Tak dnes díky deštivému nevlídnému počasí byly na programu „domácí aktivity“, což pro mě obnáší hlavně jakkoli zabavit 19měsíčního syna. Takže stavíme, malujeme, plácáme plastelínu, pobíháme, kličkujeme, pořváváme…
Nejdříve si ovšem musíme vysvětlit, co to vlastně kýla (latinsky „hernie“) je – je to ohraničené vyklenutí pobřišnice (taková blána, která vystýlá břišní stěnu zevnitř) s výhřezem orgánů (krytých tímto vakem) buďto preformovaným nebo nově vzniklým tělním otvorem.
Na kýle rozeznáváme zhruba:
– Kýlní vak – vak pobřišnice, který se vytlačuje ven
– Kýlní obsah – obsah onoho vaku – nějaký orgán – klička tenkého střeva, tlustého střeva, předstěra, část močového měchýře, slepé střevo – podle místa, kde se kýla vytvoří. Kýlní obsah může také sklouzávat zpět do břicha a vak zůstává v tomto období prázdný.
– Kýlní branka – místo, kterým kýlní vak vystupuje ven – je důležitá její velikost, tvar…
Kýly se dělí se podle různých kritérií, my to budeme probírat podle místa – čiliž v tomto článku se budeme věnovat pupíku (je nejjednodušší:-)) potažmo kýlám pupečním.
PUPEČNÍ KÝLA (hernia umbilicalis – umbilicus = pupek) je jednou z nejčastějších abnormalit v dětském věku, postihuje až 20% donošených dětí a až 80% nedonošenců s nízkou porodní hmotností – častěji děvčat.
Jak vůbec pupek vzniká? Pupek je jizva po odloučení pahýlu pupečníku, který se na počátku těhotenství zakládá jako taková „výchlipka“ z bříška plodu a dokonce ve 2. měsíci těhotenství, kdy je u plodu dutina břišní pro rostoucí střívka relativně malá, se střívka přechodně „nasoukají“ i do základu pupečníku a vzniká tzv. „fyziologická pupeční kýla“.
Během 3. měsíce těhotenství se kličky střevní vracejí zpět do bříška plodu a tvoří se definitivní pupečník, který spojuje krevní oběh plodu a placentu (potažmo tedy krevní oběh matky). Prochází jím 2 tepny, 1 žíla a 2 další struktury, které jsou téměř bezvýznamné (patří k plodovým obalům).
Po narození, kdy se po prvním nádechu dramaticky mění krevní oběh plodu (přestává dostávat kyslík přes placentu a začíná se zásobovat kyslíkem přes své plíce), všechny struktury pupečníku zanikají – resp. přeměňují se ve vazivové pruhy, celý zbytek pupečníku odpadá (nebo je v porodnici oddělen od břišní stěny) a na místě jeho vstupu do bříška se vytvoří pupeční jizva.
Samotná jizva je tvořena tenčí vazivovou ploténkou cca 1 cm v průměru, kůže v tomto místě je tenčí a bez podkožního tuku – proto vkleslina, povázky břišních svalů tvoří kolem jizvy zesílení – kolem, nikoli v jizvě. V jizvě chybí jakákoli svalová vrstva, takže stěna břišní je v místě jizvy tenčí a proto je to kritické místo pro vznik kýly.
V dětském věku se v pupíku mohou vyskytnout v principu 2 druhy kýly a v reálu můžete vidět jen jeden (ten druhý je vrozený, vzácný, závažný, patří už vlastně k rozštěpům stěny břišní a operuje se hned po porodu na specializovaných pracovištích). Rodiče se mohou u svých dítek setkat s tzv. „pupeční kýlou dětského věku“, která je častější a daleko méně závažná. Je získaná – jako příčina se uvádějí chabá pupeční jizva a časté zvýšení nitrobřišního tlaku (křik, kašel, obtížné kakání u batolat, obtížné čůrání, má-li chlapec fimózu – zúženou předkožku), projeví se nejčastěji v 1. roce života (vzácněji ve 2.-3. roce). Dosahuje velikosti lískového oříšku až rajčete a většina těchto pupečních kýl se spontánně uzavře cca do 1,5-2 let věku. Komplikace pupeční kýly (ve smyslu uskřinutí – viz dále) jsou vzácné.
Jak kýlu prokážeme? Lehce – můžete i sami(y) doma. Nejlépe ve stoje sáhnete dítku do pupeční jizvy (ale u malých dětí lze samozřejmě i vleže) a eventuelně nahmatáte malý otvůrek krytý jen kůží – to je kýlní branka. Bývá maličká – tak na špičku prstu, málokdy je větší než 2 cm v průměru. Pokud dítko zrovna řve, kašle nebo vyměšuje (větší dítě už může i třeba „zakašlat na povel“ nebo „zatlačit do bříška“) – můžete cítit na špičce prstu nárazy váčku, eventuelně můžete váček přímo vidět a nahmatat jako elastické vyklenutí, které jde lehce „zastrčit“ zpět do bříška, je nebolestivé a kůže nad ním je klidná. Obsahem váčku je obvykle cíp předstěry nebo klička tenkého střeva.
Jak tuto kýlu léčíme? Zde je výjimka – čekáme, jestli se branka sama uzavře (to je jenom u tohoto druhu kýly, nikde jinde). Pokud je kýlní branka malá, můžeme použít u malých dětí (tak do 6 měsíců) mírné „stahování náplastí“, ale jen po omezenou dobu (prameny se různí – od 1 po 4 měsíce) – nevýhodou je podrážděná kůže. Účelem je sblížení okrajů branky tak, aby se rychleji stáhla a zajizvila. Operují se děti starší 2-3 let, pokud je branka větší než 1,5-2 cm v průměru (také záleží na zvyklosti pracoviště). Ostatní se dále sledují, ale definitivně by tento problém měl být vyřešen před nástupem do školy – pokud se tedy branka neuzavře do 5 let, operují se tyto předškolní děti taktéž.
Operace: Zde vás mohu opravdu, opravdu s klidným svědomím ujistit, že operace běžné pupeční kýly je snad to nejjednodušší, co se na chirurgickém operačním sále provádí – spočívá to v tom, co vám napovídá selský rozum – malý řez v kůži, najde se branka a váček, ten se očistí, zašoupne dovnitř, branka se zašije, zašije se kůže a hotovo… celé to trvá tak 5-15 min. podle velikosti kýly.
Jizvička je malinká, děti to snášejí výborně (obvykle ještě ten večer běhají po oddělení:-)). Pooperačně se nesmí namáhat břišní svalstvo (sklapovačky, zvedání těžších věcí…) nejméně 3 měsíce, aby se to dobře zahojilo a neprasklo…
Komplikace: jak už bylo řečno výše, u tohoto typu jsou vzácné, nejzávažnější z nich (a to platí obecně u všech kýl) je tzv. uskřinutí (lat. inkarcerace) – znamená to to, že se kýlní obsah ve vaku „uskřípne“ v brance a nejde vrátit zpět do břicha. Zaškrcením cév je porušeno krevní zásobení, navíc vzniká otok z podráždění, čímž se uskřinutý obsah uskřinuje ještě více a postupně při porušené výživě odumírá, nastupuje infekce… navíc, pokud je uskřinutým obsahem klička střevní, přistupuje samozřejmě porucha střevní pasáže (nadmutí, zvracení, zástava odchodu stolice i plynů..).
Jak je nekomplikovaná kýla v podstatě „kosmetický problém“ a chirurgická banalita, tak je uskřinutá kýla život ohrožující stav, kdy je nutná urgentní operace kdykoli během dne nebo noci… proto se mají v principu všechny kýly odoperovat, aby se tomu předešlo, nakonec i ty dětské pupeční – ponechaly-li(lililyly:-)) by se do dospělosti, mohlo by k tomuto uskřinutí lehce dojít („dospělá“ pupeční kýla, ať už ponechaná z dětství nebo získaná až v dospělosti, naopak uskřinuje často a ráda – právě proto, že je branka malá – ve veliké brance jiných typů kýl se toho obvykle moc neuskřine:-)… a u děvčat tu přistupuje ještě navíc otázka budoucího těhotenství, kdy se samozřejmě zvýšením nitrobřišního tlaku rostoucí dělohou původně malá kýlka zvětší – někdy je dokonce pupeční kýla indikací k plánovanému porodu císařským řezem – vzhledem k opravdu vysokému riziku uskřinutí při tlačení ve II. době porodní.)
Uskřinutá kýla je na rozdíl od neuskřinuté („volné“) kýly bolestivá, nejde vrátit zpět do břicha a může nad ní být zarudlá kůže. První pomoc – okamžitě do nemocnice a hlavně – nejíst, nepít, nekouřit:-) – bude se vysoce pravděpodobně operovat (pokud je uskřinutí čerstvé, může se zkušenějšímu chirurgovi podařit kýlu uvolnit a zastrčit, v tom případě je ale stejně nutné pozorování na lůžku, jestli už nedošlo k poškození orgánů vlivem přechodného porušení výživy během uskřinutí)… ale opakuji – toto se děje hlavně u dospělých pacientů, u dětí je to opravdu vzácné….
To by snad byly základní informace, doufám, že vám k něčemu budou, děkuji za pozornost a eventuelní příští díl bude o kýlách tříselných (ty jsou zase častější u chlapečků:-))…
Publikace Dětská chirurgie, zápisky z přednášek, moje práce:-)
Napsal/a: Káča
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)
Ja bych moc rada rodila prirozenou cestou,mam uz 2 roky pupecni kylu a taky jsem uz po 1 sc.Tak nevim,mam nejakou nadeji na normalni porod?
Dobrý den, moc děkuji autorce za pěkný článek. Náš dvouměsíční chlapeček má také pupeční kýlu a tak jsem hledala nějakou informaci a konečně našla. Ještě jednou děkuji. Hned jdu mrknout na další příspěvky. Petra
Stepanko, jedna z našich holčiček taky měla pupeční kýlu – a taky jak píšeš: nízká porodní váha, rehabilitační cvičení, potíže s prdíky…
My měly doporučeno přelepovat hypoalergenní náplastí právě při cvičení, jinak při přebalování jemně zatlačovat zpět. A můžu Ti říct, že někdy začátkem léta, to bylo holkám něco málo víc než půl roku, se to úplně spravilo.
Takže vydržte! ;o)
Náš drobek, teď čtyřměsíční holčička, pupeční kýlu má. Asi je důvodem slabá břišní stěna, měla nízkou porodní váhu 2,35 kg. A pak ji docela hodně trápilo bříško, palakala, masírovali jsme apod. a kýla byla na světě – úplně celý pahýlek pupíku jí koukal ven. Paní doktorka nám napsala kýlní pás, ale ten je Báře pořád ještě velký (teď váží něco mezi 4 a 4,5 kg), takže používáme její „babskou“ radu: přes pupík prodyšnou hypoalergenní náplastí už dva měsíce lepíme knoflík zabalený v gáze :o). A pupík je hezky zalezlý, kýla začíná mizet a já jsem klidnější, že snad k uskřinutí nemůže tak snadno dojít :o).
Syn prodělal vloni na podzim operaci kýly na varleti. Já jako holka jsem měla tříselnou kýlu, tak vím o čem je řeč a není to vážný zákrok :o)
mám problém – jako babička ne příliš stará jsem shlédla pořad na ČT Sama doma a tam ukazovali držení dětí od malička. Je to úplně jinak, než za našich dob. Jen tzv. poloha tygříka na odříhnutí mě dostala do němého úžasu. Může mi někdo říct, zda tyto nové metody znají i stávající maminky a zda jsou opravdu tak běžné. Mohl by někdo toto dostat do podvědomí i babiček a dědečků nějakými letáčky. Mohl by se k tomu vyjádřit taky někdo ze zdravotnictví?
Tak si se mě trefila do noty.
Když jsem byla těhotná,tak mi doktor řekl,že mám pupeční kýlu.Řekl,že uvidí,jak se to bude vyvíjet a že hned po porodu půjdu na operaci.Pak mi řekl,že se zmenšila,takže se uvidí až po šestinedělí. Pak to taky bylo asi lepší,protože jsem na operaci nešla.Řekl,až budu mít problémy nebo bolesti,takže mám přijít.Jsem dvaapůl roku po porodu a furt si kýlu nosím sebou,hi. Cítím jí občas,když se namáhám,ale nejsou to nějak velký bolesti…
Mobile Sliding Menu