlení, sice jsem si o tom něco přečetla, ale takhle hezky česky to napsaný nebylo. Moje obě děti byly žluté, u druhého mimča jsem s tím tak trochu počítala, ale u první dcery to byl šok a to proto, že mi ten uzlíček třetí den hned ráno odvezli v tý prosklený krabici na kolečkách do Prahy a viděla jsem jí až za tři dny,kdy mě pustili a mohla jsem se přestěhovat za prckem. Vypadalo to na výměnu krve, ale nakonec to zvládla sama. Druhý už jsem rodila raději v Praze, abych byla nablízku, kdyby se to mělo opakovat. Pavla

  • Pro Káču – přesně tak – také nám dělali graf, na to si vzpomínám. Každý den jsme na tom byli lépe, i když třeba hladina bilirubinu zrovna neklesla, tak dítko bylo zase o něco straší, tudíž se to vlastně zlepšovalo věkem. Fototerapii nám zahájili určitě dříve, ještě v porodnici – cca 3. den po porodu, to byl Viki mírně nažloutlý. Další den už malého vezla rychlá do Hradce Králové. To měl právě okolo těch 375 jednotek. V Hradci už to nestoupalo, ale moc rychle to dolů nešlo…. Doporučili mi pak po propuštění alespoň celou noc nekojit – malému udělali s sebou do láhve nějaké umělé mléko, dávala jsem po lžičkách…. No, když na to teď vzpomínám, to bylo dobrodružství….. :-((( Pak jsme ještě měsíc chodili na odběry krve, aby se to hlídalo. No a nakonec se jim zdálo zase to naše dítě nějaké bledé….. Já byla vystresovaná z kojení a obden jsem si chodila kluka vážit k naší doktorce, protože jsem měla pocit, že má pořád hlad. V Hradci mi ho vykrmovali jako na pekáč – v noci jsem nemohla chodit na kojení, tak dostával sondou (prý). Radši o tom nechci moc přemýšlet – jednou jsem ho tam objevila s dudlíkem v puse…. Prý brečel…. No, nechtěla bych to už zažít znovu, i když chápu, že jsou o mnoho horší situace a miminka mají daleko závažnější problémy….. Tak hlavně hodně zdravíčka všem a pomeranče raději doma na misce než v zavinovačce :-))))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    fíííha, to jsou rozdílné hodnoty!?
    Tak my si to taky zažily, ale moc si to neuvědomuji, protože holky (nebo jen jednu z nich!?) začali ozařovat (prý víceméně preventivně, ještě to nebylo tak vážné) snad 2. nebo 3. den po porodu… To jsem měla ještě dost práce sama se sebou, byla jsem ráda, že jsem se za nima vyštrachala o to poschodí výš, na dětskou JIPku…
    Nebyly (nebo nebyla, ale která…!?) pod lampou dlouho, vzhledem k celkové délce pobytu v nemocnici (celkem 5 týdnů…)
    A zase si uvědomuji, že jsem měly štěstí v neštěstí, protože vzhledem k faktu předčasného porodu a počtu různých kontrol a vyšetření jsme vše zvládaly bez nějakých šílených komplikací… ;o)

  • Ahoj Regino, ty mi teda dáváš:-)….fakt nejsem přes děti a už vůbec ne přes novorozenečky:-)…takže z literatury: u jinak zdravých donošených dětí starších 48 hodin se zahajuje fototerapie při hladině bilirubinu 350 (jednotky jsou „mikromoly na litr“), výměnu krve při hladinách 450…jinak se na to dělají takové grafy, kde se počítá týden narození, bere se v úvahu, je-li dítě jinak nemocné, bere se v úvahu i rychlost stoupání hladiny bilirubinu atd. atd…ta čisla jsou podle „amerických pramenů“, takže se to může lehce odchylovat, ale skutečně nepodstatně…pro srovnání – normání hladina bilirubinu ( i u dospěláků) je tak do 20…

  • My si žloutenku taky pěkně vychutnali, ale nechci se opakovat – už jsem to někde psala. Dokonce jsme skončili na JIP (solárko nepomáhalo), hrozila výměna krve. Naštěstí se hladina bilirubinu ustálila a víc už nestoupala, takže nás ještě pár dní ve fakultní nemocnici hlídali a pak jsme byli ještě nějakou dobu pod pečlivým dohledem v poradně pro rizikové novorozence. Tak doufám, že se to nebude opakovat a s druhým mimčem to nezažijeme znovu….. Káčo, ještě bych se chtěla optat (čistě ze zvědavosti) – jaká je maximální možná hladina bilirubinu než se mění krev???? My měli okolo 375 (nevím jednotku), pak už to naštěstí nestoupalo….. Snad to nepletu, je to už nějaký ten pátek….

  • Káčo, super. My jsme byly kvůli naší Kačce v prodnici o týden déle (samozřejmě jsem každý den obrečela) a ještě koncem šestinedělí byla jako citronek. Dík za podrobné informace.

  • Tak naše jednička byla dočasně taky nejkrásnější pomeranč a já, tenkrát zcela nevědoucí (internet v nedohlednu a na studování knih o kdejakém píchnutí jsem moc nebyla) jsem se ještě radovala, jakou má náš klučík pěknou barvičku – jako mrkvička. Pak mě sestřičky vyvedly z omylu, mlaďoch si šel dáchnout na solárko :)) a tím to zkončilo, mohli jsme domů. Doma ještě pár dní byl žlutý, ale už to bylo v pohodě. Dvojka a trojka nezežloutly vůbec.

  • Želvíček
    Želvíček

    My byli kvůli žloutence v porodnici o týden dýl. Taky jsem to každý den obrečela. A teď díky naší Káče, vím, proč mě tam „zdržovali“. Mám moc hezkou fotku z porodnice, kde držím ten náš, jak píše Kačka, nejkrásnější pomeranč na světě a já jsem naopak bílá jak stěna.

  • Káčo, opět super a jsem ráda, že jsem se dozvěděla víc o nov. žloutence. Museli jsme kvůli ní zůstat sice jen o jeden, ale strašně dlouhý den v porodnici a já tenkrát brečela, protože už jsem chtěla moc, moc domů, teď vidím, proč je to tak důležité. dík moc za osvětu.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist