Krvácení do mozku

12.10.2008

anonymní

218129_helping_hands Chci popsat, co se nám přihodilo. V dubnu se nám mělo narodit naše první miminko. Takže jsem si těhotenství parádně užívala, chodila na všechny kontroly, prostě všechno měla v pořádku.

Přesně 5 týdnů před termínem porodu jsem začala mít divné bolesti břicha, takže jsme v 8 ráno vyrazili do porodnice v Rakovníku. Tam mi doktor potvrdil, že to opravdu jsou kontrakce a že už pravděpodobně budu rodit. Pak mě napíchli na kapačku a nic se nedělo. Takto jsem tam ležela asi do jedné hodiny, kdy se na mě zase přišel podívat doktor. A protože kontrakce se navzdory tomu, že se snažili porod zastavit, stále zesilovaly, tak mi provedl ultrazvuk, jestli je miminko dost velké. A tak se to stalo. Při ultrazvuku totiž našel v hlavičce miminka cosi divného. Takže hned volal do Motola a převáželi mě sanitkou.
Tam dělali další ultrazvuk. A zjistili, že miminko z nějakého důvodu krvácí do mozku. To byl šok. Co teď? Dali nám dvě možnosti – buď rychlý císař a pokusí se miminko nějak zachránit, nebo porod úplně zastaví a donosím miminko mrtvé.
Bylo to opravdu něco strašného, ale rozhodli jsme se pro císaře. V 16.43 se malý narodil. Ani mi ho neukázali.
Asi za hodinu po porodu za mnou přišla dětská paní doktorka. Řekla mi, že se o malého stará, ale že měl rozsáhlé krvácení do mozku a nebude se nejspíš nikdy hýbat. Nepohne rukou, nohou, prostě ničím.
Po porodu nám také udělali krevní testy a zjistili, že kdybych se nerozhodla pro císařský řez,tak by zemřel nejen ten malý človíček, ale nejspíš bychom teď byli v nebi oba.

Teď je malému 6 měsíců. Má se čile k světu, hází rukama, nohama, brouká, usmívá se. Je sice ve vývoji pozadu oproti jiným dětem, ale vždyť se narodil dřív…
Pořád ale věřím, že se stane nějaký zázrak, že bude v pořádku. Každý den s ním cvičím Vojtovu metodu.

Jestli je tu nějaká maminka s podobnými zkušenostmi, ať se prosím ozve. Můžeme si navzájem poradit, sdělit zkušenosti.

Líbí?

(hodnoceno 3×)

Loading ...

Přečtěte si další články v rubrice Onemocnění a léčba.

Diskuze k článku

Anonymní napsal:

25.12.2011 v 7:15

Ahojda náš malý je z dvojčat. 33tt. Hned po porodu nám oznámili že prodělal rozsáhlé krvácení do mozku. Místo štěstí z narození dvojčátek přišel obrovský šok. Musela jsem se sebrat protože máme doma již osmiletou dceru nechtěla jsem aby vnímala že se něco děje. Holčička šla za tři týdny domů Chlapec za šest týdnů. Stav se nadále zhoršoval. Nastlo ucpání odtokových kanálků a začal se v mozkových komorách hromadit mozkomíšní mok. Do této chvíle prodělal dvě operace třetí ho čekala. Zavedli mu VP Shunt kudy odtéká mozkomíšní mok. Do této chvíle celá má rodina prožívala nepřetržitý a nepopsatelný stres. Byla jsem zoufalá ta bolest na srdci byla nesnesitelná. A dlouhodobé prognozy od lékařů byly tak hrozné že se to nedalo ani poslouchat. Přivezli jsme si malého domů a začala jsem s ním cvičit vojtu.Dnes je mým dvojčátkům půl roku. Ten tížívý pocit na hrudi je už pryč I když vím že není konec. Malý se jeví podle terapeutky velice dobře až je to neuvěřitelný. Zatím to vypadá že to odnese pouze levá ruka. I když nemám tušení co nás čeká dál.Kdyby tu byl někdo s podobnou zkušeností napište. Chci si už konečně přečíst nějaký pozitivní konec. V mým nejtěžších chvílkách jsem tu jen nacházela příběhy kdy se z toho děti nevyhrabaly. Je ale pravda že to přineslo i něco pozitivního. Jsme s mužem více spolu věnujeme se všem svým dětem a jsme šťastný za to že nám malý neumřel.

0 0

bamiska napsal:

25.8.2011 v 7:58

anonymní přeji hodně síly a ať vše dopadne tak jak to jen jde nejlépe, příteli dej čas, chlapi to všecno hůře nesou, ale určitě mu to také dojde..buď silná asnad si tu někdy přečtem jak vše dopadlo..

2 0

Lussy napsal:

24.8.2011 v 20:51

Anonymní, buď silná a věř, že dcerka bude v pořádku nebo jen s malými potížemi. Přítel je ze všeho určitě vykulený, neboj, až si malou pochová, nedá ji nikomu ani za nic.

0 0

Anonymní napsal:

24.8.2011 v 19:57

Ahoj. Mojí malé holčičce (14dní staré), narozené 30+6, lékaři také diagnostikovali krvácení do mozku 4.stupně. Stav je stále vážný, může pořád i umřít. Jsem na tom psychicky hodně špatně. Hledám informace o dětech a rodinách s podobným problémem. Doktoři jen stále říkají, že je to vážně, je tu riziko úmrtí, a pokud přežije, bude tu zřejmě vysoký stupeň postižení. Už jsem ji viděla, je moje a je krásná. Přítel prý ale nedokáže vychovávat postižené dítě. Já jsem mezi nimi jako mezi mlýnskými kameny. Nevím co mám dělat …

0 0

Anonymní napsal:

11.3.2010 v 20:54

AHOJ
NAM SE STALO NECO PODOBNEHO ADAMEK SE NARODIL 35T MNELA JSEM PREKLEMPSII JE TO VYSOKEJ TLAK A BILKOVINY V MOCI A TO BĚHEM 2 DNI 2 TYDNY V INKUBATORU PAK PŘEVEZLI NA NORMALNI ODDELENI ,ŽE ZA PAR DNI MUZEME DOMU. HNED V NOCI DOSTAL KRVACENI DO MOZGU ZE 4 STUPNU MEZI 3-4ST TAK PROGNOZA ŽADNA ,NEPŘEŽIJE NEBO BUDE HODNĚ POSTIŽENEJ.DNES MA 4 ROKY MOC TOHO NENAMLUVI,CHODI JENOM PO ČTYŘECH. JE NA UROVNI 1,5 ROCNIHO ZDRAVEHO DITĚTE. JE NADHERNRJ ,ROZTOMILEJ CHLAPEČEK ROZUMI HODNE ZACINA SAM PAPAT JE UŽASNEJ NEDALA BYCH HO ANI ZA SVĚT. JEDEN DOKTOR MI ŘEKL, ŽE TO JSOU VYNIMEČNE DETI A DELAJI MOC RADOSTI.PŘEJI VAM MOC TRPĚLIVOSTI DEJ MU MOC LASKY TU POTŘEBUJE A PŘEJI MNOHO ZDRAVICKA.
SLAVKA

0 0

Midi16 napsal:

25.2.2010 v 14:49

PŘEJI HODNĚ TRPĚLIVOST A SÍLY. A MALÉMU HLAVNĚ ZDRAVÍČKO. ON TO URČITĚ DOBĚHNE!!!!! PŘEJI VÁM TO ZE SRDÍČKA

0 0

Králíček4 napsal:

14.1.2010 v 22:56

Moc vám držím prstíky pro štěstí.Je vidět,že si chlapeček snaží vybojovat to co mu bylo předpovězeno,že nikdy nedokáže.A proto určitě dokáže i nemožné.Moc vám to přeji.

0 0

Anonymní napsal:

14.1.2010 v 10:54

Dobry den,
nam se letos stala ta sama vec. Bylo by mozne mi napsat, jak vas pribeh pokracuje? Jak se vam dari? Predem dekuji.
Budu se tesit i na pribehy jinych rodicu s timto probleme.
L.K@seznam.cz

0 0

mykes napsal:

25.11.2008 v 17:33

Ahoj.
Chci ti jen říct-neztrácej naději a hlavně cvičte Vojtovku i dál,ikdyž to bude tím víc namáhavější,čím bude malý starší.Vím,o čem mluvím.Dcera se mi narodila o 3 měsíce dřív,měla krvácení do mozku 2.stupně.Dlouho jsme něvěděli a také žili v nejistotě,jak bude vypadat.Vojtovu metodu jsme cvičili fakt poctivě 9 měsíců.Malá,no ted už je jí 5 let, začala sedět v roce a chodit skoro ve dvou letech.Do té doby jsme vlastně nevěděli,“jaká“ bude.Ted je z ní v podstatě normální holčina,sice trochu opožděná ve vývoji za svými vrstevníky, ale jedinné,co má,že si nese „následky“ v podobě hyperaktivity a syndromu ADHD, jinak je naprosto v pohodě.Uvidíš,že až sem budeš za pár měsíců psát,a určitě napiš,budete na tom podobně,ne-li ještě líp.
Radka

0 0