Když se nám před třemi měsíci narodil druhý syn, hned jsem na něm viděla, že je úplně jiný, než jeho starší bráška Davídek. Daly jsme mu jméno Adámek a vychutnávaly si začátky našeho vzájemného poznávání…
Už od první chvíle jsem si všimla, že je nějaký živý. Nevydržel chvilku ležet, pořád sebou šil, ať na dece, nebo v náročí, dokonce i u jídla. Na prvním měsíci už na bříšku držel chvilku hlavičku, na dvou měsících už pásl koníčky. Dokonce i pan doktor se divil, že je nějak „napřed“. A to doslova. V té době se totiž už otočil i s bříška na záda, kopal nohama jak divej, kolikrát to vypadalo, jako kdyby jel na kole a děsně se mu to líbilo. Prostě neposeda. Taky je dost velký. Na své tři měsíce má 6280g a úctyhodných 66 cm. Je to tedy pořádný kus chlapa.
Když ho chovám, tak už mu ani nemusím podpírat hlavičku, protože už 3 týdny jí sám perfektně drží, na bříšku si přímo libuje, a když se mu tam nelíbí, tak se prostě otočí, a je to pořád tak, že nevydrží ležet chvilku v klidu. Jen když se vedle něj ozve trošku více nahlas jeho bráška. To je chvilku jak opařený, oči vykulený a po chvilce sebou začne zase tak mlít, že div neudělá most, jak se v leže na zádech staví na nohy.
A aby toho nebylo málo, tak nám začal před 14 dny růst zoubek!
Tak nevím, mám se obávat toho, že bude naše dítě hyperaktivní?? Nebo se to časem srovná a uklidní se?? Jaké máte zkušenosti vy??
Napsal/a: kristýna
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (32 vyjádření)
Na portálu pro ženy,je na hlavní stránce na seznamu je možnost informací o hyperaktivním dítěti.Stačí jen kliknout na pro ženy a pak si najít poradnu-děti a rodina a tam jak na hyperaktivní dítě.Jsou tam otázky a odpovědi od magistry z Prahy,pořádají i tábory a víkendy pro tyto děti.Pokud ji napíšete na email,ochotně vám odpoví.Já s ní byla v kontaktu a velice mě poradila,je to mgr.Pemová.Sama mám syna 3,5 roku a je velice hyperaktivní i když díky radám se trochu zklidnil.
Myslim,ze to bude horsi,preju pevne nervy,je nam 5 let a zadna zmena.doma nas rozhodi vsechny a k tomu stoji na hlave.jen to vydrzet,ale musite tyto deti milovat a jednat s nimi jako se sobe rovnymi.i kdyz se chovaji dost asocialne,mohla bych povidat dal,ale je to dost na dlouho,zkusenosti mam dost.mejte se.
Ahojky Katko,
mrkni se na muj blog http://kathyalp.blog.cz – je zameren na problematiku ADHD a maminky si tam vymenuji ruzne zkusenosti a pribehy
Jinak ted je v Praze treba OS Jesterka… tady ti jeste davam odkaz na stranecky http://www.osjesterka.cz/
Jinak odkud z Prahy jsi?
Ahojky Kacka
Ahojky všem
četla jsem Vaše příběhy a názory na hyperaktivní děti. Mám také doma jednu 6letou dcerku se stejnym problemem. Hleda jsem moznost kde pozadat o pomoc, nebo kam se obratit.Kamaradka mi doporucila nejake centrum pro deti v Praze? Poradaji pry i letni detske tabory a nejake aktivity mimo skolu? Nevi nekde jak se jmenuje?
Dekuji moc
Katka
Ahoj, poslední anonymní :o)
Tyvůj příspěvek se mi moc líní, jak se umíš ještě vcítit do dítěte a pamatuješ si, jaké to bylo, když jsi to sám prožíval.
Máš pravdu, mnozí jsme zapomněli, jak se cítí dítě, které je stále omezováno a měli bychom jim v rámci možností nechat sahat na co chtějí.
Z tohoto důvodu se u nás odjakživa povalovaly v pokojíčku dětí různé zbytky materiálů z toho, co manžel už nepotřebovat. Kluci si s tím pohráli, pak se to vyhodilo.
Ale pak jsou věci, a situace, které jsou příliš nebezpečné, než abychom mohli riskovat a nechat to děti dělat.
Kupř. můj mladší syn má neodolatelnou touhu sáhnout si na jedoucí tramvaj. jednou se mu to podařilo, když tramvaj vyjížděla ze zastávky, na které jsme stáli. Pěkně ve mně zatlo.
Jinak, v běžném životě, jak tyhle děti potřebují stále něco žmoulat, mačkat, drchnit…má okousané všechny tužky, ale šíleným způsobem, jak kdyby je rozhryzal pes.
Dokonce i gumy a pravítka ohlodává. Rohy sešitů ve škole jsou od neustálého žmoulání už pěkné „oslí uši“…ale tomu se jen směju, to jsou malé věci.
Je mi 22 a jsem studentem VŠ celý život mě uklidňovali,sekýrovali..říkali mi podajprst..všechno jsem si musel ošahat.proč mi na nic nenechali šáhnout?prosím nechte tyto děti omakat si vše co chtějí..pokud jim to tedy zdravotně neublíží.tatínkové půjčte starším dětem vrtačku a podobně..z toho mi s hyperaktivitou máme totiž největší radost..když totiž budete dítě stále utlumovat tak bude v pubertě hledat jiné zdroje potěšení..jako je marihuana a jiné drogy..je totiž dokázáno že děti s LMD mnohem více inklinují k braní drog.važte si nás a řekněte si, že s námi alespoň není taková nuda:-)
Jé, ale ADHD není nějaké postižení :-)) Prostě potřebují ty děti trochu víc pochopení, trpělivosti, opakovat pravidla stále dokola, protože si je nepamatují a pevný řád – a nejlépe stále řízenou činnost :-))
Problém je právě v tom, že zajistit činnost na celý den je docela nadlidský úkol :-))
Takže prostě zaveď časem nějaký časový režim a drž se ho, nic nezkazíš :-))
Díky za odpověď. Tak uvidíme, co se z toho šprčka vyklube. Se spaním moc problém nemám, i přes den si pospí, ne dlouho v kuse, ale vzhůru vydrží maximálně 2 hodiny, před tím, než usne, tak si zaškemrá. Co je mi ještě divné na něm je to, že se od malička nerad choval. Kroutil se jak had. Teď ho nosím zádama k mojemu tělu, aby měl rozhled. Nejradši bych už teď chtěla vědět, jak to s ním je, abych mohla napsat, že to byl jen planý poplach.
Karamelo, tvého 2,5 roku bych podle toho , co píšeš, tipla na Blížence, popis je přesný… A jednoho takového mám doma – skoro přes kopírák :-)))
Pro Simonson:-) já mám teď 2,5r starého chlapečka a od malička byl živější,u kojení dělal to co píšeš..pomohlo ho nechat pokaždé odříhnout a pak dokojit i 3x za jedno kojení. Chodil sám v 8 měs a dnes v klidu skládá puzzlíky pro 3leté děti. Umí hystericky brečet a létat po celém bytě jako šílenec,a pak si sedne a listuje si 10minut v knížce a vykládá si básničky a pohádky…také jsem myslela,že bude hyperaktivní,že to není možné…ale teď už si to nemyslím. Prostě je živější a vše o ho zajímá. Od narození do roku jsem s ním jezdila 2x denně na procházky s kočárkem..venku za chůze spal i 4hodiny a doma ani ťuk. V roce se to zlomilo a v pohodě usínal v postýlce i na 3 hodiny po obědě.Kojila jsem nakonec 27m-i když začátky byly těžké…neboj zvládneš to. Hodně mi pomohl kojící polštář. K
Krystýnko, zajímalo by mě, jak to s tvojím dítkem dopadlo, jestli je jen živější. Mně by to strašně zajímalo, ale je zatím brzo nějakou diagnózu dávat. Moje dítě je úplně stejné, jak jsi psala v úvodním článku. Už od narození, je katastrofa ho kojit, protože se hodněkrát pustí a přetočí hlavu na druhou stranu. Pořád sebou mele, rukama, nohama, bývá často protivný, obzvlášť, když je unavený. Jsem z něj občas unavená už teď a to má teprve 4 měsíce
tak už je mi jasný že nejsem sama.naše malá 14m. začala hrozně zlobit.přes den moc n espí,na noc prášek aby se nebudila,v jednom kuse se vsteká,leze na vejšky,vyhazuje supliky,nádobí a to všechno najednou.než uklidím jedny veci je hromada papírů a oblečeni jinde.pořad ječi.v kočarku vzdrží sedet tak 2minuty.pak sešlape fusak az k noham a vzleze bez bot az na potah.a to ma pevne kšíry.minuly tyden sem musela nutně do banky neco vyřídit.ječela jak tur celá rudá a lidi minadávali že mi ječí ditě.no kdyz tam maj 30 stupnů tak se ji teda nedivim.kdyz přijde domu 4leta ze školky tak se o všechno rvou.malá tz starsi prokousla vzteky ruku,ta ji naoplatku skopla na zem.včera sem diky nim uvarila obed az ve 23,00.uz šílim.
Mobile Sliding Menu