Přírodní léčení našich nejmenších

Andrea
19 roky ago
• Categories: Onemocnění a léčba

Sami to jistě někteří z vás už zažily – jak začne naše milované dítko popotahovat, pokašlávat nebo začne mít jiné zdravotní problémy, nejedna z nás nejprve vyzkouší různé přírodní prostředky – po mnoha pokolení osvědčené léčivé metody…

Nesmíme ale zapomenout, že i ten nejlepší domácí prostředek má své vymezené hranice. Jakmile se zdravotní stav zhoršuje, neváhejte a raději se vydejte ihned k lékaři.
POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A DOPORUČENÍ NEJVHODNĚJŠÍ LÉČBY BY MĚL VŽDY PROVÁDĚT LÉKAŘ. U DĚTÍ TOTO PRAVIDLO PLATÍ BEZVÝHRADNĚ. Samoléčitelství může znamenat zhoršení nebo zanedbání zdravotního stavu.

Zásady bylinné terapie
• Alternativní medicínu, tedy fytoterapii (užívání léčivých rostlin), využíváme u dětí teprve od 3 měsíců života, zprvu ve formě koupelí, kdy se účinné látky dostávají do těla celým jeho povrchem. Bylinné čaje podáváme zpravidla až od 14 měsíců dítěte, i když některé čaje se podávají již dříve. Po přechodu na běžnou stravu lze dítěti podávat v podstatě většinu bylin, s výjimkou těch, jejichž použití je u dětí nevhodné.
• Pro děti volíme byliny s mírnějším působením, vyhýbáme se rostlinám s obsahem dráždivých látek. Nikdy nepoužíváme rostliny jedovaté! Čaje zpočátku podáváme v malém množství, abychom zjistili případnou alergii.
• U osob citlivých na pyl mohou alergizovat všechny přípravky z květů nebo kvetoucích natí.
• Léčivé rostliny se specifickým léčivým účinkem neužíváme preventivně nebo „pro chuť“ (jak je obvyklé například u mátového čaje). Organismus si na účinné látky vytvoří návyk a požadovaný léčebný efekt se později nemusí dostavit.
• Pamatujme si, že rostlina obsahuje obvykle celý komplex účinných látek. Kromě hlavního účinku má tedy i další působení, které může být v konkrétním případě důvodem kontraindikace. Při volbě rostliny se zajímáme o všechny její účinky
• Zásadně platí, že každá látka může být pro organismus škodlivá – závisí na množství, kombinaci, konkrétní situaci. Ani u bylin s mírným působením tedy nelze vyloučit vedlejší účinky.
• Účinek bylinného léčiva záleží na obsahu účinných látek. Ten není stálý, ale závisí na době sběru, stanovišti, ze kterého rostlina pochází, způsobu sušení a uskladnění i na způsobu přípravy. Pro zajištění co nejlepšího účinku vždy dodržujeme doporučené postupy.
• Dbáme na doporučené dávkování i dobu užívání. Některé účinné látky mohou ve větším množství nebo při delším užívání dráždit organismus, což u dětí platí dvojnásob.
• Pití bylinných čajů je vždy potřeba po nějaké době přerušit (obvykle 6 týdnů), případně často užívanou bylinu nahradit jinou, s podobným účinkem.
• Bylinné čaje podáváme neslazené, případně oslazené medem.
• Pro děti nejsou vhodné bylinné přípravky s obsahem alkoholu (tinktury, lihové výtažky, bylinná vína apod.)
• Malým dětem raději nepodáváme výrazně hořké byliny, mohou vyvolat zvracení a následně nechuť k bylinným čajům.
• BEZVÝHRADNĚ. Samoléčitelství může znamenat zhoršení nebo zanedbání zdravotního stavu.

Příprava a dávkování:

Bylina je sušený rostlinný materiál (list, nať, květ, apod…) Bylinou není čerstvá rostlina.

Nálev: připravuje se přelitím stanoveného množství byliny vroucí vodou. Přikrytá nádoba se nechá asi 15minut stát, po této době se nálev scedí a neslazený nebo mírně oslazený medem podává.
Odvar: používá se zejména k přípravě tvrdých rostlinných částí (kořen, kůra…). Bylina se přidá do příslušného množství vody a v přikryté nádobě se přivede na 10-15minut do varu.
Macerát: používá se tam, kde se účinné látky teplem rozkládají. Bylina se přelije studenou vodou a nechá 3-12 hodin (podle druhu) při pokojové teplotě stát.

Dávkování se odvozuje od množství obvyklého pro dospělé:
Dětem do 3 let podáváme 1/8
Od 3 do 10 let podáváme ¼
Od 10 do 12 let podáváme ½ dávky

Od 12 let se podává ¾ dávky
Kojencům můžeme bylinkové čaje podávat nepřímo – čaj pije matka a účinné látky přecházejí do mateřského mléka.
Dětem uměle živeným se podává několik lžiček velmi slabého čaje po poradě s lékařem.

Bylinky ke zklidnění:
• nejčastějším důvodem pro užití některé z bylin působících na nervovou soustavu jsou neurotické a nerastenické obtíže, často postihující i malé děti.
  Na děti, stejně jako na dospělé, negativně působí hluk, řada stresových situací, některé podněty neúměrné k věku dítěte, ale i například násilné scény z televize. To vše může být příčinou celé řady obtíží, např. nespavostí, předráždění, žaludečních a střevních potíží a mnoha dalších neurotických, někdy i hysterických projevů.
  Zmíněné obtíže, zejména ty dlouhodobé, by měl posoudit lékař.
  Bylinné čaje však mohou výrazně napomoci ke zklidnění organismu. Jejích účinek, jsou-li vhodně zvoleny, je podstatně mírnější než v případech chemoterapeutik.
• Děti do 1 roku – fytoterapie zaměřená na nervovou soustavu se prakticky nepoužívá. Pro snadnější usínání se v některých případech doporučuje podávat čaj oslazený medem.
  Kopr vonný – se podává kojící matce, podporuje laktaci a jeho účinné látky přecházejí do mateřského mléka. U kojenců reguluje trávení a celkově zklidňuje.
• Děti od 1 roku – používají se mírně působící bylinky, okruh vhodných bylin se s ohledem na věk postupně rozšiřuje.
  Kromě nálevů k vnitřnímu užití jsou vhodné i některé bylinné koupele – např. dobromysl obecná.
  Jako další bylinky, vhodné k nálevům jsou:
  Bukvice lékařská, kontryhel obecný, chmel otáčivý, kozlík lékařský, levandule lékařská, meduňka lékařská, mučenka pletní, třezalka tečkovaná

Příklad uklidňující čajové směsi:
1. Po dílu oddenek kozlíku lékařského, nať meduňky lékařské a šištice chmelu.
   Nálev: 2 čajové lžičky směsi na šálek vody. Čaj se pije večer před spaním. Někteří autoři směs rozšiřují o 1 díl listu máty.
2. Po 2 dílech oddenku kozlíku a natě meduňky, po 1 dílu natě máty peprné a plodu fenyklu obecného.
   Nálev: 1 čajová lžička směsi na šálek vody, pije se 3x denně.

Směs k posílení nervové soustavy:
• Po 1 dílu oddenku kozlíku, šištic chmele a natě levandule.
  Nálev: 1 polévková lžíce směsi na 1/2 l vody, piej se během dne po doušcích.

Směs při nočním pomočování nervového původu:
• Stejné díly natě kontryhelu a natě meduňky.
  Nálev: 1 čajová lžička směsi na šálek vody, 2-3x denně. Poslední dávku je doporučeno pít před 18.hodinou

Bylinky s účinkem na nervovou soustavu jsou obsaženy i v některých průmyslově vyráběných dětských čajových směsích.

Bylinky k léčbě dýchacích cest:
• Bylinky usnadňující odkašlávání – expektorancia.
  Sem patří rostliny, jejichž účinné látky rozpouštějí hlen v dýchacích cestách, zmírňují dráždění ke kašli a usnadňují odkašlávání. Např. jitrocel kopinatý, proskurník lékařský, divizna, sedmikráska chudobka, lékořice lysá a celá řada dalších bylin
• Bylinky vyvolávající pocení – diaforetika.
  Používají se ke snížení horečky (zvyšují výdej tepla). U některých rostlin této skupiny dosus není přesně znám mechanismus působení. Patří sem např. tužebník jilmový, lípa, bez černý nebo vrba bílá
• Děti 0-1 rok – u kojenců bývá rýma poměrně častou obtíží, zejména ve větších městech. Kromě pravidelného čištění nosu odsávačkou nebo buničinou mohou pomoci inhalace rostlinných extraktů. Připravují se buď vhozením sušených bylin do nádoby s vroucí vodou nebo vkapáváním výtažků do praček vzduchu nebo zvlhčovačů. Při kašli a nachlazení se používají stejné byliny a jejich směsi jako u větších dětí, množství je však sníženo úměrně k tělesné hmotnosti. Čaj se podává vlažný, mírně přislazený medem (pokud nezpůsobuje alergii) a po lžičkách.
• Děti od 1 roku – rýma, kašel a nemoci z nachlazení se častěji vyskytují u dětí, pobývajících v kolektivu (jesle, školka, zejména v zimních měsících. Při rýmě se bylinky mohou uplatnit především formou inhalací. U kašle a nachlazení je opět vhodné podávat bylinné čaje již při prvních příznacích onemocnění. Pak bývá průběh lehčí a podstatně kratší.

PRO DĚTI NENÍ VHODNÁ: LÉKOŘICE LYSÁ

Vhodné bylinky jsou: bez černý, divizna velkokvětá nebo divizna sápovitá, sedmikráska chudobka, jitrocel kopinatý, lípa srdčitá, mateřídouška obecná, oman pravý, podběh léčivý, proskurník lékařský…

Příklad čajové směsi při nachlazení:
1. Po 1 dílu nati mateřídoušky, květu podbělu, květu divizny, listu jitrocele a květu sedmikrásky.
   1 polévková lžíce směsi se přelije ¼ litru vroucí vody a nechá se 15 minut vylouhovat. Čaj se podává teplý, oslazený medem, 3x denně. Vhodné při nachlazení
2. po 1 dílu květu černého bezu, květu lípy, květu heřmánku, květu divizny a květu prvosenky.
   Nálev: 1 polévková lžíce směsi na větší šálek vody Pít 3x denně. Vhodné pro odkašlávání.
3. Po 1 dílu květu heřmánku, květu lípy a květu černého bezu.
   Nálev: 1 polévková lžíce směsi na 1 šálek vody. Vhodné při zánětech horních cest dýchacích, provázených horečkou.

Uvedené dávkování je určeno pro dospělé osoby o hmotnosti kolem 70-75g, pro děti se dávky upravují v závislosti na věku a váze.

Bylinky pro léčbu zažívacího ústrojí
• V léčbě zažívacích obtíží u dětí od 1 roku jsou nadále nejvýznamnějším léčivem bylinky, používané již pro kojence. Výrazně se však zvyšuje okruh vhodných bylin, stejně jako rozmanitost zažívacích obtíží. K nadýmání, průjmu nebo zácpě se přidává nechutenství, někdy nedostatečná žaludeční funkce, později se mohou objevit i žlučníkové obtíže.
• V prevenci a léčbě nadýmání a křečí trávicího traktu se využívají především karminativa-byliny s obsahem silic tlumící stahy hladkého svalstva, uvolňující křeče trávicího traktu a omezující nadměrnou tvorbu plynů.
  Např. Fenykl obecný, kmín kořenný,máta peprná, mateřídouška obecná, meduňka lékařská, bazalka pravá, saturejka, dobromysl a majoránka.

Příklad čajové směsi proti nadýmání:
1. Po 1 dílu plodu anýzu, fenyklu a kmínu, 4 díly natě máty peprné.
   Připravit nálev z 1 čajové lžičky směsi na šálek vody. Užívá se neslazený 3x denně při nadýmání spojeném s křečemi žaludku.

K léčbě průjmových onemocnění a střevních zánětů se využívají protiprůjmové bylinky s obsahem tříslovin a s obsahem slizových látek. Třísloviny působí protiprůjmově, slizové látky působí podpůrně, zmenšují dráždění střevní sliznice a také působí protiprůjmově.
Např. mrkev obecná, jahodník obecný, mochna nátržník, brusnice borůvka, heřmánek pravý, ostružiník křovitý,
K léčbě průjmů např. jetel luční-květ, rdesno hadí kořen-oddenek a nebo krkavec toten-oddenek
Při léčbě některých trávicích poruch a nechutenství u dětí od 10 let je možné využívat i některé výrazně hořké byliny. Pro děti není vhodný pelyněk pravý, hořec žlutý, puškvorec obecný, čubert benedikt, zeměžluč okolíkatá

Pro kojence a děti do 1 roku-pro léčbu nadýmání je vhodný např. fenykl obecný, bedrník anýz, kmín kořenný
Při plynatosti např. mátový olej-přiměřené množství čerstvé řezané nati nebo listů máty peprné se přelije kvalitním olejem (nejlépe slunečnicový z lékárny) a nechá se asi 4týdny stát v teple. Po této době se scedí a používá se k masáži. Masáž bříška se provádí vždy ve směru peristaltiky,tlustého střeva, tedy ve směru hodinových ručiček. Nikdy né opačným směrem!
Mrkvový odvar: 1 nastrouhanou karotku vaříme v 1/2l vody asi půl hodiny.Odvar se podává při průjmech u kojenců a malých dětí.

Bylinky jako koření

Koření je stejně jako již po staletí takřka neodmyslitelnou součástí každého pokrmu. Většina druhů koření, kterí jsme zvyklí dnes používat, zároveň působí dráždivě a není často vhodná pro děti. Koření, to je ovšem i řada bylinek, často oblíbených ve fytoterapii. Většina druhů zeleného koření, které se u nás pěstuje, pochází ze Středomoří a v našich zemích se pěstuje již od středověku. Kromě toho jsou ke kořenění pokrmů vhodně i některé palně rostoucí byliny. V průběhu vegetačního období se používají převážně v čerstvém stavu, řadu druhů však lze i sušit.
Kromě chuťového významu maní bylinky další důležitou funkci. V jarním období jsou zdrojem vitamínů, minerálií a řady dalších látek, které organismus po zimě potřebuje.
Výjimkou jsou druhy výrazně dráždivé, které pro malé děti raději nepoužíváme: Jalovec obecný, křen selský

Vhodné pro kořenění dětských pokrmů jsou: bazalka pravá, bedrník obecný, česnek kuchyňský (pro děti od 3let), česnek medvědí (pro děti od 3 let), dobromysl obecná, kerblík třebule, kmín kořenný, kopr vonný, koriandr setý, libiček lékařský, majoránka zahradní, máta peprná, meduňka lékařská, miřík vonný – celer, pažitka pravá….