Všemocná zázračná metoda? Směšné šarlatánství? Podle současného stavu vědění není homeopatie ani jedno, ani druhé – je to zkrátka jedna z léčebných možností. Jediný rozumný způsob, jak si udělat vlastní názor, je vyzkoušet ji.
Nevíme jak, ale funguje to
Základy homeopatické léčby položil německý lékař Samuel Hahneman na počátku 19. století. Byla to doba, kdy se běžně léčilo pouštěním žilou a na objev mikroorganismů, rentgenu i antibiotik si lékařská věda měla ještě nějakou dobu počkat. Hlavní principy Hahnemanovy nauky homeopaté přesto uznávají dodnes. Vycházejí z představy, že příčinou vzniku nemocí je narušení tzv. „vitální síly“ člověka, ke kterému dochází na duchovní, nehmotné úrovni. Přijmeme-li tento výchozí předpoklad, zdá se hned pochopitelnější i jeden z nejkontroverznějších bodů homeopatie – a to je otázka ředění. Fakt, že lze léčit přípravkem zředěným natolik, že v něm nezůstala žádná fyzikálně měřitelná stopa účinné látky, je pro řadu lidí nepřekonatelnou překážkou, kterou nemohou (a ani nechtějí) názorově překročit.
Dlouhé čekací lhůty homeopatů (alespoň těch zavedených a osvědčených) a množství prodaných léků však svědčí o tom, že „na tom“ něco být musí.
„Mému dítěti se ve třech měsících objevil ošklivý ekzém na obličeji a hlavě,“ popisuje svoji zkušenost čtenářka Martina v diskuzi na portálu Rodina.cz. „Homeopatii jsem zvolila jako únik před použitím kortikoidů. Vzhledem k mé nedůvěře v jakékoli alternativní metody (Léky, které v podstatě nic neobsahují? Nesmysl!) jsem v kladný výsledek příliš nedoufala. Prapodivný „výslech“ při první návštěvě homeopata k posílení důvěry rozhodně nepřispěl. K mému velkému překvapení se ekzém po následném užití homeopatik ztratil. Tuto zkušenost s léčbou ekzému jsme od té doby udělali již několikrát, homeopat pokaždé ordinoval mému synovi jiný druh léku (ekzém se lišil vzhledem i umístěním na těle) a účinky byly vždy okamžité. Dnes navštěvujeme homeopata ve všech případech, kdy klasická medicína na moje dítko nestačí, a zatím nás nezklamal. Moje racionálno dostalo zásah, naštěstí ve prospěch mého dítěte. U dospělého člověka by samozřejmě mohlo jít o placebo efekt, sugesci… ale jak to zdůvodnit u kojence?“
Medicína je jen jedna, hlavně že pomáhá
Lékařů, kteří se nebrání používat i prostředky, o kterých jim na fakultě neříkali, v poslední době přibývá.
„Sama homeopatii aktivně nepoužívám, ale považuji ji za alternativu či možné doplnění alopatické léčby,“ říká pediatrička Miroslava Kuglerová z Libčic nad Vltavou. „Řada mých kolegů, praktických lékařů v terénu, homeopatii používá, ať už pár preparátů na konkrétní obtíže (například běžné virózy, nevolnost v autě, bolesti, koliky kojenců apod.), nebo se jí věnují i více. Nevím, zda já sama budu homeopatii v budoucnosti více studovat, není to úplně mé směřování, ale pokud můj pacient za homeopatem dochází, proti kombinaci léčby nic nemám. Vždy záleží na případu a diagnóze. Při některých chronických procesech, například u atopického ekzému nebo chronických alergií, vidíme jasné limity klasické léčby, a hledání možností i jinde může být velmi efektní.
Napsal/a: Eva Jedelská
