Angína (tonsilitis) označuje hnisavé onemocnění krčních mandlí. Angína je častý důvod návštěvy lékaře a neměli byste toto onemocnění brát na lehkou váhu, protože může mít i vážné komplikace v podobě postižení životně důležitých orgánů. Angínu nevyléčíte běžně dostupnými a volně prodejnými léky z lékárny!
Patrové mandle jsou párový oválný orgán, uložený mezi oblouky měkkého patra, v ústní části hltanu. Za fyziologického (normálního) stavu se patrové mandle (spolu s nosohltanovou, jazykovou a lymfatickou tkání hltanu) významným způsobem podílí na obranných reakcích člověka proti infekci. Krční mandle jsou první obrannou linií při vstupu choroboplodných zárodků do zažívacího nebo dýchacího traktu.
PŘÍČINY:
- Virové – původcem bývá vir, který napadá mandle – např. Herpangina je virové postižení mandlí a okolí. Celkový klinický obraz nemoci klasické angíně velmi podobný, liší se výskytem charakteristických aftózních skvrnek na mandlích.
- Bakteriální – nejčastěji streptokoková nákaza
PŘÍZNAKY:
- BOLEST V KRKU – ze začátku máme nepříjemné pocity v krku – škrábání, řezání. Obtíže se stupňují při polykání. Pak samotné polykání je pro nemocného velice bolestivé, snaží se polykat co nejméně. Mandle jsou oteklé a zarudlé. Mohou způsobovat i bolesti uší, hlavy.
- POVLAKY NA MANDLÍCH – charakteristické hnisavé čepy – drobné bílé flíčky.
- POTÍŽE PŘI POLYKÁNÍ – z důvodu otoku a zarudnutí mandlí a okolní tkáně.
- CHRAPOT, OBTÍŽNÉ MLUVENÍ – pocit knedlíku v krku.
- HOREČKA – třesavka, zimnice, onemocnění může probíhat i bez teplot.
- ZVĚTŠENÍ MÍZNÍCH UZLIN – ke zvětšení dochází kvůli zánětu v okolní tkáni. Uzliny si můžeme sami nahmatat v oblasti pod dolní čelistí a před ušima. Zvětšené uzliny jsou tuhé a na pohmat bolestivé. Po odeznění infekce se zase rychle zmenší a ztratí v podkožní tkáni.
- ZVÝŠENÉ HODNOTY ZÁNĚTLIVÝCH PARAMETRŮ – při odběru krve, nejčastěji se jedná o zvýšenou sedimentaci a CRP, které se zjišťuje odběrem krve na biochemické vyšetření. Hodnoty v krevním obraze zvlášt bíle krvinky (leukocyty) jsou také zvýšené.
VYŠETŘENÍ:
- Celkové vyšetření lékařem – lékař se zeptá na problémy, které Vás k němu přivedli, vyšetří Vás, koukne se do pusy, zkontroluje uzliny, poslechne si Vaše plíce.
- Odběr krve – při vyšetření lze zjistit zda jsou protizánětlivé parametry vyšší. Jedná se o vyšetření sedimentace, CPR, krevní obraz (při zánětu je zvýšená hladina leukocytu).
- Výtěr z krku – posíláme na mikrobiologii, kvůli zjištění původce a jeho reakce na antibiotika, tzv. citlivost.
- Konziliární vyšetření – někdy je třeba kontrola ORL lékařem.
LÉČBA:
– KLID na lůžku.
– ANTIBIOTIKA – podle doporučení lékaře. Důležité je dodržet pravidelnost dávkování a celkovou dobu podávání antibiotika. Aby byla léčba dostatečně účinná a spolehlivá, musí trvat nejméně 7 dní.
– ANALGETIKA – bolesti v krku jsou velké tlumení je potřeba. Lékař Vám vhodné analgetikum předepíše.
– ANTIPYRETIKA – horečku snižujeme. Léky podávejte při teplotě nad 38,5°C
– Dostatek TEKUTIN – lépe studené.
– Studený OBKLAD na krk – zábal – studené mírní bolest.
– Při vzniku abscesu (viz komplikace) je do léčby zahrnut i CHIRURGICKÝ VÝKON. Jedná se o naříznutí abscesu, vypuštění obsahu v dutině (hnis) vyčištění dutiny. Při této komplikaci je nutná hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik aplikovaných do žíly. Řez provedený při zákroku se pak jestě několik dní po sobě dilatuje – rozevírá, aby se vypustil ještě zbývající hnis.
– Pokud se angíny neustále opakují je doporučováno chirurgicky odstranit mandle (tonsilektomie).
KOMPLIKACE:
- Postižení srdce a kloubů – dnes již naprosto vzácná komplikace. Revmatické postižení srdce se však může vyskytnout i dnes.
- Náhlé postižení ledvin – vede až k selhání ledvin, zejména u dětí. Projevuje se zástavou močení a otokem víček.
- Peritonzilární absces – (hnisavé ložisko) vzniká při rozšíření zánětu do hlubších prostor v okolí mandle. Absces je provázen velmi ostrou bolestí a otokem většinou jedné strany hrdla. Tento stav je nutné chirurgicky řešit.
Napsal/a: Michaela Knoppová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
nevadi, jen ten mokrý studený první obklad pořádně vyždímat. A igelit,nejenže tam nemá být,ale prý dokonce škodí,jelikož se zapaří a to prý není pro Priessnitzův obklad dobré. Byla jsem teď s dětma ozdravném 5-týdenním pobytu v Priessnitzových lázních Jeseníky,tak jsem moudrá:)
gabulko, to jsou mi věci, taky jsem automaticky balila do igelitu, jak jsem byla zvyklá, a ještě vždycky na noc. Až včera jsem díky tvému komentáři pátrala a zjistila, že je to jinak a že má být zábal na 3-4 hodiny, ne víc.
Jen mi teda vrtá hlavou – když dám mokrý kapesník a přes to suchý šátek, tak mi ten šátek za chvíli tu vlhkost taky natáhne, to je tak schválně?
možná bych doplnila ten Priessnitzuv oblklad na krk, nejdriv studený a pak teplý. Jo a hlavně bez igelitu,což se tady sice neuvádí,ale na jiných webech jsem cyhbný postup s igelitem četla.
Není tu přenos, a to jako vadí. Pro mě teda moc
priste doporucuji mit ten nanukac poloroztopeny.
přehledně napsaný.Jo doktoři to je kapitola sama o sobě.Ikdyž jak který.
Jak mě začne škrábat v krku a sem bez horeček koupím nanukový dort a v rámci léčby ho spořádám celý na posezení.Samozřejmě jen při prvních slabých příznacích.Taky se mi povedlo nacpat ho do sebe a do dvou dnů angína jak hrom,že jsem nespolkla pomalu ani hlt vody.
Rady tipu kloktání vody se solí jsem odmítla po té co sem si pěkně lokla…
Řekla bych, že o angíně náš lékař moc asi neví. Koukne do rudého krku, řekne, že to nic není, doporučí cucátka a konec. Posledně jsem takhle marodila čtyři neděle. Jak se cítí člověk, který už neví kudy kam a nemůže se najíst, polykat a ke konci dokonce ani mluvit, to nemusím vykládat. Jo- lékaři to vidí jinak
Chválím tento článek,je velmi pěkně vypsaný a je dobře popsané,aby se to nepletlo s příznaky chřipky.Jak se milně přesvědčujeme,že je to jen nachlazení a že to nic nebude.Za ty následky co jsou tady popsané to nestojí a je lepší si za včasu zajít k lékaři a nepřecenˇovat své síly-bývá to pak mnohem horší.Slunečný den a pěkný víkend všem.
Mobile Sliding Menu