Projevy nachlazení: pocit únavy, škrábání v krku, ucpaný nos, rýma, kašel – často dráždivý, suchý. Může se objevit teplota či horečka.
Rýma je nejčastějším projevem nachlazení. Jde o zánět nosní sliznice, kdy dochází ke snížení nosní průchodnosti. Projeví se výtokem z nosu, kýcháním, svěděním, huhňáním u větších dětí. Rýmu způsobují nejčastěji viry – rinoviry, adenoviry. Inkubační doba je velmi krátká. Virová rýma přejde do 5-7 dní. Ovšem velmi často se stává, že na rýmu virovou naváže rýma bakteriální. Je to způsobeno tím, že viry oslabí nosní sliznici a pak je vytvořeno lepší působiště pro bakterie. Bakteriální rýma se projeví tím, že výtok z nosu zhoustne a především změní barvu. Původně hlenovitý, bezbarvý nebo bílý sekret má pak barvu zelenou, žlutou nebo nahnědlou. Dítě začne více huhňat a mohou mu i zaléhat uši. Je to způsobeno ucpáním Eustachovy trubice, která vyrovnává tlak ve středním uchu.Často se také bakteriální zánět spojuje se zánětem vedlejších dutin, které se projeví velmi nepříjemnou bolestí hlavy, především čela. Rovněž se situace může zkomplikovat přestupem zánětu na plíce, kdy si bude stěžovat na bolesti na prsou a bude se mu hůře dýchat, bude dušnější.
Charakteristické projevy jednotlivých dětských kategorií:
Novorozenci a kojenci – neklidný spánek, vysoká horečka, povrchní dýchání. Může zde dojít k vážné poruše dýchání, neboť nemohou dýchat spontánně nosem. Sekrece z nosu je nejprve serozní, bezbarvá či bílá, později může měnit barvu.Hlen vyvolává kašel, mohou být poruchy trávení – zvracení a průjmy.
Starší děti – trpí nechutenstvím, zvýšenou teplotou, kašlem, bolestmi hlavy, malátností, ospalostí, může dojít k překrvení a zarudnutí spojivek. Sekrece je opět nejprve vodnatá, později může měnit barvu. U starších dětí může velmi často zánět přejít do vedlejších dutin nosních a způsobit jejich zánět – tzv. sinusitidu. U tohoto onemocnění jsou u dětí nad 5 let příznaky podobné jako u dospělých, tj. bolesti hlavy s preferencí na čele, kašel, který je vyvolán stékáním sekretu, sekrece je hnisavá. U menších dětí pak dominují hlavně celkové příznaky – dítě je neklidné, plačtivé apod. Sinusitidy jsou také nebezpečné z hlediska možných komplikací, jako jsou různé typy abscesů, infekční komplikace vnitrolebeční atd.
Kašel, zvláště ten dráždivý, suchý je nepříjemný nejen pro rodiče, ale především pro děti je velmi otravný.Jakmile ale dítě začne vykašlávat, tak se mu uleví. Malé děti také při kašli velmi často zvrací.
Chřipka je virové onemocnění, které je oproti nachlazení více nebezpečné, a to pak především možným vznikem komplikací, jako je postižení srdce, kloubů apod. Nejčastěji chřipku vyvolávají chřipkové viry A a B. Začátek onemocnění je náhlý a mezi typické příznaky patří horečka, někdy se zimnicí, bolesti svalů, hlavy, kloubů, nesmírná únava. Dítě je ospalé, apatické nebo naopak podrážděné, nemá chuť k jídlu. Pravidlem je také suchý a dráždivý kašel. Malé děti mohou zvracet, trpět průjmem, křečemi. Každý rok vyvolává chřipku jiný typ viru, protože chřipkové viry se množí.
Chřipka odeznívá zpravidla po 10 dnech.
Jak bylo řečeno, nachlazení i chřipku způsobí především viry, které se uchytí na sliznici nosu či krku a přecházejí do horních cest dýchacích a mohou přejít i do plic. Tato onemocnění se objevují hlavně v zimních měsících, především od října do dubna. V tomto období se totiž snižuje hlavně vlhkost vzduchu v bytech topením a dochází k vysušování nosní sliznice. Mezi preventivní opatření patří tedy zajištění dostatečné vlhkosti v bytech. Jsou vhodné různé typy zvlhčovačů nebo stačí, když na radiátor dáme kastrůlek naplněný vodou, případně mokrý ručník položený na radiátoru. Důležité je také otužování dítěte, se kterým je vhodné začínat již od útlého dětství, ale pomalu, a pozorovat reakce dítěte. Samozřejmostí je pak v rámci preventivních opatření denní podávání vitamínů a to nejlépe v přírodní formě, tedy ovoce, zelenina.
Kdy navštívit lékaře a co dělat?
U novorozenců a malých kojenců je vhodné navštívit lékaře vždy, když se objeví již první známky možného nachlazení. Vždy je vhodné vyhledat lékaře, když je dítě apatické,nic ho nebaví, nemá chuť k jídlu a nejí, když má horečku nad 38°C déle jak 2 -3 dny. Pokud je horečka nad 39°C, pak je vhodné vyhledat lékaře co nejdříve. Lékaře vyhledáme pokud se stav dítěte nelepší po 3 dnech domácího ošetřování. Lékaře vyhledáme také pokud barva výtoku z nosu je zažloutlá, zelená nebo nahnědlá, nebo když si dítě stěžuje na bolesti na prsou a je dušné. U bakteriálních typů zánětu lékař naordinuje dítěti antibiotika. Na virové infekce antibiotika nepůsobí. Tady je základem klid na lůžku, dostatek tekutin, hlavně bylinkových čajů, a ovoce a zeleniny. Pokud má dítě rýmu, nutíme ho sami co nejčastěji smrkat, aby nedošlo k postupu zánětu do vedlejších dutin nosních. U kojenců a dětí, které se neumí ještě sami vysmrkat, používáme (ale s rozvahou a opatrně) nosní odsávačky. Při teplotě podáváme léky, které snižují teplotu. U malých dětí jsou jistě vhodnější léky ve formě sirupů, které mají i příjemnou chuť. Na kašel může lékař naordinovat léky proti kašli, tzv. antitusika. Zásadou tady je, že není dobré úplně tlumit suchý kašel, ale je nutnost, aby se tento kašel změnil na vlhký, kdy dítě začne vykašlávat. Proto ordinování léků na kašel ponechte na lékaři.
Rovněž používání přípravků na rýmu má svá omezení. Může totiž dojít k návyku na nosní kapky, a to při dlouhodobém nebo velmi častém užívání.Nosní sliznice si vlastně zvykne a jsou pak velké problémy s vysazením a rovněž se také nedostavují očekávané účinky. Takže nosní kapky užíváme maximálně týden. U novorozenců a kojenců je vždy vhodnější poradit se s lékařem o užívání jakýchkoliv léků.