Chřipka je onemocnění, které mnoho lidí rádo zaměňuje s jinými typy nemocí, jako je nachlazení, rýma a podobně. Ono „mít chřipku“ není totiž žádná legrace. V době, kdy jsem pracovala jako sestra v ordinaci praktického lékaře, jsem větu: “Pane doktore, já mám chřipku“, slýchala několikrát denně…
KDO JE CHŘIPKA
Chřipka je virové onemocnění, které je nakažlivé a postihuje hlavně dýchací cesty. Inkubační doba vzniku onemocnění od nákazy je krátká, pohybuje se v rozmezí 18-24 hodin.
Toto onemocnění způsobuje virus chřipky. Viry chřipky rozdělujeme na několik typů, podle písmen abecedy. Každý typ, každá skupina má své typické vlastnosti a schopnosti, které odpovídají vyvolávanému onemocnění.
Nejčastějšími původci chřipkových onemocnění, nebo chcete-li epidemií v zimních měsících, jsou typy A a B. Typ chřipky C způsobuje jen mírnější průběhy a není zodpovědný za žádné epidemie. Je také jistě zajímavé, že typem A a C se může nakazit nejen člověk, ale i zvíře. Naproti tomu typem B se může nakazit pouze člověk. Pokud bychom měli stanovit typ chřipky, který má nejtěžší průběh u člověka, pak to bude jednoznačně typ A.
V jádru každého viru chřipky je ukryta genetická informace a to v prostředí vláken kyseliny ribonukleové (RNA). Vzhledem k tomu, že viry jsou jednoduché organismy, které nemají vlastní buňky, musejí ke svému množení využívat jiných buněk lidského organismu. Někdy se ale stane, že dojde k napadení jedné buňky dvěma odlišnými typy viru a jejich genetická informace se smísí. Tím pádem vzniká nový druh, který má své jedinečné vlastnosti a schopnosti. Následkem jsou pak nejen epidemie, ale i pandemie chřipky, které mají i mnoho obětí na životech.
Chřipka je onemocnění, které se šíří výhradně tzv. kapénkovou infekcí. Viry se nacházejí v sekretech dýchacích cest a pomocí slin a hlenu se uvolňují do okolí. Napomáhá k tomu samozřejmě kašel, rýma, kýchání, ale i mluvení. Všechny tyto věci pomáhají virům dostat se do okolí a nakazit jiný organismus. Kapénkové infekce jsou pro šíření jakýchkoliv organismů tou nejjednodušší cestou nákazy.
PŘÍZNAKY CHŘIPKY
Jak jsem zmínila, inkubační doba je velmi krátká, přibližně 18-24 hodin. I když se viry nacházejí v dýchacích cestách, prvními příznaky nejsou rýma, ani kašel.
Prvním příznakem bývá náhle vzniklá horečka, přesahující 38°C. Horečka přichází z čistého zdraví, zcela neočekávaně. Postupně se přidávají bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů. Pokud by měl člověk shrnout příznaky chřipky do krátkého a vystihujícího slovního spojení, vyšlo by, že ho „bolí celý člověk“. Tato věta opravdu velmi výstižně popisuje příznaky tohoto onemocnění.
Kromě těchto bolestí může být také průjem, můžeme zvracet, a asi nebudeme mít chuť jíst. Především budeme velmi silně unavení.
Dále se pak objeví již příznaky onemocnění dýchacích cest, tedy rýma a kašel, bolesti v krku.
U každého člověka ale může chřipka probíhat zcela odlišným průběhem. Závisí na více faktorech, včetně věku, fyzické kondice atd.
LÉČBA CHŘIPKY
Chřipka je onemocnění, které je způsobené viry. Tudíž léčba antibiotiky, kterých se někteří lidé rádi dožadují, je naprosto nesmyslná. Antibiotika působí pouze na bakteriální infekce, s virovými si poradit nedokáží.
1. Nejdůležitější je klid. To znamená zalehnout do postele, fyzicky se v žádném případě nepřepínat, a to ani psychicky. Takže zapomeňte na to, že si práci vezmete domů a s obkladem na hlavě budete v posteli zpracovávat nové návrhy pro svého zaměstnavatele. Jednak vám bude mizerně, a především budete organismus přetěžovat a to může mít za následek vznik komplikací. U chřipky je nejdůležitější klid.
U dětí může být zachování klidu trochu problém, ale pozitivní je, že první dva dny bývá přítomna dosti vysoká horečka, takže i ti největší lumpíci si rádi zalezou do postýlky. A nejspíš budou požadovat po mamince, aby jim četla pohádky.
2. Druhým důležitým opatřením je dostatek tekutin. Především v prvních dnech, když je přítomna horečka. Pijte horké slazené nápoje, především čaj. Džusy vyndané z ledničky nejsou v tomto případě tím nejideálnějším. Pokud toužíte po příchuti džusu, vymačkejte si do čaje citron. Dostatek vitamínu C v něm obsažený, vám dodá vitamíny.
3. Snižujte horečku. Pokud teplota přesáhne 38°C, což u chřipky není vůbec žádný problém, vezměte si tzv. antipyretika, tedy léky snižující tělesnou teplotu. Nejvhodnější látkou na snižování horečky je paracetamol, tedy PARALEN. Nezapomeňte ale, že denní dávka paracetamolu by neměla přesáhnout u dospělých lidí 4000 miligramů (jedna tableta jich obsahuje 500 mg). Naopak jednotlivá dávka by neměla pak přesáhnout 1000 miligramů. U dětí se vždy řiďte buď doporučením lékaře, nebo příbalovým letáčkem.
Vhodné jsou také léky obsahující ibuprofen, které navíc působí i proti bolestem kloubů a svalů, takže vlastně jakýsi přípravek 2v1.
U malých dětí se podává většinou paracetamol (Panadol sirup) v dávce dle hmotnosti dítěte po 6 hodinách. Pokud horečka přetrvává i po podání paracetamolu, je možné podat po 3 hodinách ibuprofen, opět dle hmotnosti dítěte.
4. S dítětem běžte vždy k lékaři. Nezapomínejte, že dětský organismus prožívá veškeré nemoci trochu jinak, než váš dospělácký a ostřílený. Rovněž rozvoj nemoci je u dětí daleko rychlejší a jak jsem již zmínila, děti jsou kategorií, kde hrozí také větší riziko komplikací.
5. Jezte vitamíny. Vitamíny podporují imunitu, takže jejich užívání, ať jako prevence, či v době nemoci, je důležitá. Je jedno, zda zvolíte přírodní formu a nakoupíte pomeranče a citrony, nebo zda spíše věříte modernímu průmyslu a půjdete vykoupit nejbližší lékárnu. Zkrátka, nejdůležitější je, aby organismus dostal dostatek vitamínů, pak hlavně vitamínu C. Důležitý je také přívod zinku.
6. Co bylinky? Každý z nás má jistě v zásobě od babiček spoustu zaručených receptů a návodů, jak vypudit chřipku s pomocí bylinek a podobně. Bylinky jistě nejsou na škodu, ale stejně jako s užíváním léků platí, všeho s mírou. Zcela jistě neuškodí, když si budeme vařit šípkový čaj, nebo když dětem podáme 2x denně jitrocelový sirup. Rovněž med má osvědčené účinky, stejně jako bezinky. Pro ucpaný nos jsou jistě vhodné různé aromatické směsi, které se dají v dnešní době sehnat na každém rohu.
PREVENCE CHŘIPKY
Jednoznačně účinná prevence proti chřipce neexistuje. Jsou pouze určitá doporučení, která pomáhají chřipce předejít.
Vzhledem k tomu, že chřipka přichází v zimních měsících, omezte v době většího výskytu chřipek a nachlazení pobyt v prostorách s větší koncentrací lidí. Podporujte svou imunitu, to znamená, denně jezte ovoce a zeleninu, užívejte multivitamínové preparáty, které obsahují jak vitamín C, tak i zinek a selen. Dostatečně se otužujte, denně pobývejte na čerstvém vzduchu minimálně 1 hodinu. A dostatečně pijte.
Další možnou prevencí je očkování proti chřipce, které je stále v popředí diskuzí. Stát hradí očkování rizikovým skupinám obyvatelstva, pro které by zátěž chřipky mohla znamenat komplikace, ale i smrt. Proti chřipce se očkuje v podzimních měsících a vakcína vás bude chránit asi 6 -12 měsíců. Očkování ale spočívá na principu odhadu, který typ viru bude pro daný rok nejrozšířenější a tím se pak očkuje. Takže toto očkování může u vás zvýšit pravděpodobnost toho, že tento očkovaný typ nedostanete, ale zvyšuje pravděpodobnost toho, že budete vystaveni jiným typům chřipky, stejně jako miliony jiných lidí.
I přes veškeré diskuze se ale domnívám, že očkování proti chřipce je jednoznačně důležité pro všechny rizikové skupiny obyvatel.
KOMPLIKACE CHŘIPKY
Jak jistě víte z dějepisu, chřipka v minulosti byla onemocněním, které zabíjelo miliony lidí na celém světě. Jistě znáte například tzv. španělskou chřipku. Počtem obětí se chřipka řadí k nejsmrtelnějším onemocněním na světě.
Mezi komplikace chřipky patří akutní zánět hrtanu, zápal plic, záněty svalů, záněty srdce, postižení nervového systému. Například chřipkový zápal plic je i dnes velmi těžké a rychle probíhající onemocnění, kdy umírá i polovina všech pacientů. Postižení nervového systému může končit zánětem mozku nebo mozkových obalů.
Kromě zmíněných, jsou i jiné, tzv. sekundární komplikace chřipky, kam se řadí například zánět středního ucha, zánět vedlejších dutin nosních a „klasický“ zánět plic.
Mnoho lidí chřipku podceňuje a jak jistě víte z médií, mnoho z nich pak také končí na jednotkách intenzivní péče s komplikacemi, které jim naprosto obrátí život a znamenají pro ně smutek, zátěž a čekání. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem jako 17tiletá studentka prodělala nefalšovanou chřipku, po které mi zůstal „jen“ šelest na srdci. Oproti jiným jsem vlastně měla štěstí…..
Napsal/a: Iveta Pešková
