TROCHA ANATOMIE
Uši jsou sluchový orgán. Pomocí ucha jsou zpracovávány zvukové vlny. Tyto vlny se pak mění na nervové signály, které se zpracovávají v mozku. Sluch je nástrojem lidské komunikace, zároveň je to nejcitlivější smysl.
Ucho se skládá ze zevního, středního a vnitřního ucha a sluchového centra v mozku. Dutina středního ucha je spojena Eustachovou trubicí s dutinou nosohltanu. Tato trubice pomáhá vyrovnávat tlak ve středoušní dutině. Ve vnitřním uchu pak dochází ke zpracování a přeměně podnětů na nervové vzruchy. Z vnitřního ucha také vychází tzv. sluchový nerv, který spojuje vnitřní ucho s mozkovým centrem.
CO JE TO OTITIDA
Otitida znamená zánět středního ucha. U dětí se toto onemocnění vyskytuje v daleko větší míře proto, že děti mají trochu odlišnou stavbu ucha než dospělí a jsou proto také více náchylnější k tomuto onemocnění. Zánět středního ucha nevzniká většinou samostatně, ale téměř vždy jeho vznik doprovází například rýma nebo nemoci nosohltanu. Otitida vzniká právě u dětí, které mají kratší a užší Eustachovu trubici a zánět se tak snadněji šíří. Dokonce je možné, že se tato anatomie dědí, a proto se pak tyto záněty v některých rodinách vyskytují častěji.
Další příčinou je například oslabená imunita a větší náchylnost k různým onemocněním. U dětí je například větší výskyt u těch, které nejsou kojené. Další z příčin větší náchylnosti je kouření v rodině. Dále se také uvádí jako příčina například nadměrná konzumace hlenotvorných potravin, jako je kravské mléko a mléčné výrobky, sladkosti a bílé pečivo.
Jak bylo řečeno, většina onemocnění začíná jako virové onemocnění horních cest dýchacích, kdy se může zkomplikovat bakteriálním zánětem a začne se hromadit tekutina ve středoušní dutině. Vzhledem k tomu, že tato dutina je kostěná, anatomie dovolí pouze její rozpínání, resp. rozpínání bubínku. Pokud se zánět neléčí, dojde k protržení bubínku a hnis začne vytékat ven. Samotné rozpínání bubínku je samozřejmě velmi bolestivé.
PŘÍZNAKY
Prvním a nejdůležitějším příznakem je samozřejmě bolest ouška, na kterou si dítě stěžuje. Příznaky se mohou lišit podle věku dítěte.
Ty nejmenší děti jsou nápadně neklidné, mají teplotu, špatně spí a odmítají jídlo. Z ucha jim může vytékat zmiňovaná tekutina.
U batolat a menších dětí již pozorujeme stížnosti na bolesti ouška, ale i poruchu sluchu. Teplota a výtok z ucha mohou být stejně přítomné jako u těch nejmenších dětí.
Větší děti pak mají podobné příznaky.
Aby bylo dítě správně ošetřeno a léčeno, mělo by se vždy podrobit vyšetření ORL.
LÉČBA
Pokud dojde k potvrzení diagnózy otitidy, lékař rozhodne, zda bude nutné provést tzv. paracentézu, což je záměrné propíchnutí bubínku. Toto propíchnutí způsobí vytečení hnisavé tekutiny a uvolnění tlaku v bubínku. Dítěti se samozřejmě uleví a je po bolesti. Podle vyteklé tekutiny také lékař pozná, zda se jedná o zánět virový či bakteriální. U bakteriálního zánětu je tekutina zkalená nebo zahnisaná a pak je nutné nasadit antibiotika, aby se zánět správně vyléčil a předešlo se možným komplikacím či opakovaným zánětům.
Výkon je bohužel bolestivý, ale rodiče si musí uvědomit, že jen tak je možné předejít komplikacím či dokonce ztrátě sluchu. Pokud by nedošlo k tomuto výkonu, ale následovala by tzv. konzervativní léčba, měla by být vždy nasazena antibiotika. V některých evropských zemích se dokonce od tohoto zákroku upouští právě pro jeho bolestivost, což ovšem může vést k častým opakujícím se zánětům.
Pokud se nejedná o bakteriální, ale o virový zánět a lékař rozhodne, že se paracentéza provádět nebude, pak se onemocnění léčí pomocí nosních kapek, které uvolní Eustachovu trubici.
Pokud má dítě teploty, podávají se léky na její snížení, tzv. antipyretika.
Dítě by také mělo mít dostatek tekutin ve formě teplých čajů nebo polévek.
KOMPLIKACE
V nejzávažnějších případech může zánět středního ucha postihnout okolí, a to hlavně dutiny spánkové kosti, ale i nervy, cévy a mozkové obaly a způsobit například zánět mozkových blan. Tyto komplikace se pak samozřejmě již léčí operací.
Opakované záněty středního ucha mohou vést, jak již bylo zmíněno, i ke ztrátě sluchu. Pokud se tedy tyto záněty často opakují, mělo by dítě být důkladně vyšetřeno lékařem ORL.
Nejdůležitější je PREVENCE, to znamená, vyléčit i malou rýmu. A samozřejmě se snažit jí předcházet, což je ovšem mnohdy velmi komplikované, až nemožné, zvláště, když je dítě větší a navštěvuje například předškolní zařízení. Při každé rýmě by ale dítě mělo pořádně smrkat, popřípadě používat nosní kapky, aby se udržel průchodný nos. V chladném počasí je pak důležité udržovat v teple uši.
Možností také je nechat dítě očkovat proti streptokoku pneumonie, neboť tato bakterie zánět způsobuje. Bohužel toto očkování je pouze proti těm nejběžnějším subtypům této bakterie, takže se může stát, že dítě právě proti nim očkované být vůbec nemusí.
Důležitým prvkem je pak zvyšování obranyschopnosti dítěte, například pravidelným otužováním, pravidelnými pobyty v čistém a zdravém prostředí a dostatek vitamínů.