Bylinky pro kojící maminky

Kojení miminka je v poslední době věc, které se přikládá velký význam, a je tomu dobře. Každá z maminek, která své dítko kojí či kojila, by jistě dokázala vyjmenovat hned několik předností kojení oproti krmení „umělou stravou“. Vzhledem k tomu, jak je kojení důležité nejen pro miminko, ale i pro maminku, mnohá z nás v této době sahá po bylinkovém čaji určeném pro kojící maminky. Já bych zde ráda shrnula informace o bylinných směsích, které jsem sama ozkoušela a o bylinkách v nich obsažených.

První bylinnou směsí, kterou jsem měla možnost vyzkoušet byl „Čaj pro kojící maminky od Teekanne“. Získala jsem ji jako dárek již v době těhotenství a vůně čaje mne moc lákala (přes krabičku moc krásně voněl). Proto jsem si jej nechala uvařit a zavézt do porodnice. Tato bylinná směs obsahuje meduňku (27%), fenykl (22%), anýz (10%), levanduli (5%), kmín (3%), kopřivu a citrónovou trávu. Mým chuťovým buňkám čajík vyhovuje, co se týče spotřebitelského „komfortu“ jsem byla překvapena, že v balení je 16 sáčků (běžně jsem zvyklá na balení o 20 kusech). Z hlediska ceny vychází sáček čaje do 2 Kč.

Druhou směsí, kterou jsem ozkoušela byl vzorek z porodnice a to „Čaje pro kojící ženy STILLTEE od Weledy“. U tohoto čaje mne na první pohled zarazilo to, že na celé krabičce jsem nenašla popisky v češtině, takže informace o čaji jsem musela hledat na internetu. Druhá věc, která mne zarazila, byla cena a to cca 6 Kč za sáček. Čaj obsahuje pískavici řecké seno, semena anýzu, fenyklu, kmínu a listy sporýše lékařského (15%).

Třetí směsí, kterou jsem ochutnala je „Čaj pro kojící matky od Lerosu“. Obsahuje nať jestřabiny (25%), plod kmínu (15%), plod fenyklu, nať meduňky (15%), zlatobýlu, violky trojbarevné a list jitrocele. Sáček čaje vychází na cca 2 Kč.

Všechny z výše uvedených čajů jsem ozkoušela a některé z nich piju dodnes. Každý z nich je svým způsobem originál (jak lze poznat již ze složení). Nyní bych chtěla krátce shrnout přínos obsažených bylin v jednotlivých čajích.

Ve všech směsích se vyskytují semena kmínu a fenyklu. Kmín (Carum carvi) působí proti nadýmání, pomáhá při trávení těžkých jídel, působí proti kašli. Jeho účinky je téměř zbytečné připomínat, v kuchyni ho používáme téměř denně – ať při konzumaci chleba či k vaření brambor apod. Fenykl (Foeniculum vulgare) je známý jako expektorans, sekretomotorikum, stomachikum, karminativum, mírné spasmolytikum.

K zbývajícím bylinkám, ve směsích obsaženým:

• Meduňka (Melissa officinalis) se používá jako sedativum, stomachikum, karminativum, diaforetikum. Meduňka v sobě spojuje účinky máty a heřmánku se sedativním působením. Užívá se především při nervově podmíněných poruchách žaludečního a střevního traktu, při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami, při poruchách pohybu žlučových cest, při protibakteriální léčbě hnilobných a kvasných procesů ve střevech. Uplatňuje se při neurastenii, která ovlivňuje srdce a cévy: bušení a bolesti u srdce, zrychlení srdeční činnosti atd. Podává se také při migréně a bolestivé menstruaci.
• Anýz (Pimpinella visum) má výrazný protibakteriální účinek, zklidňuje křeče zažívacího traktu, odstraňuje plynatost, povzbuzuje sekreci mléčných žláz. Silice příznivě ovlivňuje činnost dýchacích cest, proto se užívá jako prostředek proti kašli při zánětech horních cest dýchacích, rozpuští hleny, usnadňuje odkašlávání.
• Levandule (Lavandula angustifolia) je známá jako nervinum, sedativum, zevně jako derivans. S oblibou se užívá při migréně, příznivě působí při neurastenii, hysterii, srdečních těžkostech, nespavosti (podobně jako meduňka). Má spasmolytické účinky při křečích, mírní bolesti a koliky, má močopudný účinek a brání růstu bakterií. Uplatňuje se i jako cholagogum, podporuje trávení a zvyšuje tvorbu žluče. Silice vyvolává mírným drážděním prokrvení a zlepšuje obnovovací procesy v kůži, i v hlubších partiích.
• Kopřiva (Urtica) podporuje celkový metabolismus organismu. Používá se při dlouhotrvajících chorobách, při poruchách výživy, ke zvýšení obnovy tkání, jako močopudný prostředek při zánětech močových cest, tvorbě kamenů, při nadměrné tvorbě kyseliny močové, při zvýšeném krvácení (i děložním) a ke snížení hladiny cukru v krvi.
• Citrónová tráva (Cymbopogon stratus) se používá se jako mírné adstringens a žaludeční tonikum. Silice příznivě působí při trávicích obtížích, zevně při svalových bolestech, na rány a otoky. Napomáhá koncentraci a odpuzuje komáry. Nálev připravený z této byliny je velmi osvěžující, s velmi výrazným citronovým aroma.
• Pískavice (Trigonella foenum-graecum) je pradávné koření, na západě ovšem nepříliš známé. Semena mají tonifikační účinky, používají se proti nadýmání, při ledvinových poruchách, ochablosti a bolestech v bedrech, kýle, impotenci a průjmu. Droga ovlivněním mléčné žlázy zvyšuje laktaci, ale snižuje i krevní tlak. V kuchyni bychom ji mohli nalézt v kořenících směsích – zejména v kari.
• Sporýš lékařský (Verbena officinalis)jako droga působí analgeticky, sekretolyticky, roboračně a expektoračně. Dále působí protizánětlivě, stimulačně, protisvědivě a příznivě ovlivňuje metabolismuslátková přeměna v živých tkáních jater, ledvin a sleziny. Zajímavé je, že léčivé účinky znali lidé už ve starověku, kde sloužil také jako přísada do nápojů lásky.
• Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je antidiabetikum, laktagogum, diuretikum. Jestřabinová nať se používá k podpůrné léčbě při cukrovce – rostlina se označuje jako oralní antidiabetikum, orální inzulín. V lidovém léčitelství má droga použití jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka. Uplatnění nalezla také jako močopudný a potopudný prostředek, příp. proti epilepsii a při dětských horečnatých onemocněních s vyrážkami (osypky). Výklad o odborném pojmenování rostliny není jednoznačný; nověji se uvádí řecké gala = mléko a ago = ženu, odrážející zvyšování dojivosti.
• Zlatobýl (Solidago gigantea) prokazatelně napomáhá vylučování moči, současně zlepšuje funkci ledvin (snižuje vylučování bílkovin močí). Používá se při zánětech ledvin a močového měchýře, při močových kamenech, ke zvýšení tvorby žluči, ke zlepšení celkové látkové výměny, při revmatických chorobách v důsledku špatného zažívání a mikrobiální infekce.
• Violka trojbarevná (Viola trikolor) je expektorans, diuretikum. Droga ulehčuje odkašlávání při onemocnění dýchacích cest (příp. i spojených s horečkou), plicních onemocněních apod. Má diuretické působení – aplikuje se při katarech močového měchýře, při obtížích s močením, dále jako metabolický prostředek (zvyšuje činnost močových orgánů a potních žláz), jako slabé diaforetikum a pro metabolické působení pomáhá i při revmatizmu a některých kožních onemocnění – např. při ekzémech, akné, impetigu, oparech aj. Pro obsah rutinu je droga i vazotonikum.
• Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) je mírné expektorans, mucilaginosum. Droga se používá při zánětu sliznic hltanu a ústní dutiny, jako prostředek proti kašli, zvyšující zároveň vylučování hlenu při léčbě žaludečních vředů bez vylučování kyseliny, jako protibakteriální prostředek při zánětlivých střevních chorobách spojených s poruchami zažívání. Zevně se používá na zánětlivé procesy ve sliznicích, na nehojící se rány, infikované hemoroidy a poševní záněty.

Většinu bylinek a přísad výše uvedených bychom zřejmě bez problémů sehnali. Nicméně namíchat chutný a účinný kojící čaj chce minimálně cit. I proto jsem oproti běžnému pití bylinných čajíků ze směsí z naší zahrádky sáhla po hotovém díle. V případě, že budete tento typ čaje potřebovat, doufám, že Vám alespoň stručné informace o bylinkách pomohou vybrat ten pravý pro Vás.

Napsal/a: bokul