Jak nám lepek komplikuje život…

Rubrika: Onemocnění a léčba

491346_good_foodTak předem musím uvést, že k sepsání tohoto článku mě inspirovala jednak jedna moje „známá známé“, kteréžto dítě je touto chorobou postiženo, jednak svým připomenutím v S.O.S. dotazech Pomněnka (díky – snad se nebudeš zlobit :-))…Je to choroba ve své rozvinuté podobě naštěstí dost vzácná, ovšem velmi závažná, v podstatě neléčitelná, ovlivňující celý život takto postiženého člověka. Je to choroba, jejíž jméno veřejnost moc nezná, ovšem co veřejnost (a hlavně maminky kojenců) znají, to je jednak název látky, která ji způsobuje a jednak dnes v podstatě jediný možný způsob léčby. Touto látkou je lepek a léčbou bezlepková dieta. Co tedy vlastně lepek je a co vůbec způsobuje a proč se nemá podávat kojencům mladším 6 měsíců?
Lepek (neboli gluten) je bílkovina obsažena v obilí a samotnou příčinou obtíží není ani tak celý lepek, jako jedna jeho složka – tzv. alfa-gliadin. Základním mechanismem onemocnění je potom toxické působení této složky na sliznici tenkého střeva u některých lidí, kteří v naprosté většině (ale ne vždy) vykazují určitou genetickou „náchylnost“ (takže se dá do jisté míry říci, že je dědičná a ve velmi jemné formě ji nalezneme třeba u příbuzných pacientů.)
Velmi hrubě se dá říci, že poškození sliznice střevní touto látkou se děje formou určitého typu alergické reakce, která nezlikviduje jen onen alfa-gliadin, ale i buňky sliznice tenkého střeva.
Výsledkem je poté onemocnění tenkého střeva s poněkud exotickým názvem celiakální sprue (celiakie).

Jak se toto onemocnění projevuje?
– Všelijak – co do kvality i co do intenzity – ale základní prvky jsou totožné. Onemocnění začíná většinou již v dětství, méně často v dospělosti – často po předchozí nespecifické fyzické nebo psychické zátěži (úraz, porod, psychické trauma), u žen asi 2x častěji než u mužů – ve většině těchto případů ale podrobným rozborem situace zjistíme některé známky onemocnění již v jejich dětství – v dětství jsou totiž častější lehčí průběhy, kdy některé příznaky mohou chybět.
Základním příznakem nemoci je poškození funkce tenkého střeva – a tenké střevo má funkci opravdu významnou – dokončení trávení a hlavně následné vstřebávání všech živin rozštěpených na základní složky – cukry, tuky, bílkoviny, minerály a vitaminy.
Podle toho, která složka je postižena nejvíce, se projevují i příznaky. Základními projevy celiakie je triáda: postupující slabost, hubnutí a chronický průjem (tento se typicky vyznačuje objemnou, kašovitou, lesklou, bledou, nápadně páchnoucí stolicí – z porušeného vstřebávání tuků).
Při postiženém vstřebávání vitamínů skupiny B nalezneme nervové poruchy (mravenčení a snížení pohyblivosti až obrny končetin), při nedostatečném vstřebávání vitamínu B12 jsou to známky anémie (únava, bledost, dechové obtíže, bušení srdce, bolesti hlavy a pálení jazyka). Bolesti v kostech a zvýšený sklon ke křečím signalizuje poruchu vstřebávání vitamínu D a poruchu v hospodaření s vápníkem, zvýšený sklon ke krvácení je dán nedostatkem vitamínu K, snížené vstřebávání draslíku má za následek únavu, slabost a poruchy srdečního rytmu…
Takovéto projevy se různě kombinují, jsou velice výrazné nebo naopak některé chybí… Na člověku s neléčenou celiakií nalezneme snížený stav výživy, úbytek svalové hmoty a otoky hlavně očních víček (nedostatek bílkovin), suchou drsnou kůži, řídké vlasy, lomivé nehty, často i různé kožní a slizniční vyrážky – jednak většinou z nedostatku vitamínů a stopových prvků, jednak jednu specifickou kožní chorobu, která je často s celiakií spojena (a je tam podobná genetická souvislost) – jen pro zajímavost název – dermatitis herpetiformis Duhring…
Dalšími vyšetřeními potvrzující tuto diagnózu jsou jednak laboratorní testy na hladiny jednotlivých minerálů, vitamínů… Krevní test, který by určil přímo celiakii, neexistuje (proto se ani nemůže dělat u novorozenců), jednak – a to je zásadní – mikroskopické vyšetření sliznice tenkého střeva – tzv. enterobiopsie (odběr střevní sliznice je malý chirurgický výkon – krátká operace v narkóze), kdy je obraz poškozené sliznice pod mikroskopem charakteristický.
Co se týče léčby, zde je nutno říci, že nemoc je to chronická, v podstatě nevyléčitelná, kdy se období klidu střídají s obdobími nového vzplanutí obtíží… Jedinou v současnosti účinnou léčbou je bezlepková dieta. Při jejím přísném dodržování dochází k výraznému zlepšení hlavně u dětí. (Zajímavost – na tuto léčbu přišel nějaký holanďan, který vypozoroval, že při válečném nedostatku mouky se případy celiakie výrazně zlepšily)…
Zakázany jsou tedy všechny produkty obsahující mouku pšeničnou, žitnou a ječnou, škodlivost ovesných vloček je sporná. Dovolena je mouka kukuřičná, sójová, rýže a brambory. Ostatní potraviny jsou nezávadné, pokud tam ta mouka není – dovoleny jsou třeba uzeniny, nezahuštěné omáčky, existují specielní bezglutenové směsi k pečení chleba i jiného pečiva … Nevhodné je oproti tomu i pivo.
Dieta je to dost tvrdá a náročná ve všech směrech a je nutno ji přísně dodržovat celoživotně, navíc bývá často k této chorobě přidružena nesnášenlivost mléka, takže je potom vyloučeno i ono…. no fakt nic moc….
Pokud tato dieta nestačí (v některých případech), je nutno nasadit léky k potlačení imunity – zde jsou úspěšné staré dobré kortikoidy. Samozřejmostí je krom toho přívod vitamínů a minerálů.

Lepek se nedoporučuje podávat dětem před 6. měsícem věku, protože jejich střevní sliznice není ještě imunologicky zralá a při kontaktu s lepkem by tam mohlo dojít k nějakému nedorozumění ve formě alergické reakce… A vyrobíme tak malého celiaka (existují ovšem i ty smutné případy, kdy je dítě k této nemoci skutečně tak náchylné, že ani toto opatření nepomůže – zkrátka tu „bezlepkovou dietu mladších kojenců“ musí dodržovat celoživotně).

Závěrem bych chtěla popřát nám všem matkám, abychom mohly naše děti starší půlroku v klidu krmit těstovinami, chlebem a pšeničnou kaší, aniž by z toho hubly, neprospívaly a spotřebovávaly obrovské množství plínek a dlouho nikdo nevěděl, co se to s nimi děje…

Napsal/a: Káča

Toto taky stojí za přečtení!

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Anonymní

    Přesto, že je tento článek určen maminkám malých dětí tak je moc hezky a srozumitelně napsaný. U mě byla celiakie zjištěna až v 55 letech protože mám těžkou osteoporozu neodpovídající věku. Mám dvě dospělé děti a dosud se mi nepodařilo je přesvědčit, aby si nechali udělat vyšetření. Tak držím palcečky všem maminkám, aby nemusely nikdy řešit to, co já.

  • Anonymní

    Dneska jsem dostala do ruky letáček, že na Praze 5 v Plzeňské 193 otevírají 7.3.2006 nový obchod kde prý budou mít úplně všechno bez lepku. Jo, a v úterý tam budou mít ochutnávku, tak se tam jdu juknout! Zatím ahojjjj !!!!!

  • Anonymní

    Od dětství mám celiakii a musím říct, že jsem se s tím velice špatně vyrovnávala, jestli se s tím vůbec vyrovnat dá. Nyní jsem maminkou tříletého chlapečka a musím říct, že je pro mě hrozný stále čekat, jestli se to projeví i u něho. Testy nám zatím žádné nedělali, doktorka říkala, že by to být dědičné nemělo(u chlapců, u holčiček je prý šance větší), ale moc tomu nevěřím. Oč jednodušší to mají maminky, které ani neví, co to celiakie je..

  • Touto nemocí trpí moje kamarádka, má domácí pekárnu a peče si speciální chleba doma. Projevilo se jí to až v 26 letech, dřív o tom neměla tušení. jednou jsem o celiakii viděla dokument a tam říkali, že to je dědičná porucha a prý je to nemoc potomků Keltů.

  • O tomto problému vím, moje teta i strýc mají takto nemocné děti.Sestřenka má již malého Davídka.Ovšem ten se narodil také s postižením.Celý život drží přísnou dietu.

  • Pomněnka

    Káčo, jak jsme psala v SOS, ráda jsem si početla – vyčerpávající…

  • Káčo, musím uznat je to opravdu moc dobře napsané. Moje kamarádka má chlapečka který trpí celiakií a musím říct, že je to dost těžké. Jednak po psychické stránce ale také po finanční. Poslední dobou už fungují různá sdružení a kluby celiaků.Kde si takto postižení lidé vymění poznatky a různé druhy a způsoby diety.

  • Káčo, to se ti povedlo 🙂 Někdy jsem u tvých článků měla problém se prokousat textem, ale tohle se čte samo 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist