Každá maminka, která má doma holčičku, bude muset někdy řešit situaci, kdy navštíví s dcerou gynekologa. Ať již kvůli nějakým problémům, které se mohou vyskytnout, nebo čistě z preventivních důvodů.
Dnešní maminky jsou velmi pečlivé a tak se pomalu začínají čekárny těchto ordinací plnit malými děvčátky, které většinou přicházejí s velkými obavami a strachem z neznámého. Tato uvědomělost maminek je velice přínosná, neboť tento obor se zabývá především prevencí různých poruch, které mohou u děvčátek vést v dospělém věku například k neplodnosti, ale i k nejrůznějším chronickým chorobám. I v tomto oboru vedou primát Češi, neboť zakladatelem dětské gynekologie byl profesor Rudolf Peter, který v roce 1940 otevřel v Praze první ambulanci dětské gynekologie.Jak již bylo řečeno, dětská gynekologie je především oborem preventivním. Lékař – gynekolog sleduje především dívky v průběhu pohlavního zrání, aktivně vyhledává různé odchylky a předchází tak možným budoucím poruchám funkce rodidel u ženy dospělé. Lékař dětské gynekologie musí mít znalosti ve fyziologii a patologii rodidel dívek, musí respektovat anatomické odlišnosti v různém dětském věku a zároveň musí být i dobrým psychologem. Vcelku velkým problémem je, že děvčátka, která na vyšetření přicházejí, mají strach, protože nechápou důvody vyšetření a nejsou tak nijak vhodně motivovány k vyšetření. Rovněž je v tomto oboru nutná spolupráce s dětskými lékaři – pediatry, ale i s dětskými chirurgy, endokrinology, urology, psychiatry.
Velký je už samotný rozdíl vyšetření malého dítěte od vyšetření dospělé ženy. V dětské gynekologii se hodnotí především celkový vývoj a stav pohlavního dospívání, tj. hodnocení druhotných pohlavních znaků ( ochlupení ve stydké krajině a v podpaží, prsy). Posouzení rozvoje druhotných pohlavních znaků se provádí tzv. podle Tannera. Toto posouzení je zhodnocení stavu vývoje v pěti stádiích, kdy se hodnotí právě vývoj druhotných pohlavních znaků. Vyšetření dítěte se sestává z následujících základních kroků. Prvním je vyšetření pohledem, kdy lékař hodnotí stav vnějších rodidel. Také zjišťuje výšku a váhu děvčátka a srovnává je s populační normou. Druhým krokem je pak vyšetření rektoabdominální, které nahrazuje klasické vaginální vyšetření u dospělé ženy. Jde o vyšetření konečníkem a pohmatově přes bříško.
U malých děvčátek, hlavně kolem 5. roku věku, bývá častým problémem zavedení cizího tělesa do pochvy, nebo se také často vyskytují různé typy výtoků a podobné problémy. Pak musí lékař provést vyšetření vaginoskopem, což je endoskopické vyšetření. Jedná se o vyšetření skrze otvor v panenské bláně, aby byla zjištěna příčina. Rovněž je takto možnost odebrat vzorky na bakteriologické či kultivační vyšetření. I v dětské gynekologii se provádí vyšetření ultrazvukem. Děvče musí mít plný močový měchýř, což bývá většinou problém, neboť se dívky velmi často pomočí. Pak je nutné znovu měchýř naplnit.
Jak jsem se již zmínila, dětský gynekolog musí být také dobrý psycholog. Dívky přicházejí na vyšetření, ze kterého mají podvědomě strach a tudíž také nemají moc velký zájem spolupracovat. Také je nutné respektovat to, že každá dívka je jiná a každá prožívá tento strach jinak. V každém případě je vhodné, aby matka nejprve dívku doma seznámila s tím, co ji čeká a především jí nedávala najevo svůj vlastní strach o její dítě. Mnohdy se vyplatí první návštěva u gynekologa pouze jaksi „na obhlídku“, kdy lékař dívku seznámí slovně s vyšetřením, co se bude dít a zároveň jí seznámí s prostředím, dívka si může „ohmatat“ nástroje a vyzkoušet si třeba i gynekologické křeslo. Dívka pak na druhé vyšetření přichází již psychicky připravená a při samotném vyšetření již neprožívá plně strach tak, jako kdyby šla nepřipravená.
Jak jsem zmínila na začátku, nejčastěji je ordinace dětského gynekologa vyhledávána z preventivních důvodů. Mnohé maminky se kolikrát často vyděsí, když u své dcerky objeví například výtok. Zde je na místě i dobrá spolupráce s dětským lékařem – pediatrem, který by měl matku a potažmo i dívku uklidnit a vysvětlit, zda jde o normální fyziologické projevy, nebo zda je nutné navštívit právě gynekologa. Počátek prevence je v porodnici, kde lékaři provádí prohlídku zevního genitálu a vylučují možnosti vrozených vývojových vad. Pokud se lékařům něco nezdá, provádí se ultrazvukové vyšetření.
Maminka by měla vědět, že u novorozených holčiček se mohou vyskytnout menší výtoky až slabší krvácení. Je to jev zcela přirozený a souvisí s hladinou hormonů v mateřském mléce a sám odezní. Další péče v oblasti prevence je doma, v rodině, ve které dívka vyrůstá. Rodiče, kteří o dítě pečují, by měli vědět o nutnosti dodržování správného směru otírání genitálu, tj. od hráze ke konečníku a ne naopak. Také by měli používat k hygieně vlhčené ubrousky, nejlépe bez parfemace a s minimem alkoholu. Děvče by mělo k hygienické očistě používat pouze své ručníky a nosit nejlépe bavlněné spodní prádlo. Z tohoto vyplývá, že pěstování správných návyků od útlého dětství vede k vykonávání těchto návyků i v pozdějším věku.
Kolem 10. roku věku by mělo být děvče seznámeno s nastupující pubertou a blížícím se příchodem první menstruace. Pro začátek by měla dívka používat vložky, tampony nejsou v tomto období vhodné. Rovněž by měla být poučena o správných hygienických návycích při menstruaci. Pokud rodiče chtějí, aby dívce odborně vysvětlil veškeré tyto situace gynekolog, lékař jistě tuto roli přijme, nicméně největší míru informací by děvče mělo dostávat od rodičů, od lidí, kterým bezprostředně věří a které si bere jako příklad do svého budoucího života. V tomto období by měla být také dívka opatrně seznamována s intimní hygienou, později s pohlavním stykem, ochranou před otěhotněním a v neposlední řadě se správným výběrem partnera. Dětský gynekolog by měl být v situaci pouze konzultanta a poradce, zde je opravdu na prvním místě v podávání informací rodina. Správné návyky, dostatek informací a možnost neomezené komunikace podporují správný vývoj v pozdějším věku a pomáhají předcházet možným komplikacím v dospělém věku.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)
Ahoj,
před týdnem jsme byly s dcerkou (5 let) u dětské lékařky a ta nás objednala za měsíc do nemocnice na vyšetření, máme problém s chozením na záchod a časté problémy s močovým měchýřem. Navrhla, že by zrovna mohli provést i vyšetření tlustého střeva, kvůli problémům se zažíváním…
Dost mě to polekalo. Doktorka říkala, že bude dobré, když dcerku na vyšetření připravím. Samozřejmě jsem netušila jak. Poradila mi, že si mám zkusit zahrát na doktory a že třeba při tom mám dcerce změřit teplotu, že je to podobné, aby dcerka věděla, že se něco takového bude dít. Na jednu stranu mi to připadá jako rozumný způsob, ale byla jsem tak rozrušená, že jsem se úplně zapomněla zeptat na bližší podrobnosti ohledně vyšetření, tak vlastně ani pořádně nevím, co nás přesně čeká.
Moc Vás chci poprosit, jestli by jste mi mohli napsat Vaše zkušenosti s tímto vyšetřením, jestli víte, o co nejspíš půjde a taky jestli jste zkoušeli dítě na vyšetření připravit nějakou hrou, mám trošku obavy, jak na to bude dcerka reagovat a jestli to vůbec bude mít svůj význam.
Předem Všem moc děkuji! Času nám moc nezbývá a moc bych se o tom chtěla předem dovědět maximum.
Klára
PS: možná budete chtít napsat raději na email – klara.sorova@seznam.cz
To je hrozné, chudinka malá…! Myslím, že i dospívající děvče má z návštěvy gynekologa docela trauma ,natož tak taková malá holčička – děsné! No, my máme samé kluky, ale za osvětu doma se přimlouvám, u nás doma se taky žádné vysvětlování nekonalo, první informace mi podal taťka (!) a to si pamatuju, že jsem brečela, že žádnou menstruaci nechci…. Pak nám něco řekli ve škole a asi v 11 mi mamka strčila knížku – „ať si TO teda všechno přečtu“… Naštěstí, protože krátce na to jsem byla na operaci srůstů po slepém střevě a v nemocnici jsem dostala měsíčky úplně poprvé – kdybych nevěděla, oč jde, asi bych byla v pořádném šoku. Myslím, že hlavně rodiče (u holčiček maminka, u kluků asi taťka – ale my ty starší kluky informovali společně) by měli být těmi, kdo podají svým dětem první informace adekvátně jejich věku… vím, je to trochu nepříjemné, ale nezbytně nutné a jsem ráda, že přílišným tabu v této oblasti výchovy už odzvonilo…
Zuzkasim,tak tohle udelat me 3 lete dceri, tak si na ni budu stezovat. A vubec, mou dcerku v 8 mesicich jen cevkovali a ja mela pocit ze jim ji vytrhnu,bohuzel moc sterilni byla fakt nutna, kvuli zanetu moc, mechyre.
Ale takto na gyndu, ne , ne a jeste jednou ne.:-o
Souhlasím, že by se měla děvčátka na prohlídku u dětského gynekologa zvláštně připravovat. Je to dost rozdíl oproti běžným prohlídkám pediatra. Můj gynekolog je zároveň i gynekologem dětským, doufám, že ho zatím nebude moje dcerka potřebovat, budou jí v červnu 3 roky. Lékařka z příspěvku Zuzky by okamžitě ztratila moji důvěru, chudinka holčička. Já jsem přemýšlela o první návštěvě gynekologa asi s první menstruací, bohužel, není to moje vlastní zkušenost. Z první menstruace jsem měla strach, nevěděla jsem, co se se mnou děje. Bohužel rodiče v tomhle moc nefungovali, nebylo to zvykem. Snad budu lepší a dcera mi bude jednou vděčná.
Br, tak z popisu první lékařky mi naskakuje husí kůže. Jak se píše v článku, dětský gynekolog by měl být i dobrým psychologem. Tahle lékařka možná zapoměla na to, že tahle holčička není žádná její dospívající nebo dospělá pacientka. Je mi té holčičky líto, určitě se z takového přístupubude hodně dlouho vzpamatovávat. Já na gyndě byla poprvé v 17 když jsem začala chodit s klukem. Moje máti měla strach, aby náhodou k něčemu nedošlo a nechala mi napsat prášky dříve než jsem je vůbec stačila potřebovat, natož aby mi vůbec něco vysvětlila. Tak to byl zase šok pro mě. Lékařka ale byla maximálně profesionální, velice milá, ochotná. Chodím k ní dodnes, zachránila moje dvě těhotenství a za to, že mám dvě zdravé děti jsem jí opravdu vděčná. Jinak patřím mezi ty pacientky, které se ukáží jednou do roka na preventivní prohlídku a zaskočí během roku jen pro recept na antikoncepci.
A jéje, dětičky by vůbec neměly mít takové potíže. Bobíšek děvčátko, co píšeš, zuzkasim, první setkání s ženskou lékařkou, a tak nepříjemné…
S tímto tématem má moje kamarádka čerstvé zkušenosti. Její téměř tříletá holčička má výtok, pediatr doporučil návštěvu gynekologa. Gynekoložka po vyšetření, které ještě probíhalo celkem bez problémů na gynekologické koze, doporučila zavádět čípky. Na kamarádčin dotaz, jestli to nejde léčit jinou formou, odpověděla, že ne. Čípky se jim nedařilo zavést, holčičce to bylo nepříjemné, doktorka byla ochotná jim to na návštěvě znovu ukázat. Jenže holčička se bála, doktorka to zkoušela násilím, kamarádce nadala, že své dítě nezvládá. Výsledek je ten, že holčička se bojí i nasazení plenky na spaní. Kamarádka hledala jinou doktorku a dověděla se, že lék lze podávat i orální cestou (v tabletách). Ostatně ta druhá doktorka ani nepotřebovala malou holčičku strašit s kozou, klidně se na ni podívala, když ji maminka držela v podřepu (jako by ji dávala vyčurat). Bylo mi kamarádky i její dcerky moc líto. Já sama na gynekologii chodím jen proto, že vím, že musím, je mi to velmi nepříjemné (spíš psychicky).
Mobile Sliding Menu