V první části jsem psala o odmítání léků s pár tipy „Jak na to?!“ a o tom, že váš přístup je pro dítě velmi důležitý. Po odeznění všech nepříjemných příznaků nemoci nastává doba, kdy dítěti je už lépe, ale pro nás rodiče je to něco jako malý „očistec“. Přináším vám několik tipů na zabavení malého maroda a pro ty menší, ještě několik „tišících rituálů“.
Udržet dítě v klidu, když odezní všechny příznaky, je opravdu někdy nad lidský úkon!!! I v klidných hrách mohou děti najít nějaké kouzlo, zvláště když se jich aktivně účastní rodiče.
Magnetové automobilové závody
Dítko nakreslí na papír autíčko s podstavcem. Poté obrázek vystřihne a za podstavu přilepí minci/magnet (oboustranná lepicí páska… nahradit ji můžete několikrát složeným proužkem izolepy nebo něčeho, co prostě lepí). Na karton dítě nakreslí závodní dráhu a autíčko na ní postaví. Poté vezme druhý magnet, který přiloží ze spodu kartonu a jeho pomocí se autíčkem snaží projet celou závodní dráhu. Pro holčičky to může být třeba cestička po rozkvetlé louce s nějakým zvířátkem…
ZOO
Dítko si nakreslí na kartonový papír různá zvířata – se širokou podstavou. A pak z nich sestaví zoologickou zahradu. Může dokreslit výběhy pro zvířátka, rostliny a stromy můžete připevnit opět oboustrannou lepicí páskou.
Perníková chaloupka
Přečtěte dítěti stejnojmennou pohádku. S dítětem nakreslete na tenký karton všechny postavy (opět se širokou podstavou), které v pohádce vystupují a vystřihněte je. S vystřiženými postavičkami si můžete celou pohádku sehrát znovu. A pohádek, těch je… 🙂
Hledej a počítej
Dítko nakreslí na papír směsici různě propletených strašidel (obměna mě napadá např. květiny, mraky, sluníčka…). Potom obrázek předá dalšímu hráči-rodiči, který musí uhodnout, kolik strašidel je na obrázku.
Historky
Dítko začne vyprávět svou vymyšlenou historku. Po nějaké době se ve vyprávění zastaví a předá slovo dalšímu hráči. Tak to můžete pokračovat pořád dokola…
Hádej, na co myslím???
Jeden hráč si v místnosti vybere nějakou věc a řekne: „Můj předmět je modrý!“ Druhý hráč hledá a musí najít myšlený předmět. Pro starší děti by mohla být obměna: „Myslím si…???“ Druhý hráč pokládá otázky, na které „myslitel“ odpovídá ANO nebo NE. např. Je to ze dřeva?, Je to ze skla?, Je to živé?, Je to na zemi?…
Malování obrázků
Dítko otevře dlaň a zavře oči. My prstem kreslíme na jeho dlaň jednoduché obrázky – sluníčko, obličej, strom… Mladším dětem můžeme napovídat např. je to velké, je to na obloze… Obměna by mohla být, že obrázky kreslíme dítěti na záda – větší plocha pro malířské výtvory 🙂
Hledání obrázků
Vezměte si hodně ilustrovanou knížku a společně si ji prohlídněte. Potom určíte několik detailů a dítko se pokusí najít obrázek, který odpovídá vaší nápovědě.
Malování tvarů
Namalujte dítku na papír nějaký tvar např. červenou kaňku, žluté kolečko… a dítě z něj musí vytvořit nějaký obrázek – červená kaňka – nos klauna, jahoda, třešeň…, žluté kolečko – sluníčko, střed květiny…
Vymýšlení slov
Napište na papír 20 – 25 písmen (hodně samohlásek). Na povel se pak oba snažte z daných písmen sestavit, co nejvíce slov.
Bludiště
Do dvou protilehlých rohů nakreslete jednoduchý obrázek (start, cíl) a různými barvičkami udělejte cestičky, ze kterých vznikne bludiště. Nezapomeňte, že jen jedna cestička může jít ze startu do cíle!!! Všechny ostatní musí končit někde na papíře.
Dopis Rýmě
Píšeme jedním prstem dítku na záda.
Ač jste, slečno Rýmo milá, Je to tlustá, hloupá bába,
už jste u mě dlouho byla nikde nemá kamaráda.
a jistě se unavila! Chytím toho hastroše,
Nevím, jestli vy to víte, hned ji zavřu do koše.
že mi tady překážíte.
Jedeme na výlet
Posadíme si dítě na klín a řekneme mu, aby si rukama sevřelo pomyslný volant. A pak začne jízda… pěkně doleva a doprava zatáčky, jízda po „polňačce“ (nadskakujeme). Mezitím si ukazujeme „Hele, támhle je zajíc“, Přibrzdi!!! Nebo srazíme tu srnku!!! (Nakloníme se dopředu, stejně jako když brzdíme v autě. Můžeme „mžourat“, protože nám do očí svítí sluníčko…)
Tišící rituálky
Při lehčím průběhu bolestí oušek, nebo když nejhorší bolesti pominou, můžeme použít tuto veršovanou hru.
Pidižvíku v oušku Vyskoč mi na ruku
uděláme zkoušku. uličnický kluku,
Přestaneš mě zlobit nech už moje ucho,
a neplechu tropit: hrozný neposlucho!
škrábat, štípat, lechtat, Když nemůžeš spát,
přitom se mi chechtat. pojď si se mnou hrát!
U prvních veršů můžeme dítko tahat jemně za ouško, potom ho polechtáme za uchem a poslední verš mu jemně šeptáme do ouška.
Těm nejmenším – miminkům, kteří ještě nerozumí jakékoliv hře, je velmi těžké ulehčit v jejich bolístkách. Nejlepším lékem a pohodou je vaše náruč, hlazení a celkově klidný přístup. Jestliže to stav miminka dovoluje, pak jsou nejlepší masáže a celkové doteky po celém tělíčku. Shlédněte video-návody, které ulehčí vašemu děťátku při kašli.
Velmi „tišící rituálek“ může být to, že jste v pololežící pozici, odhalíte hruď a položíte miminko na vaši holou kůži. Tlukot vašeho srdce je pro ně velmi uklidňující, protože ho dítě slýchalo celou dobu v bříšku. Hlaďte ho přitom po hlavičce, tvářích a zádička lehce masírujte krouživými pohyby nebo přejíždějte od hlavy až k patičkám celou plochou dlaně.
Všem vám přeji, aby ty vaše milovaná poupátka byla co nejvíce zdravá, protože „Zdravé dítko, je opravdu velký kus štěstí!!!“
Máte nějaké svoje rituály nebo hry pro dlouhé chvilky???…Podělte se s námi v diskusi pod článkem 😀
Napsal/a: suodal
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Marinado, to je taky skvělý nápad a náročnost na výrobu je uchoditelná. Díky za nápad!!! A nic si z toho nedělej, já je taky neznám 🙂
Jé Bamisko, to je milý 😀 Musím se přiznat, že na tyhle hry jsem přišla onehdy úplně náhodou 🙂 … takže je ještě nemáme vyzkoušený a doufám, že ještě nějaký čas nic zkoušet nebudeme!!! Docela mi to zdravé domácí ovzduší vyhovuje 😀 😀
Leni, tu písací básničku si pamatuji…znám ji jen s malou obměnou. „…křeček: škrábe, kouše, lechtá. Pozor, ať tě neulechtá!!!“ Dotyčný, co dělá papír se zmučí lechtáním 😀
psaní na záda si pamatuji,jěště jsme psali dopis,milý strýčku tečka-bouchnutí trošku do zad,posílám ti křečka,křeček kouše,škrábe.atd,dáme do obálky,razítko,adresa a šup hoditdo schránky.přitom škrabkáme,lechtáme,co nás napadne.len
suodal hezký článeček a já bych u tebe chtěla být marodem….k magnetickým autíčkům přidávám i to že to můžou být zhrovna ty postavičky z perníkové chaloupky a může se zahrát divadýlko
já ti dlan natahovat nebudu malování a hádání miluju na záda….a asi to ani moc dětí nezná ve školce bych mohla malovat pořád…
při čtení pohádky…dát tužku a papít a psát čárky kolikrát se slovo v pohádce objeví…na něm se dohodnout dopředu…v karkulce třeba karkulka…a jako radu připojím i to aby i ten kdo pohádku čte si psal čárky….
nebo jsem v pohádce zaměnovala blbiny a děti hádaly co je tam špatně..chce to známou pohádku…takže karkulka byla modrá, najednou kde se vzal tu se vzal stál před ní tučnák, v košíčku nesla pizzu, babičce trhala houby na paloučku, babička bydlela ve stanu……to bylo u dětí velmi oblíbené..
Téééda, to je her – a neznám z toho snad ani jednu. U nás měla jeden čas velký úspěch výroba domácích her (+ jejich hraní). Ale stručně a srozumitelkně to bohužel moc dobře popsat neumím – na velkou čtvtku se namalovala pole a některá z nich se vyznačila např. „Spadl jsi do řeky, musíš se na sluníčku usušit – 1 kole nehraješ“ nebo „Zastavil Ti autobus, můžeš nastoupit a jet o 5 polí vpřed“ atd. K tomu jsme domalovaly pozadí a bylo to fajn. Vyhrál ten, kdo byl první v cíli.
Mobile Sliding Menu