Infekční parotitida neboli příušnice

V Onemocnění a léčba

7344_pillsDalší z onemocnění, se kterým se můžeme setkat nejčastěji v období nadcházející zimy a poté i v jarních měsících. Nemoc, která patří mezi ty, proti kterým se provádí povinné očkování, přesto se vyskytuje, i když v daleko menší míře. Řadí se mezi tzv. dětské nemoci, onemocnět může ale i dospělý člověk.

Příušnice znali již staří Řekové, byly popsány již Hippokratem. Na konci osmnáctého století Skot Hamilton upozorňuje na možnou souvislost tohoto onemocnění s postižením CNS a varlat. Původně se ale hledal bakteriální původce, teprve ve třicátých letech dvacátého století byl prokázán virový původ příušnic Johnsonem a Goodpasturem.

Původce nemoci

Virus příušnic se řadí do čeledi Paramyxoviridae. Virus je citlivý na vyšší teplotu, ale vydrží v podstatě neomezenou dobu při teplotě okolo -65°C, je ovšem citlivý na rozmrazování.

Výskyt

Příušnice jsou především sezonním onemocněním, s maximem výskytu v zimních a jarních měsících.

Dříve byl jejich výskyt s maximem mezi dětmi hlavně školního věku, výjimkou ale nebyli ani dospělí v uzavřených kolektivech, například v armádě.

Od roku 1987 se u nás proti příušnicím očkuje v rámci povinného očkovacího kalendáře. Do té doby bylo hlášeno ročně několik desítek tisíc nemocných, především tedy dětí. Se zavedením očkování začal výskyt klesat na několik stovek ročně. Ovšem například v roce 2006 došlo k hlášení více než 5 tisíc onemocnění, což ale údajně souviselo s nesprávným skladováním vakcíny (Beran, Havlík). Od té doby počet onemocnění klesá, v roce 2007 to bylo necelých 1300 nemocných, v roce 2008 už jen 402, v roce 2009 357 nahlášených případů. V srpnu tohoto roku bylo podle SZÚ hlášeno 26 případů (zdroj SZÚ).

Kojenci do jednoho roku příušnicemi neonemocní, neboť mají protilátky od matky.

Přenos

Příušnice se přenáší hlavně prostřednictvím kapénkové infekce, rovněž je možný přenos slinami od postižené osoby. Dá se dočíst i možnost přenosu pomocí kontaminovaných předmětů slinami, nicméně se jedná o výjimečné případy.

Inkubační doba

Činí celkově 12 – 25 dní, běžně je asi 18 dní.

Vnímavost

Je všeobecná, člověk po prodělaném onemocnění získává celoživotní imunitu.

Příznaky příušnic

Příušnice jsou akutní virové onemocnění. Před samotným začátkem nemoci je člověk či dítě unavené, přestane mít chuť k jídlu a začíná jej mírně pobolívat před uchem, kde později dojde ke zduření slinné žlázy. Pak se přidává horečka trvající asi 3 – 5 dnů, nastupuje dále těstovitý otok, výrazně bolestivý na dané straně, pak se většinou přidává zduření i na straně druhé. Postižený nemůže pořádně otevřít ústa, a když tak s velkými bolestmi. Většinou je bolestivé i polykání.

Může dojít i ke zduření podčelistní a podjazykové slinné žlázy.

Dítě je infekční po dobu přibližně 14 dní od začátku nemoci.

Komplikace nemoci

Většinou nebývá průběh příušnic nijak dramatický, přesto má své komplikace.

Může dojít k meningitidě, kdy se přidávají silné bolesti hlavy a zvracení (může být i jen pocit na zvracení). Následovat mohou poruchy sluchu i hluchota, i když ve výjimečných případech.

Dále může být komplikací zánět pankreatu (slinivky břišní), ten se objevuje v přibližně 4% případů. Projeví se bolestmi břicha, nechutenstvím, zvracením.

Asi ve 2% případů může dojít k zánětu vaječníků u děvčat. Dále se uvádí jako komplikace ještě artritida, mastitida, nefritida, perikarditida.

Pokud příušnicemi onemocní dospělý muž, pak je, ne vzácnou, komplikací (asi 25% případů) tzv. orchitida, neboli zánět varlat. Ta bývá velmi často jednostranná. Dostavuje se vysoká horečka, varle je zvětšené a výrazně bolestivé. Pokud je tento zánět odborně léčen, může proběhnout bez komplikací, bez léčení ale může vést k neplodnosti. Přesto po prodělané orchitidě může dojít v průběhu až několika měsíců k částečné atrofii postiženého varlete.

Výskyt komplikací u dětí je vždy závažný a vyžaduje většinou hospitalizaci.

Příušnice a těhotenství

V prvním trimestru gravidity může onemocnění způsobit potrat. Nebylo ale prokázáno poškození plodu.

Léčba

Léčba je symptomatická, tj. klid na lůžku, podávají se léky na snížení horečky a proti bolesti, dále se aplikují obklady na zduřené žlázy. Příušnice se neléčí žádným specifickým lékem, antibiotika se nepodávají – jedná se o virové onemocnění. Je nutné dodržet dostatečný příjem  tekutin, podává se pouze lehké jídlo, nejlépe kašovité apod.

Léčba při komplikacích se řídí danými projevy.

Dítě nechodí do kolektivního zařízení, příušnice jsou nemocí s vysokou nakažlivostí. Rovněž podléhají povinnému epidemiologickému hlášení.
Zpět do kolektivu může přibližně po čtrnácti dnech (dle zhodnocení lékaře), pokud byl průběh příušnic bez komplikací. Je ale vhodné na delší dobu omezit sportování, větší fyzickou zátěž apod.

Možnosti očkování

První vakcína byla připravena již v roce 1951, ale měla nedostatečný efekt ochrany. Základ další očkovací látky byl připraven v roce 1966 v USA a o rok později byla uvedena do praxe.

Jak bylo zmíněno, proti příušnicím se očkuje od roku 1987 v rámci povinného očkovacího kalendáře. Vakcína je ve složení – příušnice, zarděnky, spalničky (Priorix). Jedná se o živý atenuovaný virus příušnic kmene RIT 4385, odvozený z kmene Jeryl Lynn (vykazuje minimum nežádoucích reakcí a dostatečných ochranných hodnot  – nejsou přesto ale tak vysoké, jako po přirozeně prodělané infekci).

Vakcína je také k dispozici ještě navíc ve variantě Priorix Tetra, kde je obsažena navíc vakcína proti planým neštovicím (tu je ale nutné si připlatit).
Kromě těchto jsou k dispozici i další varianty, například Trivivac, od dalších farmaceutických firem, k dispozici je také samostatná vakcína proti příušnicím (monovalentní). Tady se nejčastěji u nás užívá vakcína Pavivac, která opět obsahuje virus z kmene Jeryl Lynn.

Těhotná žena by se po očkování proti příušnicím měla vyvarovat po dobu tří měsíců od tohoto očkování otěhotnění.

Pokud je vakcinována kojící žena, je nutno zvážit rizika a přínosy, neboť není zatím známo, zda se virus obsažený ve vakcíně vylučuje do mateřského mléka.

Děti se očkují první dávkou až ve věku od patnácti měsíců – proto, že virus ve vakcíně může být inaktivován transplacentárně přenesenými protilátkami, které dítě získalo od matky.

Rovněž například po transfuzi krve se očkuje až po uběhnutí tří měsíců, neboť může dojít k inaktivaci specifickými protilátkami.

Napsal/a: Iveta Pešková

Toto taky stojí za přečtení!

Kolik % svého platu dáte v létě za zmrzlinu?

30°C ve stínu. Vedro na padnutí. Nechce se vám pracovat, uklízet, vařit. Stejně nikdo nemá na jídlo chuť. Děti myslí

Čtu dál →
sourozenecká žárlivost

Jak na to, když jsou jako kočka a pes

Objevte 3 věci, které dětem pomůžou, aby přestaly žárlit, ubližovat si a dělat naschvály. Ale pozor, ať to nepropásnete.

Čtu dál →

Soutěž: Nečekaná přátelství

Příběhy o zvířátkách mají rády snad všechny děti. Tři knížky, které jsou jich plné, vám chci dnes představit. Jednu

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Anonymní

    Aktuální článek doktorky Taušové na téma spalničky:
    http://www.cmcpraha.cz/cs-CZ/novinky/poznali-byste-spalnicky-

  • Doplním, že naprosto stejné komplikace, které mohou příušnice způsobit, může způsobit i očkování a navíc ještě i diabetes.

    Zajímalo by mě, proč je u nás schéma 1 a čtvrt roku a přeočkování po půl roce a na Slovensku nebo Německu se přeočkovává v 11 letech.

  • Anonymní

    Petro, díky za komentář a názor:-)

    Já si nepamatuju na své příušnice, vlastně ani nevím, jetsli jsem je měla:-)Ale asi jo.

    Co se týká očkování, syn měl Priorix tetra, po první dávce měl teplotu a trochu se osypal, na pár hodin, po druhé už bez reakce. Myslím, že to bude hodně individuální, ale tady v okolí nevím o nikom, kdo by měl Trivivac, takže nemůžu „soudit“:-)

    každopádně díky za reakci.

    Iveta Pešková

  • Petra

    Ivčo, děkuju za další zajímavý článek. Na svoje přiušnice si ještě matně vzpomínám, měla jsem je někdy ve 4 letech. Pamatuju si, že mamku volali do školky a šupajdily jsme k doktorce. Pak se mi vybavuje, jak ležím na gauči v kuchyni s hlavou ovázanou plínou. Na boule u uší mi mamka mazala jakousi hnědošedou mast, kterou bych konzistencí i barvou přirovnala k paštice 🙂 Mělo to zvláštní vůni.

    A k očkování – docela jsem byla překvapená reakcí na Priorix, měla jsem za to, že je to šetrnější vakcína. Přitom Anička dostala dvakrát Trivivac a bez problémů, Majda poprvé Trivivac taky bez problémů, podruhé Priorix a vedlejší účinky se projevily pro mě docela nečekaně. Podobně staré děti kamarádek to měly taky tak – Trivivac ok a Priorix s horečkami, zahleněním apod.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist