Druhotné poruše imunity děti většinou odrostou

redakce
18 roky ago
• Categories: Onemocnění a léčba

V posledních letech se mluví o tom, že přibývá dětí s poruchami imunity (obranyschopnosti). Je tomu skutečně tak? A může se dítěti podařit z poruchy imunity „vyrůst“?Dětí s poruchami imunity skutečně přibývá, ale je to způsobeno i tím, že dnes dovedeme lépe a důkladněji imunitu vyšetřovat, takže dokážeme prokázat i jemnější poruchy imunity, které dříve jakoby neexistovaly,“ říká doc. MUDr. Vít Petrů z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice na Homolce v Praze. „Když jsem v 70. letech v oboru alergologie a klinická imunologie začínal, vyšetření imunity spočívalo pouze v průkazu tří hlavních obranných protilátek, tzv. imunoglobulinů, a na výsledky jsme čekali třeba měsíc. Dnes je výsledek otázkou hodin až dnů a už se vyšetřují nejen hlavní třídy, ale i podtřídy, a další ukazatelé protilátkové imunity, vyšetřuje se funkce buněk, které se také podílejí na obranyschopnosti organismu, jejich počty, činnost, aktivita atd., takže vyšetření je podstatně podrobnější. Proto také častěji zachytíme i detailnější poruchy. „Fakt, že dětí s problémy s imunitou je víc než v minulosti souvisí trochu i s dědičnou dispozicí, ale především s nezdravým způsobem života (sedavý způsob života u počítačů a televize, psychické zátěže a stres) a nevhodnýmsložením stravy (konzervované jídlo, potraviny chemicky upravované, barvené apod.). Ale souvisí to také s léčbou antibiotiky, která sice na jednu stranu pomáhají, na druhou stranu ale mohou obranyschopnost organismu oslabovat. „O nadužívání antibiotik se mluví už dlouho, ale možná je to u nás ještě lepší než leckde na Západě,“ říká doc. Petrů. „Slyšel jsem od blízkého kolegy, že například v Anglii mají lékaři takový strach z různých pacientských žalob, že jakmile má dítě dva až tři dny teplotu, nasadí antibiotika. Tak daleko jsme u nás naštěstí ještě nedospěli.“

Kdy vzít dítě na vyšetření
Většina dětí začne stonat, když se poprvé dostanou do dětského kolektivu, tedy když přijdou do mateřské školy. Pokud se začnou problémy opakovat, dítě jde tzv. z nemoci do nemoci nebo má od počátku silný průběh i běžných onemocnění (vysoké horečky, dlouhodobé chorobné stavy, které vyžadují opakované podávání antibiotik), mělo by se udělat vyšetření imunity.

„Je ale důležité vědět, že vlastní vyšetření imunity (odběry krve) se má provádět v relativně klidovém stavu dítěte. V akutním stavu totiž může být imunita nemocí přechodně jakoby vybičovaná a výsledek potom vyjde téměř normální, což ovšem skutečnému stavu dítěte neodpovídá,“ vysvětluje doc. Petrů. „Mezi nemocí a náběrem k vyšetření imunity by měl být alespoň třítýdenní interval. Jsou ovšem i případy, kdy toho třítýdenníhoklidu u dítěte nedosáhneme, takže musíme odběry udělat i s rizikem zkreslení výsledku.“

Když se prokáže druhotná (sekundární) porucha imunity, snaží se lékaři o léčbu komplexní – aby mělo dítě dostatek spánku, správné složení potravy, dostatek vitaminů, aby někdy i přerušilo docházku do kolektivu, což ovšem není otázka týdnů, ale měsíců nebo i celého roku.

Existují samozřejmě různé léky, které imunitu dovedou podpořit a stimulovat. Jsou to většinou preparáty, které vznikají na podkladě úpravy bakterií. Dítě přijímá oslabené, upravené mikroorganismy, které jeho vlastní imunitu stimulují, aby se vylepšovala. „Vždy rodičům říkáme, že tělo se při této léčbě setkává s produkty mikroorganismů, které nejsou škodlivé a přitom dovedou navodit tvorbu obrany. Tělo má totiž tzv. imunologickou paměť a když se potom setká se škodlivou bakterií nebo virem, pamatuje si to a hned si začne rychle tvořit obranu, takže potom nemoc probíhá mírněji nebo vůbec nevypukne,“ vysvětluje doc. Petrů.