Novorozenecká žloutenka je poměrně častým jevem, se kterým se můžeme v porodnici setkat u čerstvě narozených miminek. I když maminky většinou trápí, že budou propuštěny právě kvůli ní o pár dní později, nejde zase o takovou banalitu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Setrvání v nemocnici je na místě.
Novorozenecká žloutenka neboli ikterus neonatorum je charakterizován jako žluté zabarvení kůže, sklér a sliznic, které se vyskytuje u novorozenců a nesouvisí s onemocněním jater. Tato forma žloutenky je způsobena zvýšenou hladinou bilirubinu v krvi.
U novorozenců je ikterus způsoben více příčinami, působí tady více faktorů.
Bilirubin vzniká rozpadem erytrocytů neboli červených krvinek, kterých má miminko ještě z nitroděložního života více než dost. Z těla je potřeba dostat pryč rozpadlé krvinky, jenže jejich množství je vyšší, resp. množství krevního barviva bilirubinu a játra čerstvě narozeného miminka ještě nejsou plně schopná pracovat. Ten se musí někde ukládat, což je ve tkáních a z toho pak vzniká typické žluté zbarvení kůže.
Výskyt
Novorozenecká žloutenka se vyskytuje přibližně u poloviny dětí narozených v řádném termínu. Daleko vyšší je její výskyt u těch miminek, která se narodila předčasně. Vše se odvíjí opět především od funkce jater.
Často je také možnost setkat se s tzv. žloutenkou kojených dětí, která přetrvává nejen několik dnů či týdnů, ale může se jednat i o několik měsíců. U dětí, kdy se vyskytne až po přibližně 14 dnech života, jsou stále zvýšené hodnoty bilirubinu. Diagnostika spočívá v tom, že se přeruší kojení na 48 hodin, pak se obnoví. Při přerušení kojení žloutenka mizí, jakmile se začne znovu kojit, opět se žluté zbarvení zesiluje. Pokud se tedy jedná o tento typ žloutenky, pak se v podstatě nijak neléčí, nepřerušuje se ani kojení, pouze se sleduje vývoj žloutenky – tedy zabarvení kůže a sliznic, rovněž barvu moči. Pokud by byly nějaké nejasnosti, je třeba dalšího vyšetření, hlavně se zaměřením na jaterní testy, aby se případně vyloučila jiná příčina.
Závažnější formou je tzv. hemolytická nemoc novorozenců, což je jeden z nejčastějších patologických typů novorozenecké žloutenky. Je charakterizován hemolýzou červených krvinek. Vyskytuje se tehdy, pokud dojde k neshodě krevních skupin nebo Rh faktoru matky a dítěte. Působením protilátek dochází k rozpadu erytrocytů.
Jak dlouho?
Novorozenecká žloutenka se objevuje asi třetí den po porodu a mizí okolo dne šestého. Není ale výjimkou, že může přetrvávat i více dní či dokonce týdnů.
U těch dětí, kde je příčinou nedonošenost, nízká porodní hmotnost apod., se žloutenka může objevit již první den po porodu.
Délku trvání je třeba sledovat, dlouhodobá, resp. žloutenka, která není na ústupu, může signalizovat i vážnější poruchy, metabolické vady atd.
Bilirubin může například poškodit i nervové buňky, nebezpečný je jeho přestup do mozkomíšního moku. Následkem toho pak může dojít i k poruchám vývoje dítěte.
Měříme a měříme
Pokud miminko „zežloutne“, pak se používá přístroj, který funguje na principu jednoduchého přiložení na čelíčko miminka. Dojde k rychlému změření hladiny bilirubinu. Jedná se rozhodně o naprosto bezpečný způsob, navíc bezbolestný – pokud si uvědomíme, že by se dítěti měla odebírat denně (někdy i vícekrát za den) žilní krev.
Hodnota změřeného bilirubinu je velice důležitá – určuje totiž případnou léčbu.
Léčba
Novorozenecká žloutenka se léčí hlavně tzv. fototerapií neboli známým modrým světlem – vše se ale řídí podle naměřených hodnot, ne každý „žluťásek“ musí tuto terapii absolvovat.
Děťátko se uloží do inkubátoru nahé, má přikrytá očička a na sobě plenku. Pokud se takto léčí, maminka jej většinou nemůže být stále u sebe, fototerapie se přeruší pouze na dobu krmení.
Pomocí této fototerapie se bilirubin snáze rozkládá –v kůži a podkoží se nebezpečná forma bilirubinu přeměňuje na netoxickou formu a pak se snáze vylučuje. O délce fototerapie rozhoduje lékař na novorozeneckém oddělení.
Pokud je příčinou nějaká vada či infekce, pak se samozřejmě musí léčit ona příčina.
Jestliže je příčinou nekompatibilita krevních skupin či neshoda Rh faktoru, pak se přistupuje buď k fototerapii, nebo i ke krevní transfuzi ve vzácnějších případech.
Prevence
Mezi základní preventivní kroky proti žloutence patří časté kojení. Dítě se efektivním a častým kojením zbavuje tzv. smolky, která obsahuje žluč a žlučová barviva. Mlezivo má projímavý účinek. Bilirubin tak nemá velkou možnost se dostat do krve. Je tedy namístě časté a především efektivní kojení, přikládat dítě k prsu co nejčastěji a to již od prvních hodin po narození.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Já jsem to zažila po porodu u obou dětí. Starší syn (1984) byl umístěn v inkubátoru pod světýlkem, narodil se po termínu (měl se narodit 24.6., ale porod byl až 4.7), chodila jsem na odběr plodové vody. Dcera se měla narodit někdy v březnu (opravdu si nepamatuji kdy, ale je ročník 1987). Narodila se v 39 týdnu, také měla novorozeneckou žloutenku, ale stačilo mít postýlku u okna.
Ivčo, pěkný článek. Vše je přehledné a srozumitelné. Díky.
Ivčo,
díky za článek. My si se žloutenkou užily svoje. Lucinka jí dostala druhý den po porodu, propouštěli nás až 8 den, takže 7 dní strávila na světýlku a stejně byly hodnoty hodně vysoké. Po měsíci jsme šupajdili do nemocnice znovu, pediatr malé vzal krev a zjistil, že žloutenka je asi o 100 bodů vyšší než když nás pouštěli z porodnice. Nakonec jsme s ní bojovali 3 měsíce.
Jen bych ještě dodala, že mě nikdo neupozornil, jaký bude boj s krmením a spaním. Ano, dočetla jsem se, že tyto děti jsou spavé. Ale že po návratu z porodnice spala 7 hodin v kuse a nešla vzbudit, pak se vzbudila samozřejmě strašně hladová, ale tím jak byla unavená a neměla sílu sát (další příznak žloutenky), tak si jen cucla mlíčka a spala dál. A já blbá si libovala, jak mám spavý dítě. Teď už vím, že u dalšího dítěte, pokud bude mít žloutenku, ho budu budit po 3 hodinách i kdybych měla pro vzbuzení dělat nevím co.