Pátá a šestá – nemoci beze jména

Jedna si vybírá starší kojence a batolata, druhá udeří hlavně na podzim a na jaře a postihne především děti školního věku. Na první pohled jsou si dost podobné, obě mají za původce viry a patří také k nejčastějším onemocněním dětského věku.

Už samotný jejich název je zajímavý. Vlastně je takový neurčitý. Jsou to prostě nemoci beze jména, jen s nepatrným označením, které jim dává rozdíly. Proč nebyly „řádně“ pojmenovány asi nezjistíme, každopádně co se jejich historie týká, můžeme říci, že ve své době byly nejběžnějšími dětskými nemocemi příušnicemi, spalničky, neštovice a zarděnky. A tyhle dvě si prostě vysloužily označení pátá a šestá nemoc, tedy dle jejich pořadí.

Pátá nemoc = megalerythema infectiosum

Tato nemoc postihuje hlavně děti školního věku, ale není vyloučena i nákaza dospělých.

Způsobuje ji virus Parvovirus B19, což je DNA virus z čeledi Parvoviridae. Objevuje se především na jaře a pak na podzim, patří mezi ty, které jsou vysoce nakažlivé.

Nemoc není sama o sobě „riziková“, nebezpečná ale může být například pro těhotné ženy.

Inkubační doba
Pohybuje se v rozmezí 1-  2 týdnů.

Přenos
Probíhá kapénkovou nákazou, není vyloučen i orofekální přenos. Může dojít i placentárnímu přenosu.

Nejvíce infekční je dítě před výsevem vyrážky.

Po pomnožení v dýchacích cestách se virus dostává do kostní dřeně a působí negativně na červené krvinky (erytrocyty), kdy působí jejich útlum (může být proto i nebezpečná pro děti s nemocemi krve). Pak se virus dále číří do kloubů a kůže.

Příznaky

Pátá nemoc se projevuje exantémem, tedy zarudnutím. V tomto případě se objeví nejdříve na obličeji s tím, že oblast okolo úst je naopak výrazně bledá, po přibližně 3-4 dnech i na končetinách a hýždích. Na obličeji je typická vyrážka pro tuto nemoc, která připomíná motýla – nejprve začne na kořeni nosu a postupuje na tváře. Co se týká podoby vyrážky, jedná se asi o 1-2 cm velké zarudnutí. Tato vyrážka může i svědit a také se může přidat i zvýšená teplota.

Vyrážka začne blednout (blednutí začíná odprostřed vyrážky) a mizet asi po 4 dnech (může i o něco dříve), zcela by pak měla vymizet asi za týden až dva. Důležité je ale upozornit, že tato vyrážka se může opět objevit, po tzv. přechodném období, kdy na ni působí určité vlivy, jako třeba slunce, zvýšené tření pokožky, pocení, při přehřátí organismu, působí i teplá koupel nebo zvýšená fyzická námaha dítěte atd. Pokud pátá nemoc postihne dospívající dívky, můžou se objevit bolesti kloubů rukou či kolen, které přetrvávají i několik týdnů.

Infekci můžeme s jistotou potvrdit například odběrem krve, tedy sérologicky. V nálezu krevního obrazu budou zvýšené lymfocyty.

Komplikace

Pokud dítě trpí onemocněním krvinek, resp. hemolytickou chronickou anémií, může u něj dojít ke krizi nemoci. U dětí se sníženým imunodeficitem může být komplikací chronické postižení kostní dřeně.

Jak je psáno výše, pátá nemoc je velice nebezpečná pro těhotné ženy. Pro gravidní ženu, resp. pro plod, hrozí nebezpečí předčasného porodu, potratu či poškození plodu, například se může jednat o hydrops, postižení formou dřeňového útlumu atd.). Přibližně ve 30% dochází k úmrtí plodu. Uvádí se, že větší riziko postižení je ve druhém trimestru těhotenství.

Léčba
Je pouze symptomatická, pátá nemoc odezní v podstatě sama. Navíc zanechá její prodělání i doživotní imunitu.

Jestliže má dítě zvýšenou teplotu, mohou se podat léky s paracetamolem, například Panadol, Paralen. Jestliže by vyrážka svědila, použijeme například mastičky či léky proti svědění a v případě bolestí kloubů je možno podat léky proti bolesti – analgetika.

Je vhodné, aby dítě mělo klidový režim.

Lékař by se měl vyhledat při neklesající teplotě, pokud by dítě přestalo jíst a pít, nebo jestliže vyrážka nezačne ustupovat. Jeho návštěvou ale v každém případě nic nezkazíme, je totiž také nutné odlišit vyrážku u páté nemoci od jiných enantémů, kterými se mohou projevit zase jiné nemoci.

Očkování proti páté nemoci se neprovádí.

Šestá nemoc = Exanthema subitum, Roseola infantum

Tato nemoc postihuje především malé děti, starší kojence a batolata.

Způsobuje ji herpes virus HHV – 6 (human herpesvirus 6), což je DNA virus z čeledi herpes virů. Je to opět onemocnění infekční a vysoce nakažlivé pro okolí postiženého (stačí obdivovat miminko v kočárku neznámým člověkem, zakašlat atd). Vyskytuje se hlavně na jaře.

Inkubační doba
Pohybuje se v rozmezí 5 – 12 dní.

Přenos

Ten je možný kapénkově.

Příznaky

Po skončení inkubační doby následuje velice rychlý nástup vysoké horečky. Horečku nedoprovázejí žádné výrazné příznaky svědčící pro onemocnění dýchacích cest. Po přibližně třech dnech začne horečka klesat a objevuje se vyrážka a to především na těle/trupu dítěte (vyrážka se tedy objeví až po poklesu teploty). Vyrážka má charakter drobných narůžovělých pupínků. Kromě trupu, kde se objeví nejdříve, se může šířit i na krk a horní končetiny. Nevyskytuje se na obličeji, jako vyrážka u páté nemoci.
Tento exantém vygradovává asi do dvou, tří dnů, ale může se jednat i o hodiny.

U dítěte se může objevit i zhoršené polykání, což je způsobeno zánětem hltanu, mohou se zvětšit uzliny na krku, dítě může mít i rýmu a kašel (mírnější formy). Dítě nemusí mít chuť k jídlu.

Tato vyrážka u šesté nemoci nesvědí.

Komplikace
V podstatě zde mohou být komplikací febrilní křeče, které se vyskytují u vysokých horeček – při jejich výskytu je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Léčba

Opět je symptomatická. Protože vyrážka u šesté nemoci nesvědí, není třeba ji ani ošetřovat mastičkami, či podávat léky proti svědění.

Zde se ale vyskytují vysoké horečky, proto je vhodné podat u horečky nad 38°C léky ji snižující, například Panadol, Paralen, pro nejmenší jsou vhodnější formou čípky.
Musíme zabezpečit dítěti dostatečný přísun tekutin, pokud nemá chuť k jídlu, tak jej nenutíme. Nutný je samozřejmě klidový režim.

Lékaře vyhledáme ihned při výskytu febrilních křečí – jak bylo řečeno výše. Rovněž jej vyhledáme, pokud by neklesala horečka, pak je vhodné provést tzv. CRP test, tedy test, kterým lékař odliší, zda se jedná o bakteriální či virovou infekci a podle výsledku může pak podat vhodné léky, antibiotika při bakteriální infekci. U šesté nemoci může být chybou podat tyto léky bez předchozího testu, výsledkem totiž může být vyrážka poléková a ne vyrážka u šesté nemoci.

Každopádně opět je lepší, pokud lékař dítě s vyrážkou vyšetří, vidí. Může tak odlišit šestou nemoc od jiných exantémových nemocí.

Očkování proti šesté nemoci se neprovádí, její prodělání zanechává doživotní imunitu.