Nejčastěji se rodíme s dispozicí stát se alergikem, ale až setkání s alergenem z nás alergika udělá.Alergické projevy se vyskytnou, pokud se dítě s geneticky předurčenou dispozicí k alergii pohybuje v prostředí obsahujícím alergeny. Genetickou předurčenost dítě nejčastěji získává od rodičů…
Pokud je jeden z rodičů alergik nebo jsou alergiky oba rodiče, je velká pravděpodobnost, že jejich dítě bude alergické. Význam genetické předurčenosti (dědičnost) je tedy veliký, ale není nezbytný, protože i v případě, že ani jeden z rodičů není alergik, je riziko pro dítě 15%. Rozvoj alergických projevů je podmíněn kontaktem s alergenem. Pokud k tomuto kontaktu nedojde – a to i v situaci, kdy se jedná o geneticky předurčený terén – ke vzniku alergie nemůže dojít. A tak u dítěte, které má oba rodiče alergiky (geneticky předurčený terén) a žije v prostředí bohatém na roztoče (prostředí obsahující alergeny), je vysoké riziko vzniku alergie na roztoče.Co je to přecitlivělost?
Dítě s alergickými projevy má tzv. atopický terén , tedy má sklon reagovat přehnaně na přítomnost alergenu. Tato přehnaná reaktivita neboli přecitlivělost se může projevit jako rýma, zánět spojivek nebo astmatický záchvat v okamžiku kontaktu alergenu u dítěte, které je přecitlivělé na tento alergen. V krvi se při této reakci přecitlivělosti produkuje velké množství protilátky proti alergenu, na který dítě reaguje, specifického imunoglobulinu E, zkráceně IgE. Specifické IgE k danému alergenu je zvýšené a samozřejmě v krvi je zvýšená také celková hladina IgE.
Platí, že čím víc jsme alergici, tím větší potíže budeme mít i v budoucnosti?
Alergik má vždycky riziko vzniku nové alergie, protože je přecitlivělý. V případě kontaktu s novým alergenem může organismus reagovat výrobou alergických protilátek zaměřených přímo proti danému alergenu. Další kontakt s tímto alergenem pak může vyvolat alergické projevy, ale jedná se pouze o potenciální riziko. Je velký počet dětí, které jsou alergické pouze na pyly a nevznikají u nich žádné další alergie. Avšak alergickým osobám se doporučuje z důvodu jejich přecitlivělosti, i když mají příznaky alergie minimální a jsou alergické pouze na jediný alergen, vyvarovat se prostředí bohatého na alergeny (zvířata v domácím prostředí, postele zamořené roztoči…).
Vyskytuje se méně alergických dětí na venkově než ve městech?
Některé studie ukazují, že děti žijící na statcích v úzkém kontaktu se zvířaty (především se skotem) mají méně často hlavně pylové alergie . Ale sám způsob života na vesnicích, který se v současnosti velmi často blíží životu ve městech, tento ochranný vliv proti rozvoji alergie nemá.
Portál, 2005
Napsal/a: Dr. É. Bidat, C. Loigerot
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
V dnešní době se každé dítě narodí s určitou dispozicí k alergii.Když se alergie objeví nedá se vyléčit pouze zmírnit.Ve stáří se alergie prakticky neobjevuje.Dnes naštěstí dobře fungují alergo-imunologické ordinace kam můžete v podstatě celý život docházet.Má dcera má alergii na pyly.Já ani její otec nejsme alergici.Každý rok na jaře před pylovou sezonou docházíme již čtvrtým rokem na kontroly a pro léky.Můj současný manžel je alergik,také pylový.Máme půlroční dvojčátka a na začátku jara začaly mít ty samé problémy jako nejstarší dcera.Příští rok navštívíme našeho pana doktora-alergologa se všemi třemi dětmi(pro jistotu).Zdraví Dia.
Já sama jsem aastmatik a alergik už 18let, takže moc dobře znám pojem astmatický záchvat, který jsem x-krát prodělala a jednou mě i moje sestra zachránila život. Nebýt jí, asi bych tu dnes nepsala a neměla 2 krásné děti…Manžel není ani alergik ani astmatik, přesto jsem počítala s tím, že naše děti alergiky budou…A je tomu tak, aspoň u syna-ten má alergii na zvířecí prach a roztoče. Dceru zatím kojím, ale asi bude mít alergii na kravské mléko. Zatím se jí snažím ochránit tím, že sama dodržuji HA stravu. Ráda bych věděla, zda by syna alergie potkala i kdybych já sama alergik/astmatik nebyla? Ale to mě nemůže nikdo s jistotou říct..Jen bych si přála, aby zůstali u alergií a nerozšířilo se to do astmatu, protože pro malé dítko je to opravdu těžké, se s takovým „handicapem“ vyrovnat-mě tehdy bylo „už“ 10let a i tak to pro mě bylo těžké…nedovedu si představit teda děti mladší.