Co je pro jednoho lék, může být pro druhého jed! Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je definována jako neplánovaná a škodlivá reakce, která nastane po užití běžné dávky léků. Alergickou reakci může vyvolat téměř každý lék. Některé studie udávají, že u hospitalizovaných pacientů se jakékoliv nežádoucí účinky léků objevují až v 15–30%. Z toho alergické reakce tvoří 6–10%, přičemž nejčastěji vyvolávají alergické reakce antibiotika a sulfonamidy.
Jak poznat alergickou reakci?
Mírné projevy
- Kopřivka
- Spavost
- Alergická rýma
- Svědění očí a kůže
- Různé vyrážky
Závažnější reakce – hrozí udušení
- Hvízdaný dech
- Otok jazyka a obličeje
- Dušnost
- Astma
Nejzávažnější je anafylaktický šok (život ohrožující stav), který vyžaduje lékařskou pomoc. Jedná se o extrémně silnou alergickou reakci. Postiženy mohou být všechny tkáně, efekt alergické reakce je nejviditelnější na stěně cév. Alergická reakce způsobí rozšíření cév a navíc zvýší propustnost cévních stěn. To má ničivý dopad na krevní oběh. Anafylaktický šok se začne projevovat velmi rychle – do 30 minut po kontaktu s alergenem. Projevy: srdce začne pumpovat, a aby udrželo oběh, zrychluje se pulz. Mezi první příznaky patří: chrapot, dušnost, kopřivka, motání hlavy, zmatenost, rychlý a nepravidelný puls, bolesti břicha, zvracení, průjem a křeče v břiše. Na těle se objeví otoky, které tvoří tekutina uniklá z cév do podkoží. Poté člověk ztratí vědomí a může nastat smrt.
Jaké léky nejčastěji způsobují alergickou reakci?
Aspirin, Penicilin a jemu podobná antibiotika, inzulín (hlavně zvířecího původu), prostředky obsahující jód (kontrastní látky pro RTG vyšetření), léky k léčbě epilepsie, místně znecitlivující léky, sulfonamidová chemoterapeutika.
Okamžitá a oddálená reakce na lék
Okamžitá: reakce nastává maximálně do hodiny od požití léku. Způsobují ji alergické IgE protilátky.
Oddálená: mohu se reakce objevit až za týden či ještě později.
V léčivech samotných najdeme pomocné látky, které mohou představovat nebezpečí např. pilulky obsahující barviva, želatinu, škrob, laktózu. Právě tyto příměsi mohou být skrytou příčinou intolerance či alergie na lék.
Alternativní medicína
Ani alternativní medicína není v tomto ohledu absolutně bezpečná. Existují případy kožní alergie, kterou zapříčinila homeopatika. Když se spojí alergie na léky a alergie na pyly, okruh bylinných přípravků se o poznání zužuje. Rizikové přípravky: Echinacea, kopřiva, heřmánek, pelyněk, ambrózie, divizna nebo jitrocel. Rovněž kosmetické výrobky z medu a včelí mateří kašičky mohou obsahovat nepatrné zbytky pylu. Nezapomeňme na propolis, náleží mezi výrazné alergeny.
Rizikové faktory:
- Věk (20 ̶ 50): v tomto věku je imunitní reaktivita nejvyšší.
- Ženské pohlaví: hormonální vlohy.
- Dědičnost: pokud je jeden z rodičů alergický, pak přenáší genetické zatížení na potomky.
- Opakované podání léku: někdy ale dojde k reakci již po prvním podání léku, což je dáno zkříženou reaktivitou léku s jinými alergeny, se kterými se pacient v minulosti již setkal – kombinace s jinými léky.
- Způsob podání: vyšší riziko je u podání do žíly.
- Onemocnění, pro které je lék podání: u pacienta s infekční mononukleózou se často objevuje alergická reakce po podání ampicilinových antibiotik.
Prevence lékové alergie zní: Nepodávat léky zbytečně! Každou nežádoucí reakci na podání léků vždy hlaste lékaři, aby byla správně zhodnocena její příčina a mohla být přijata preventivní opatření. Náš imunitní systém si dobře pamatuje, proto nezapomeňte hlásit svému lékaři možnou alergii na nějaký lék.
Trpíte nějakou lékovou alergií? Nahlásili jste případnou alergii svému lékaři?
Napsal/a: Pavlína Ticháčková
