Každý z nás jako dítě určitě zažil nějakou bolest a jistě to pro něj nebylo ničím příjemným. U dětí je bolest komplikována především tím, že menší děti nedokážou popsat přesně, kde a co je bolí, u těch úplně nejmenších dětí musíme bolest vypozorovat z jejich chování a podobně…
Bolest může být akutní nebo chronická. Rozdíl v nich spočívá v tom, že jako bolest akutní označujeme tu, která trvá méně jak 6 měsíců v kuse. Chronická je potom ta bolest, která trvá déle jak 6 měsíců. Obecně je spíše poškozující bolest chronická, neboť znamená velký nápor na celkovou psychiku. Dítě si vlivem dlouhodobé bolesti mění své postoje a kvalitu dalšího života. Bohužel, nelze předejít všem bolestivým situacím. Přesto je ale nutné se snažit je minimalizovat.
Novorozenec cítí bolest
U novorozence, stejně jako u velmi malých dětí, je velmi těžké odlišit bolest od jiných negativních zážitků, které prožilo. Jsou ale samozřejmě situace, u kterých můžeme u novorozence předpokládat, že vyvolávají bolest. Může to být například u zdravých dětí aplikace Kanavitu po narození, screening vrozených vad, kalmetizace, ale i sledování hodnot bilirubinu v krvi.
Bolest je pro novorozence velmi významná biologická záležitost. Pokud novorozenec vnímá bolest, je vybaven velmi dobrým komunikačním systémem, kterým upozorňuje své okolí na vznik bolesti. Pokud novorozenec prožívá jakoukoliv bolest, tato situace se u něj projeví nejrůznějšími změnami fyziologických ukazatelů, jako může být zvýšení tělesné teploty, změny rychlosti pulsu, krevního tlaku, dýchání a podobně. Novorozenec vyjadřuje bolest nejprve mimikou, křik následuje ve velmi krátké době.
To, že takto malé dítě prožívá bolest, stanovíme tedy podle těchto výrazů:
1. Chování dítěte
Dítě, které je normálně klidné, najednou změní naprosto své chování, je neklidné nebo naopak. Důležité je si uvědomit, že dítě reaguje také podle svého stáří, tedy například nezralé děti sice reagují na bolest, ale s daleko menší intenzitou než děti normálně donošené a podobně.
2. Vokalizace
Vzhledem k tomu, že novorozenec nám nemůže slovy sdělit, že ho něco bolí, dává nám to najevo svým křikem. Proto není dobré křik u těchto malých dětí nijak podceňovat a vždy se snažit zjistit jeho původ.
3. Novorozenecká mimika vyjadřující bolest:
– nakrabacené obočí
– sevření očních víček
– rozevřené rty
– otevřená ústa
– sešpulené rty
– napjatý jazyk
– chvějící se bradička
– vysunutý jazyk
4. Aktivita různých částí těla
Opět platí, že jakmile dítě prožívá bolest, většinou provádí nějaké nekoordinované pohyby nebo se jeho aktivita velmi rychle zvýší. Pozorujeme zvýšené hýbání ručičkami a nožičkami.
5. Zmíněné změny fyziologických funkcí.
I u novorozenců je v současné době velmi dobře propracovaná léčba závažné bolesti pomocí farmakologických přípravků. Je ovšem velmi vhodné ji provádět pod monitorací základních životních funkcí.
Bolest u novorozence a její ovlivnění ale není problém pouze medicínský. Je zde velmi nutná spolupráce s matkou, která své miminko velmi dobře zná a mnohdy pomůže výrazně lékaři při stanovení diagnózy, pro kterou dítě bolest prožívá. Rovněž je to problém etický, neboť bychom si měli uvědomit, že se jedná o naprosto bezbranného človíčka, který má právo na to, aby se s ním zacházelo dobře a bolest byla odstraněna. Stejně tak, jako každý jiný člověk. Rovněž si musíme uvědomit, že novorozenci nemůžeme jeho problém žádným způsobem vysvětlit, tudíž bychom ho neměli připustit.
Vzhledem k tomu, že se jedná o téma závažné a diskutované, které je velmi těžké shrnout do jednoho krátkého článku, bude mít tento pokračování.
Napsal/a: Iveta Pešková
