Anafylaktický šok

Anafylaktický šok je extrémně nepřiměřená reakce imunitního systému na nějaký alergen, přičemž tělo už se s tímto alergenem v minulosti setkalo, je na něj alergické, ale nemusí o tom vědět. V případě, že tělo takto přehnaně reaguje na alergen, se kterým se předtím ještě nesetkalo,jedná se o anafylaktoidní šok – ten se vyskytuje jen vzácně.

K anafylaktickému šoku nejčastěji dochází z vnějšku po bodnutí hmyzem nebo po očkování, které už obsahuje pro organismus známou látku, vnitřní cestou nejčastěji po podání léku (antibiotika) a po snězení burských nebo jiných oříšků, ryb, korýšů, pšenice, kravského mléka, ovoce, vnitřností či různých potravinových aditiv („éček“). Mohou existovat ještě další doposud nezjištěné příčiny.

Anafylaktický šok tedy mívá pro každého výrazně individuální příčiny, společný je princip. Při prvním setkání s alergenem si tělo začne tvořit protilátky. Může se vyskytnout mírná alergická reakce nebo může být vše v normálu. Tento alergen tedy už tělo zná a nechá ho putovat krví. Při dalším setkání s alergenem již vytvořené protilátky tento alergen poznají a přehnaně se proti němu brání, aby alergen dostaly z krve pryč. Tzn. protilátky k sobě přitáhnou žírné buňky (buňky pojivové tkáně), které začnou uvolňovat histamin a heparin. Heparin snižuje srážlivost krve, histamin rozšiřuje cévy a tím snižuje krevní tlak. Srdce se tento tlak snaží zachovat zvýšenou aktivitou, tím se zvyšuje průtok krve. Vedle roztažených cév se krev rozlévá i na spoustu nesmyslných míst všude po těle, vznikají tak četné otoky.
Postižený začíná pociťovat svědění pokožky, vyrážku, zduření rtů, jazyka, hrdla, rukou i nohou, dušnost, kašel, chraptění, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, křeče v zažívacím traktu, tíhu na prsou a v zádech, objevují se mžitky před očima, polévá ho studený pot, ztrácí vědomí.
Je naléhavě nutné co nejdříve zavolat lékařskou pomoc, ta jediná s tím dokáže něco udělat, protože tlak stále klesá, srdce nestíhá pumpovat, zastavuje svoji činnost. Postižený ztrácí vědomí i dech.

Pokud už pacient anafylaktický šok jednou prodělal, stále u sebe nosí ampulku s jednou dávkou adrenalinu, kterou si hned po rozeznání prvních příznaků podá injekčně. Adrenalin pomáhá dostat cévy do původní velikosti a tím zvýšit tlak. Vedle toho zabraňuje zúžení dýchacích cest. Stále však platí, že si postižený (nebo někdo, kdo je na blízku) musí co nejdříve zavolat lékařskou pomoc.

Nejběžnějším krokem, který řeší příčinu vzniku šoku, je přísná dieta – vynechání všech rizikových potravin z jídelníčku. Tím ale tělu dáváme mnohem méně příležitostí k boji s nepřítelem, kterého tělo potřebuje a hledá si dalšího rádoby nepřítele.

Skutečná prevence musí nastat už v útlém mládí, kdy maminka dovolí své ratolesti pobyt i jinde než na stále stejném dětském hřišti. Kdy bude mít dítě možnost bojovat se všemi alergeny do sytosti  – do budoucna to znamená minimum alergií.

Pro starší, kteří propásli příležitost „obrnit se“ přirozenou cestou, je tu ještě možnost očkování alergenem. Na pravidelné podávání minimálního množství alergenu imunitní systém ve většině případů přestane vyhledávat nepřátele tam, kde nejsou a postupně se „uklidní“. Očkování samozřejmě probíhá pod lékařským dohledem. Nelze si představovat, že si doma potají v malém množství dopřejeme rizikovou potravinu a potom si zavoláme lékaře, když se náhodou začneme dusit.

Napsal/a: Klára J.