Lepek (neboli gluten) je bílkovina obsažena v obilí a samotnou příčinou obtíží není ani tak celý lepek, jako jedna jeho složka – tzv. alfa-gliadin. Základním mechanismem onemocnění je potom toxické působení této složky na sliznici tenkého střeva u některých lidí, kteří v naprosté většině (ale ne vždy) vykazují určitou genetickou „náchylnost“ (takže se dá do jisté míry říci, že je dědičná a ve velmi jemné formě ji nalezneme třeba u příbuzných pacientů.)
Velmi hrubě se dá říci, že poškození sliznice střevní touto látkou se děje formou určitého typu alergické reakce, která nezlikviduje jen onen alfa-gliadin, ale i buňky sliznice tenkého střeva.
Výsledkem je poté onemocnění tenkého střeva s poněkud exotickým názvem celiakální sprue (celiakie).
Jak se toto onemocnění projevuje?
– Všelijak – co do kvality i co do intenzity – ale základní prvky jsou totožné. Onemocnění začíná většinou již v dětství, méně často v dospělosti – často po předchozí nespecifické fyzické nebo psychické zátěži (úraz, porod, psychické trauma), u žen asi 2x častěji než u mužů – ve většině těchto případů ale podrobným rozborem situace zjistíme některé známky onemocnění již v jejich dětství – v dětství jsou totiž častější lehčí průběhy, kdy některé příznaky mohou chybět.
Základním příznakem nemoci je poškození funkce tenkého střeva – a tenké střevo má funkci opravdu významnou – dokončení trávení a hlavně následné vstřebávání všech živin rozštěpených na základní složky – cukry, tuky, bílkoviny, minerály a vitaminy.
Podle toho, která složka je postižena nejvíce, se projevují i příznaky. Základními projevy celiakie je triáda: postupující slabost, hubnutí a chronický průjem (tento se typicky vyznačuje objemnou, kašovitou, lesklou, bledou, nápadně páchnoucí stolicí – z porušeného vstřebávání tuků).
Při postiženém vstřebávání vitamínů skupiny B nalezneme nervové poruchy (mravenčení a snížení pohyblivosti až obrny končetin), při nedostatečném vstřebávání vitamínu B12 jsou to známky anémie (únava, bledost, dechové obtíže, bušení srdce, bolesti hlavy a pálení jazyka). Bolesti v kostech a zvýšený sklon ke křečím signalizuje poruchu vstřebávání vitamínu D a poruchu v hospodaření s vápníkem, zvýšený sklon ke krvácení je dán nedostatkem vitamínu K, snížené vstřebávání draslíku má za následek únavu, slabost a poruchy srdečního rytmu…
Takovéto projevy se různě kombinují, jsou velice výrazné nebo naopak některé chybí… Na člověku s neléčenou celiakií nalezneme snížený stav výživy, úbytek svalové hmoty a otoky hlavně očních víček (nedostatek bílkovin), suchou drsnou kůži, řídké vlasy, lomivé nehty, často i různé kožní a slizniční vyrážky – jednak většinou z nedostatku vitamínů a stopových prvků, jednak jednu specifickou kožní chorobu, která je často s celiakií spojena (a je tam podobná genetická souvislost) – jen pro zajímavost název – dermatitis herpetiformis Duhring…
Dalšími vyšetřeními potvrzující tuto diagnózu jsou jednak laboratorní testy na hladiny jednotlivých minerálů, vitamínů… Krevní test, který by určil přímo celiakii, neexistuje (proto se ani nemůže dělat u novorozenců), jednak – a to je zásadní – mikroskopické vyšetření sliznice tenkého střeva – tzv. enterobiopsie (odběr střevní sliznice je malý chirurgický výkon – krátká operace v narkóze), kdy je obraz poškozené sliznice pod mikroskopem charakteristický.
Co se týče léčby, zde je nutno říci, že nemoc je to chronická, v podstatě nevyléčitelná, kdy se období klidu střídají s obdobími nového vzplanutí obtíží… Jedinou v současnosti účinnou léčbou je bezlepková dieta. Při jejím přísném dodržování dochází k výraznému zlepšení hlavně u dětí. (Zajímavost – na tuto léčbu přišel nějaký holanďan, který vypozoroval, že při válečném nedostatku mouky se případy celiakie výrazně zlepšily)…
Zakázany jsou tedy všechny produkty obsahující mouku pšeničnou, žitnou a ječnou, škodlivost ovesných vloček je sporná. Dovolena je mouka kukuřičná, sójová, rýže a brambory. Ostatní potraviny jsou nezávadné, pokud tam ta mouka není – dovoleny jsou třeba uzeniny, nezahuštěné omáčky, existují specielní bezglutenové směsi k pečení chleba i jiného pečiva … Nevhodné je oproti tomu i pivo.
Dieta je to dost tvrdá a náročná ve všech směrech a je nutno ji přísně dodržovat celoživotně, navíc bývá často k této chorobě přidružena nesnášenlivost mléka, takže je potom vyloučeno i ono…. no fakt nic moc….
Pokud tato dieta nestačí (v některých případech), je nutno nasadit léky k potlačení imunity – zde jsou úspěšné staré dobré kortikoidy. Samozřejmostí je krom toho přívod vitamínů a minerálů.
Lepek se nedoporučuje podávat dětem před 6. měsícem věku, protože jejich střevní sliznice není ještě imunologicky zralá a při kontaktu s lepkem by tam mohlo dojít k nějakému nedorozumění ve formě alergické reakce… A vyrobíme tak malého celiaka (existují ovšem i ty smutné případy, kdy je dítě k této nemoci skutečně tak náchylné, že ani toto opatření nepomůže – zkrátka tu „bezlepkovou dietu mladších kojenců“ musí dodržovat celoživotně).
Závěrem bych chtěla popřát nám všem matkám, abychom mohly naše děti starší půlroku v klidu krmit těstovinami, chlebem a pšeničnou kaší, aniž by z toho hubly, neprospívaly a spotřebovávaly obrovské množství plínek a dlouho nikdo nevěděl, co se to s nimi děje…