Několik rad pro práci s dítětem

Respektujte základní etapy vývoje
Chcete -li, aby dítě dosáhlo maxima svých možností, musíte respektovat jednotlivá vývojová období a poskytovat mu potřebnou pomoc ve správný čas…

Je důležité znát vývojové stupně, kterými dítě musí projít, aby získalo určitou dovednost. Například než dítě začne chodit, musí se naučit nejdřív sedět, lézt a stát. Také ve vývoji sluchu a řeči jsou etapy, které musíte znát a dodržovat jejich návaznost. Žádnou etapu nelze přeskočit nebo zanedbat, některou projde dítě rychleji, jinou pomaleji. Nejsou dvě děti se stejným tempem vývoje, ale všechny procházejí stejnými vývojovými fázemi, i když v jiném čase a jinou rychlostí.

Pracujte pravidelně každý den
Cvičte s dítětem tak často, jak je to jen možné. Lépe řečeno tak často, jak se ke cvičení nabízí přirozená příležitost. Vaše dítě potřebuje, abyste s ním mluvili ovšem, co ho právě zajímá. Povídejte mu o věcech a lidech, které sleduje, o tom, co dělá, a také vysvětlujte, co právě děláte vy. Je to rozhovor o přítomnosti, o tom, co společně vidíte. To je nejsnazší a také nejefektivnější způsob, jak dítě seznamovat s novými pojmy. Navíc se řada situací každodenně opakuje, a tak máte možnost komentovat je stále stejným nebo podobným způsobem. Dítě si tak naprosto přirozeně buduje slovní zásobu ve vztahu ke konkrétním zážitkům a zároveň má možnost stálého opakování. Velká část vaší práce by měla probíhat právě takto přirozeně jako součást všech denních činností. Pouze menší část cvičení budete provádět řízeným způsobem. Jsou to ta cvičení, která kladou větší nároky na soustředění dítěte, na paměť a myšlení. Ta mají už blíže k cílenému, organizovanému učení, ale i tyto činnosti dítě musí vnímat jako zábavnou hru.

Určete si čas
Určete si v denním programu čas, kdy budete s dítětem pravidelně pracovat. Tím, že se učení stane pevnou součástí denního režimu, podaří se vám rychleji navodit potřebné soustředění. Dítě by mělo být najedené a odpočinuté, takže i podle těchto požadavků najděte vhodnou dobu v denním rozvrhu.

Určete si místo
Místo pro práci by mělo být pohodlné, bez rozptylujícího hluku a pohybu. Nikdy nepracujte při zapnuté televizi nebo rádiu. Budete -li využívat stále stejné místo, dítě si ho spojí s chováním, které se od něj očekává. Až si na pravidelnost času a místa zvykne, často samo přinese hračky a naznačí, že si chce hrát. Pokud je dítě zabrané do vlastní hry, nikdy mu ji nepřerušujte jen proto, že jste si připravili jiné úkoly. Snažte se do jeho hry zapojit nebo vyčkejte, až si dohraje a projeví o vás zájem.

Délka cvičení
V zásadě platí, že účinnější jsou kratší časové úseky, které se opakují dvakrát nebo třikrát během dne, než dlouhá jednorázová cvičení. Reagujte pružně na aktuální zájem dítěte. Jestliže budete střídat různé aktivity, podaří se vám udržet jeho zájem déle. Respektujte krátkodobost soustředění, ale nepřerušujte práci hned při prvním přání dítěte. Nechce -li úkol dokončit, snažte se zjistit, proč ztratilo zájem. Někdy nespolupracuje jen proto, že se mu zdá úkol moc dlouhý. Potom často stačí zvolit kratší variantu a dítě se s chutí znovu zapojí. Může se také stát, že jste zvolili úkol, který je ještě moc obtížný. V tom případě je lepší, dokončíte -li ho společně, než abyste ho hned odložili. Jestliže by si dítě zafixovalo, že některé úkoly splnit nemusí, mohlo by vyžadovat stálé střídání činností, aniž vůbec něco dokončí. Pozornost dítěte se zvýší, když uvidí, co ho čeká a kolik práce to představuje. Při prodlužování práce buďte opatrní, a to i tehdy, když dítě pracuje dobře. Měli byste skončit v dobré pohodě tak, abyste se těšili na další společnou hru.

Učte se po malých krocích
U sluchově postižených dětí je vždy rozdíl mezi kalendářním věkem a stupněm vývoje především u těch dovedností, které jsou zasaženy sluchovým postižením. Cíleným učením budete tento rozdíl snižovat, ale musíte si uvědomit, že nelze předvídat, jak rychle bude dítě postupovat. Buďte trpěliví. Brzy sami poznáte, že vývoj nebude rovnoměrný, ale spíš ve skocích. Období, kdy se vám bude zdát, že se dítě přes veškeré snažení nic nového nenaučilo, vystřídají ta veselejší, ve kterých se objeví mnoho nových dovedností najednou. Postupujte po malých krocích a nesnažte se sledovat několik cílů současně; vyvarujete se tak chaosu, který vzniká při snaze nacvičit toho moc najednou. Dítě si musí projít postupně svým tempem všechny etapy vývoje a žádnou nemůže přeskočit. Budete-li postupovat po malých krocích, dítě zažije pocit úspěchu častěji a to ho bude motivovat k dalšímu učení.

Na hru se připravte předem
Naplánujte si vždy, co zařadíte nového a co budete opakovat. Rovnoměrně zařazujte sluchová cvičení, cvičení na rozvoj řeči, cvičení zaměřená na zrakovou pozornost, cvičení na rozvoj poznání a motoriky. Začínejte vždy tím, co je náročné na koncentraci a vyžaduje více řízený přístup. Potom se uvolněte pohybovou hrou nebo tvořivou činností. Vše, co budete potřebovat, si vždy připravte předem, abyste častým odbíháním nenarušovali soustředění dítěte. Pomůcky a hračky, které používáte ke společným hrám, nenechávejte dítěti k volnému hraní. Nebyly by pro ně už tak zajímavé a vy byste se připravili o možnost motivovat ho neokoukanou hračkou.

Napsal/a: Jarmila Roučková