Přírodní léčení našich nejmenších

Rubrika: Onemocnění a léčba

963471_nikaSami to jistě někteří z vás už zažily – jak začne naše milované dítko popotahovat, pokašlávat nebo začne mít jiné zdravotní problémy, nejedna z nás nejprve vyzkouší různé přírodní prostředky – po mnoha pokolení osvědčené léčivé metody…

Nesmíme ale zapomenout, že i ten nejlepší domácí prostředek má své vymezené hranice. Jakmile se zdravotní stav zhoršuje, neváhejte a raději se vydejte ihned k lékaři.
POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A DOPORUČENÍ NEJVHODNĚJŠÍ LÉČBY BY MĚL VŽDY PROVÁDĚT LÉKAŘ. U DĚTÍ TOTO PRAVIDLO PLATÍ BEZVÝHRADNĚ. Samoléčitelství může znamenat zhoršení nebo zanedbání zdravotního stavu.

    Zásady bylinné terapie

  • Alternativní medicínu, tedy fytoterapii (užívání léčivých rostlin), využíváme u dětí teprve od 3 měsíců života, zprvu ve formě koupelí, kdy se účinné látky dostávají do těla celým jeho povrchem. Bylinné čaje podáváme zpravidla až od 14 měsíců dítěte, i když některé čaje se podávají již dříve. Po přechodu na běžnou stravu lze dítěti podávat v podstatě většinu bylin, s výjimkou těch, jejichž použití je u dětí nevhodné.
  • Pro děti volíme byliny s mírnějším působením, vyhýbáme se rostlinám s obsahem dráždivých látek. Nikdy nepoužíváme rostliny jedovaté! Čaje zpočátku podáváme v malém množství, abychom zjistili případnou alergii.
  • U osob citlivých na pyl mohou alergizovat všechny přípravky z květů nebo kvetoucích natí.
  • Léčivé rostliny se specifickým léčivým účinkem neužíváme preventivně nebo „pro chuť“ (jak je obvyklé například u mátového čaje). Organismus si na účinné látky vytvoří návyk a požadovaný léčebný efekt se později nemusí dostavit.
  • Pamatujme si, že rostlina obsahuje obvykle celý komplex účinných látek. Kromě hlavního účinku má tedy i další působení, které může být v konkrétním případě důvodem kontraindikace. Při volbě rostliny se zajímáme o všechny její účinky
  • Zásadně platí, že každá látka může být pro organismus škodlivá – závisí na množství, kombinaci, konkrétní situaci. Ani u bylin s mírným působením tedy nelze vyloučit vedlejší účinky.
  • Účinek bylinného léčiva záleží na obsahu účinných látek. Ten není stálý, ale závisí na době sběru, stanovišti, ze kterého rostlina pochází, způsobu sušení a uskladnění i na způsobu přípravy. Pro zajištění co nejlepšího účinku vždy dodržujeme doporučené postupy.
  • Dbáme na doporučené dávkování i dobu užívání. Některé účinné látky mohou ve větším množství nebo při delším užívání dráždit organismus, což u dětí platí dvojnásob.
  • Pití bylinných čajů je vždy potřeba po nějaké době přerušit (obvykle 6 týdnů), případně často užívanou bylinu nahradit jinou, s podobným účinkem.
  • Bylinné čaje podáváme neslazené, případně oslazené medem.
  • Pro děti nejsou vhodné bylinné přípravky s obsahem alkoholu (tinktury, lihové výtažky, bylinná vína apod.)
  • Malým dětem raději nepodáváme výrazně hořké byliny, mohou vyvolat zvracení a následně nechuť k bylinným čajům.
  • BEZVÝHRADNĚ. Samoléčitelství může znamenat zhoršení nebo zanedbání zdravotního stavu.

Příprava a dávkování:

Bylina je sušený rostlinný materiál (list, nať, květ, apod…) Bylinou není čerstvá rostlina.

Nálev: připravuje se přelitím stanoveného množství byliny vroucí vodou. Přikrytá nádoba se nechá asi 15minut stát, po této době se nálev scedí a neslazený nebo mírně oslazený medem podává.
Odvar: používá se zejména k přípravě tvrdých rostlinných částí (kořen, kůra…). Bylina se přidá do příslušného množství vody a v přikryté nádobě se přivede na 10-15minut do varu.
Macerát: používá se tam, kde se účinné látky teplem rozkládají. Bylina se přelije studenou vodou a nechá 3-12 hodin (podle druhu) při pokojové teplotě stát.

Dávkování se odvozuje od množství obvyklého pro dospělé:
Dětem do 3 let podáváme 1/8
Od 3 do 10 let podáváme ¼
Od 10 do 12 let podáváme ½ dávky

Od 12 let se podává ¾ dávky
Kojencům můžeme bylinkové čaje podávat nepřímo – čaj pije matka a účinné látky přecházejí do mateřského mléka.
Dětem uměle živeným se podává několik lžiček velmi slabého čaje po poradě s lékařem.

    Bylinky ke zklidnění:

  • nejčastějším důvodem pro užití některé z bylin působících na nervovou soustavu jsou neurotické a nerastenické obtíže, často postihující i malé děti.
    Na děti, stejně jako na dospělé, negativně působí hluk, řada stresových situací, některé podněty neúměrné k věku dítěte, ale i například násilné scény z televize. To vše může být příčinou celé řady obtíží, např. nespavostí, předráždění, žaludečních a střevních potíží a mnoha dalších neurotických, někdy i hysterických projevů.
    Zmíněné obtíže, zejména ty dlouhodobé, by měl posoudit lékař.
    Bylinné čaje však mohou výrazně napomoci ke zklidnění organismu. Jejích účinek, jsou-li vhodně zvoleny, je podstatně mírnější než v případech chemoterapeutik.
  • Děti do 1 roku – fytoterapie zaměřená na nervovou soustavu se prakticky nepoužívá. Pro snadnější usínání se v některých případech doporučuje podávat čaj oslazený medem.
    Kopr vonný – se podává kojící matce, podporuje laktaci a jeho účinné látky přecházejí do mateřského mléka. U kojenců reguluje trávení a celkově zklidňuje.
  • Děti od 1 roku – používají se mírně působící bylinky, okruh vhodných bylin se s ohledem na věk postupně rozšiřuje.
    Kromě nálevů k vnitřnímu užití jsou vhodné i některé bylinné koupele – např. dobromysl obecná.
    Jako další bylinky, vhodné k nálevům jsou:
    Bukvice lékařská, kontryhel obecný, chmel otáčivý, kozlík lékařský, levandule lékařská, meduňka lékařská, mučenka pletní, třezalka tečkovaná
    Příklad uklidňující čajové směsi:

  1. Po dílu oddenek kozlíku lékařského, nať meduňky lékařské a šištice chmelu.
    Nálev: 2 čajové lžičky směsi na šálek vody. Čaj se pije večer před spaním. Někteří autoři směs rozšiřují o 1 díl listu máty.
  2. Po 2 dílech oddenku kozlíku a natě meduňky, po 1 dílu natě máty peprné a plodu fenyklu obecného.
    Nálev: 1 čajová lžička směsi na šálek vody, pije se 3x denně.
    Směs k posílení nervové soustavy:

  • Po 1 dílu oddenku kozlíku, šištic chmele a natě levandule.
    Nálev: 1 polévková lžíce směsi na 1/2 l vody, piej se během dne po doušcích.
    Směs při nočním pomočování nervového původu:

  • Stejné díly natě kontryhelu a natě meduňky.
    Nálev: 1 čajová lžička směsi na šálek vody, 2-3x denně. Poslední dávku je doporučeno pít před 18.hodinou

Bylinky s účinkem na nervovou soustavu jsou obsaženy i v některých průmyslově vyráběných dětských čajových směsích.

    Bylinky k léčbě dýchacích cest:

  • Bylinky usnadňující odkašlávání – expektorancia.
    Sem patří rostliny, jejichž účinné látky rozpouštějí hlen v dýchacích cestách, zmírňují dráždění ke kašli a usnadňují odkašlávání. Např. jitrocel kopinatý, proskurník lékařský, divizna, sedmikráska chudobka, lékořice lysá a celá řada dalších bylin
  • Bylinky vyvolávající pocení – diaforetika.
    Používají se ke snížení horečky (zvyšují výdej tepla). U některých rostlin této skupiny dosus není přesně znám mechanismus působení. Patří sem např. tužebník jilmový, lípa, bez černý nebo vrba bílá
  • Děti 0-1 rok – u kojenců bývá rýma poměrně častou obtíží, zejména ve větších městech. Kromě pravidelného čištění nosu odsávačkou nebo buničinou mohou pomoci inhalace rostlinných extraktů. Připravují se buď vhozením sušených bylin do nádoby s vroucí vodou nebo vkapáváním výtažků do praček vzduchu nebo zvlhčovačů. Při kašli a nachlazení se používají stejné byliny a jejich směsi jako u větších dětí, množství je však sníženo úměrně k tělesné hmotnosti. Čaj se podává vlažný, mírně přislazený medem (pokud nezpůsobuje alergii) a po lžičkách.
  • Děti od 1 roku – rýma, kašel a nemoci z nachlazení se častěji vyskytují u dětí, pobývajících v kolektivu (jesle, školka, zejména v zimních měsících. Při rýmě se bylinky mohou uplatnit především formou inhalací. U kašle a nachlazení je opět vhodné podávat bylinné čaje již při prvních příznacích onemocnění. Pak bývá průběh lehčí a podstatně kratší.

PRO DĚTI NENÍ VHODNÁ: LÉKOŘICE LYSÁ

Vhodné bylinky jsou: bez černý, divizna velkokvětá nebo divizna sápovitá, sedmikráska chudobka, jitrocel kopinatý, lípa srdčitá, mateřídouška obecná, oman pravý, podběh léčivý, proskurník lékařský…

    Příklad čajové směsi při nachlazení:

  1. Po 1 dílu nati mateřídoušky, květu podbělu, květu divizny, listu jitrocele a květu sedmikrásky.
    1 polévková lžíce směsi se přelije ¼ litru vroucí vody a nechá se 15 minut vylouhovat. Čaj se podává teplý, oslazený medem, 3x denně. Vhodné při nachlazení
  2. po 1 dílu květu černého bezu, květu lípy, květu heřmánku, květu divizny a květu prvosenky.
    Nálev: 1 polévková lžíce směsi na větší šálek vody Pít 3x denně. Vhodné pro odkašlávání.
  3. Po 1 dílu květu heřmánku, květu lípy a květu černého bezu.
    Nálev: 1 polévková lžíce směsi na 1 šálek vody. Vhodné při zánětech horních cest dýchacích, provázených horečkou.

Uvedené dávkování je určeno pro dospělé osoby o hmotnosti kolem 70-75g, pro děti se dávky upravují v závislosti na věku a váze.

    Bylinky pro léčbu zažívacího ústrojí

  • V léčbě zažívacích obtíží u dětí od 1 roku jsou nadále nejvýznamnějším léčivem bylinky, používané již pro kojence. Výrazně se však zvyšuje okruh vhodných bylin, stejně jako rozmanitost zažívacích obtíží. K nadýmání, průjmu nebo zácpě se přidává nechutenství, někdy nedostatečná žaludeční funkce, později se mohou objevit i žlučníkové obtíže.
  • V prevenci a léčbě nadýmání a křečí trávicího traktu se využívají především karminativa-byliny s obsahem silic tlumící stahy hladkého svalstva, uvolňující křeče trávicího traktu a omezující nadměrnou tvorbu plynů.
    Např. Fenykl obecný, kmín kořenný,máta peprná, mateřídouška obecná, meduňka lékařská, bazalka pravá, saturejka, dobromysl a majoránka.
    Příklad čajové směsi proti nadýmání:

  1. Po 1 dílu plodu anýzu, fenyklu a kmínu, 4 díly natě máty peprné.
    Připravit nálev z 1 čajové lžičky směsi na šálek vody. Užívá se neslazený 3x denně při nadýmání spojeném s křečemi žaludku.

K léčbě průjmových onemocnění a střevních zánětů se využívají protiprůjmové bylinky s obsahem tříslovin a s obsahem slizových látek. Třísloviny působí protiprůjmově, slizové látky působí podpůrně, zmenšují dráždění střevní sliznice a také působí protiprůjmově.
Např. mrkev obecná, jahodník obecný, mochna nátržník, brusnice borůvka, heřmánek pravý, ostružiník křovitý,
K léčbě průjmů např. jetel luční-květ, rdesno hadí kořen-oddenek a nebo krkavec toten-oddenek
Při léčbě některých trávicích poruch a nechutenství u dětí od 10 let je možné využívat i některé výrazně hořké byliny. Pro děti není vhodný pelyněk pravý, hořec žlutý, puškvorec obecný, čubert benedikt, zeměžluč okolíkatá

Pro kojence a děti do 1 roku-pro léčbu nadýmání je vhodný např. fenykl obecný, bedrník anýz, kmín kořenný
Při plynatosti např. mátový olej-přiměřené množství čerstvé řezané nati nebo listů máty peprné se přelije kvalitním olejem (nejlépe slunečnicový z lékárny) a nechá se asi 4týdny stát v teple. Po této době se scedí a používá se k masáži. Masáž bříška se provádí vždy ve směru peristaltiky,tlustého střeva, tedy ve směru hodinových ručiček. Nikdy né opačným směrem!
Mrkvový odvar: 1 nastrouhanou karotku vaříme v 1/2l vody asi půl hodiny.Odvar se podává při průjmech u kojenců a malých dětí.

Bylinky jako koření

Koření je stejně jako již po staletí takřka neodmyslitelnou součástí každého pokrmu. Většina druhů koření, kterí jsme zvyklí dnes používat, zároveň působí dráždivě a není často vhodná pro děti. Koření, to je ovšem i řada bylinek, často oblíbených ve fytoterapii. Většina druhů zeleného koření, které se u nás pěstuje, pochází ze Středomoří a v našich zemích se pěstuje již od středověku. Kromě toho jsou ke kořenění pokrmů vhodně i některé palně rostoucí byliny. V průběhu vegetačního období se používají převážně v čerstvém stavu, řadu druhů však lze i sušit.
Kromě chuťového významu maní bylinky další důležitou funkci. V jarním období jsou zdrojem vitamínů, minerálií a řady dalších látek, které organismus po zimě potřebuje.
Výjimkou jsou druhy výrazně dráždivé, které pro malé děti raději nepoužíváme: Jalovec obecný, křen selský

Vhodné pro kořenění dětských pokrmů jsou: bazalka pravá, bedrník obecný, česnek kuchyňský (pro děti od 3let), česnek medvědí (pro děti od 3 let), dobromysl obecná, kerblík třebule, kmín kořenný, kopr vonný, koriandr setý, libiček lékařský, majoránka zahradní, máta peprná, meduňka lékařská, miřík vonný – celer, pažitka pravá….

Zdroj: časopis Betynka,autorem je Markéta Cídařovská

Napsal/a: Markéta Cídařovská

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Zajímavý zakopaný poklad! Opráším!:-)

  • kristýna

    já třeba na nadýmání a bylinky používám čaj z kmínu. Do půl litru vody dám 3 lžičky kmínu, 5 – 10 minut vařím (podle toho jak kdo chce silný) a piju během dne. Malýmu se strašně ulevilo, a máme skoro po bolení. Čaj se může i přisladit, a je velice chutný. Dobrá obmněna pokud někdo pije pořád jen fenykl.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist