Klíště útočí

Klíště – slovo, při kterém většině maminek naskočí husí kůže. Představa, že by jejich dítě mělo mít klíště přichycené kdekoliv na těle, v nich může vyvolat až hysterickou reakci. A není se na jednu stranu co divit…

Klíšťová encefalitida patří mezi velmi rozšířené nemoci přenášené zvířetem. Nejnebezpečnější jsou klíšťata v období dubna až června a pak v září. V tomto období také lékaři diagnostikují největší nárůst onemocnění. Obecně je ale klíště aktivní od března do listopadu.

Klíště může vyvolat jednak nebezpečnou klíšťovou encefalitidu, ale je také přenašečem lymeské boreliózy, na kterou zatím, na rozdíl od encefalitidy, neexistuje očkování.
Na světě žije přes 600 druhů klíšťat, z toho 17 druhů žije v České republice. A pouze klíště obecné přenáší zmiňované choroby. Setkání s klíštětem není vůbec složité, neboť klíště žije zkrátka všude. Ještě nedávno panovalo obecně, že ve vyšších nadmořských výškách se s klíštětem nesetkáme. Toto tvrzení bohužel dnes již neplatí. Velkou zásluhu na tom má globální oteplování. V české republice jsou všeobecně nejohroženějšími oblastmi například povodí Sázavy, Dyje, Berounky, Křivoklátsko, Vranovská přehrada a další.

Pan klíště

Klíště patří do skupiny roztočů. Klíště má také speciální smyslový orgán, pomocí kterého vnímá přítomnost hostitele, a to nejen člověka, ale i jiného zvířete, a dokáže jej pomocí tohoto orgánu najít. Pomocí tykadel se pak velmi rychle uchytí a přisaje. Jeho sosáček má háčky, které slouží k pevnému uchycení na těle hostitele.
Dospělé klíště má zploštělé tělo, které je v horní části kryté dost pevným štítem, a proto je také těžší klíště jen tak rozmáčknout.
Klíšťata se vyskytují přibližně do jednoho metru nad zemí, nepadají v žádném případě ze stromů apod. Mají rádi vysokou trávu nebo jakýkoliv jiný porost s dostatečnou vlhkostí. Ideální je pro ně listnatý les s dostatečným podrostem. Právě i kvůli tomu, že jde o nejrozšířenější porost, lze klíště nalézt takřka na celém světě.

První larvy klíšťat se objevují již začátkem dubna a května. Dospělá klíšťata se pak nejhojněji vyskytují v době května a září. Klíště patří mezi naprosto trpělivé čekatele na svého hostitele. Klíště svého potencionálního hostitele ovšem nevidí, neboť je slepé. Ale má velmi dobře vyvinutý čich a reaguje na vydechovaný oxid uhličitý a tím se řídí. V tom jim také pomáhá tzv. Hallerův orgán.
Jakmile se zakousne, vypouští do rány anestetikum proti bolesti. Je to proto, že potřebuje, aby si ho hostitel hned tak nevšiml. Kromě toho také vypouští látky, které mu pomáhají se lépe držet a také látky, které zabraňují srážení krve.
Zajímavostí jistě je, že krev sají pouze samičky, samečci podle většiny uváděných zdrojů potravu nepotřebují a pouze vyčkávají na hostitele, kde pak najdou samičku vhodnou k páření. Další zajímavostí jistě je, že oplodněná samička, plně nasátá, může snést až 5000 vajíček.

Klíšťová encefalitida

Klíště, jak bylo řečeno, může způsobit klíšťovou encefalitidu. Virus encefalitidy se přenáší sice nejčastěji kousnutím klíštěte, ale nákaza je možná i jiným způsobem. Například je to pitím nedostatečně tepelně upraveného kravského mléka, nebo virus přežívá také v těle drobných hlodavců.
Virus klíšťové encefalitidy patří do skupiny flavivirů, kam patří například viry žluté zimnice. Výzkumy na celém světě prokázaly, že virus nemění svou strukturu, ani vzhledem k jiným, měnícím se přírodním podmínkám.
Inkubační doba činí asi 7-14 dní, ale může být i měsíc. Obecně má onemocnění dvě základní fáze:

1. fáze:
Objevují se bolesti hlavy, únava, horečka, bolesti svalů a kloubů, tyto příznaky připomínají chřipku. Po několika dnech odezní a nastává doba bezpříznaková, která může i u některých lidí takto skončit a dojde k uzdravení.
2. fáze:
Objevují se velké až urputné bolesti hlavy, bývají i horečky. Člověk je světloplachý, není mu dobře, zvrací. Závažná forma je spojena s postižením centrálního nervového systému, kdy dochází ke ztuhnutí svalů šíje, nervovým obrnám, třesu, poruchám spánku, závratím, poruchám paměti a dezorientaci (zmatenosti). Tento stav trvá přibližně 2-3 týdny a poté dochází opět ke zlepšení.

Děti a nemoc
Děti jsou více ohroženy klíšťovou encefalitidou a její vznik pro ně může mít ve většině případů trvalé následky. Nejčastějším projevem u dětí je zánět mozkových blan, neboli tzv. meningitida. Podle statistik se klíšťová encefalitida více u dětí objevuje u chlapců a to v poměru 7:3. Jako věková hranice, nad kterou má onemocnění již velmi závažný průběh je považován věk 7 let. Nemocné dítě bude mít vysoké horečky, přesahující 38°C, silné bolesti hlavy, bude velmi unavené a bude zvracet.

Komplikace a trvalé následky
Mezi komplikace a trvalé následky po onemocnění klíšťovou encefalitidou patří obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese. Může dojít i k úmrtí, ale spíše ve výjimečných případech. Čtvrtina pacientů nemá po onemocnění žádné trvalé následky. U dětí se jako trvalé následky nejčastěji vyskytuje ochrnutí končetin, chronické bolesti hlavy a dochází také k poruchám chování dítěte.

Vyšetření při podezření
Jasným příznakem toho, že jsme byli „kousnuti“ klíštětem je zarudnutí na kůži. Proto je, zvláště s dítětem, vhodné navštívit lékaře, který může doporučit vhodná vyšetření pro odhalení nákazy, nemoci. Mezi tato vyšetření patří například odběr krve, kdy z počátku dochází ke snížení hladiny bílých krvinek a v pozdějším stadiu naopak jsou bílé krvinky zvýšené. Zvýšení jejich hladiny je reakcí imunitního systému, který bojuje s infekcí. Mezi další vyšetření patří odběr krve na sedimentaci červených krvinek nebo vyšetření CRP (C-reaktivní protein). Jsou to pomocná vyšetření, která pomohou lékaři zodpovědět otázku, zda se v organismu něco zánětlivého či závažného děje. Dalším, již velmi důležitým vyšetřením, je odběr mozkomíšního moku, kde se v případě infekce budou vyskytovat bílé krvinky, které se tam normálně nevyskytují a také může být zvýšena hladina bílkovin.

Léčba
Pokud je prokázáno, že člověk onemocněl klíšťovou encefalitidou, je hospitalizován v nemocnici, kde mu budou podávány léky a zároveň i infuze jako prevence dehydratace (zvracení) a proti silné bolesti. Pobyt v nemocnici trvá asi dva týdny, nutná je pak ale domácí léčba, rekonvalescence, zahrnující období minimálně 1 měsíce. Pacient se nesmí nijak fyzicky namáhat, měl by dodržovat co největší klid na lůžku.

Prevence
Nejdůležitější prevencí je ochrana člověka při pobytu v rizikových oblastech, ale i při pobytu v lese či vysoké trávě, a to kdekoliv. Jak bylo řečeno, klíšťata nepadají z hůry, číhají na člověka dole při zemi. Z toho vyplývá, že si vezmeme ponožky, pevnou obuv a nejlépe kalhoty stažené do bot (na boty). Klíště totiž nejčastěji pronikne právě oddělením mezi botou a kalhotami a pak již vesele leze vzhůru. Do vysoké trávy není dobré si lehat a odpočívat a když už, tak jedině s podložkou, dekou.
Můžeme použít i vhodné repelenty, ovšem zde bych doporučila pouze kvalitní a vyzkoušené. Důležité je také zjistit, zda jsou například vhodné pro děti nebo zda repelent umožňuje opakované použití.

Odstranění klíštěte
Pokud zjistíme, že klíště se již přisálo, je nutné ho co nejrychleji odstranit. Pokud je klíště infikované, čím déle budeme dobu odstranění prodlužovat, tím více hrozí pravděpodobnost přenosu nákazy. Místo, kde je klíště přisáté, a také klíště samotné zakápneme alkoholovým dezinfekčním roztokem a pár minut počkáme. Je vhodné si pořídit speciální pinzetu na vyndávání klíšťat, kterou můžeme zakoupit v lékárně. Klíště pak zachytíme až těsně u kůže a kývavým pohybem jej odstraníme. Postižené místo pak ošetříme dezinfekcí a klíště namočíme také do dezinfekce a spláchneme do toaletní mísy. Dokonce se ani nedoporučuje klíště otáčet proti směru hodinových ručiček či jej mastit mastičkami.
Pokud si nevíme rady s vynětím klíštěte, VYHLEDÁME LÉKAŘE!!

Očkování
Očkování proti klíšťové encefalitidě je nepochybně velmi vhodné především u lidí, žijících v rizikových oblastech. Pokud tedy žijeme s dítětem v takové oblasti, pak bychom měli sebe i děcko nechat preventivně očkovat. Neznamená to, ale že pak už nemusíme nijak chránit!!
Rovněž je vhodné očkování, pokud pracujeme v těchto oblastech, i kdybychom tam jeli jen na měsíc sbírat lesní plody, a pak samozřejmě lidé, kteří pracují trvale například v zemědělství atd.

Očkování je možné kdykoliv během roku, nejen na počátku tzv. klíšťové sezony. Je ale nutné mít na paměti, že člověk je chráněn teprve až po aplikaci druhé dávky vakcíny. Obecně ale platí, že úplně nejvhodnější je očkování provádět v zimních měsících, právě proto, aby látka působila již v jarních měsících.

Jsou lidé, kteří se domnívají, že při nákaze a pokud je člověk navíc očkovaný, má pak onemocnění těžší průběh. Není tomu tak, spíše naopak. Onemocnění potom neprobíhá pod tak těžkým obrazem a rovněž je i daleko menší výskyt a pravděpodobnost vzniku komplikací a tedy i trvalých následků.

Vakcína proti klíšťové encefalitidě obsahuje usmrcené viry. Vakcinaci provádí praktický lékař na požádání a látku je nutné si hradit. Ovšem některé pojišťovny již přispívají určitou částku na tuto vakcinaci.
Rovněž je možné provést vakcinaci na hygienických stanicích, centrech cestovní medicíny, očkovacích střediscích a podobně.

Napsal/a: Iveta Pešková