Očkovací kalendář
4. den – 6. týden tuberkulóza
9. – 12. týden záškrt, tetanus, černý (dávivý) kašel, hemofilové invazivní infekce (Hib – první dávka), virová hepatitida B (první dávka)
10. týden – 14,5 měsíce dětská obrna (první dávka v březnu, druhá v květnu) ve společné akci
13. – 16. týden záškrt, tetanus, černý (dávivý) kašel, hemofilové invazivní infekce (Hib – druhá dávka), virová hepatitida B (druhá dávka)
17. – 20. týden záškrt, tetanus, černý (dávivý kašel), hemofilové invazivní infekce (Hib – třetí dávka)
9. měsíc virová hepatitida B (třetí dávka)
14,5 – 26,5 měsíce dětská obrna (třetí a čtvrtá dávka ve společné akci v březnu a květnu)
15. měsíc spalničky, příušnice, zarděnky (první dávka)
18. – 20. měsíc záškrt, tetanus, černý (dávivý) kašel, hemofilové invazivní infekce (Hib – čtvrtá dávka)
21. – 25. měsíc spalničky, příušnice, zarděnky (druhá dávka)
2 roky tuberkulóza (přeočkování u tuberkulin-negativních dětí, tuberkulinová zkouška se provede jen u dětí, které nemají prokazatelnou jizvu po očkování z novorozeneckého období)
5 let záškrt, tetanus, černý (dávivý) kašel (přeočkování)
11 let tuberkulóza (přeočkování u tuberkulin-negativních)
12 let virová hepatitida B (základní očkování u dosud neočkovaných ve schématu podle výrobce – 0, 1, 6 měsíců)
13 let dětská obrna (pátá dávka – přeočkování)
14 let tetanus (přeočkování, další přeočkování vždy po 10–15 letech)
Proč se očkuje?
Očkováním (vakcinací) lze zabránit vzniku a šíření mnoha infekčních onemocnění. Díky očkování byly celosvětově vymýceny pravé neštovice (v ČR již v šedesátých letech 20. století). V řadě zemí zmizela dětská přenosná obrna a tetanus. Přesto každý rok umírají ve světě minimálně dva miliony dětí, které by bylo možno zachránit právě očkováním. Kdyby neexistovalo očkování, byl by počet nemocných daleko vyšší.
V České republice mají očkovací programy dlouhou historii. V první polovině osmdesátých let mohlo být ukončeno očkování proti pravým neštovicím. U nás se u dětí nevyskytuje tetanus ani záškrt, černý (dávivý) kašel je výjimkou a příušnice se objevují vzácně. Málokterý dětský lékař se dnes setká se zarděnkami nebo spalničkami, protože i proti těmto onemocněním se již běžně očkuje.
Na možnost očkování proti dalším infekčním chorobám nebo na doporučená očkování při zahraničních cestách se můžete zeptat lékaře nebo na hygienické stanici.
Proč se očkují děti vždy v určitém věku podle očkovacího kalendáře?
Věk, ve kterém se děti očkují proti určitému onemocnění, a počet dávek jsou stanoveny podle aktuální schopnosti imunitního systému dětí vytvořit ochranné protilátky. Tato schopnost se v průběhu dětství mění. Proto novorozenec může být očkován proti tuberkulóze, ale očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli je odloženo až do třetího měsíce věku a probíhá ve třech po sobě jdoucích dávkách. Některá očkování se mohou kombinovat, mezi jinými se musí dodržet určitý odstup. Opakování dávek u některých vakcín je nutné k tomu, aby se vytvořila dostatečná hladina ochranných protilátek v krvi.
Očkovací průkaz
Očkovací průkaz je důležitým dokumentem, který slouží k evidenci nemocí, proti kterým jsou děti očkovány. Lékař do něj zaznamenává datum, druh očkování, název a šarži vakcíny. Z průkazu je pak jasné, proti kterým infekčním onemocněním je dítě chráněno, jak dlouhá doba od očkování uplynula a zda není nutné provést přeočkování. Rodiče by měli očkovací průkaz dětí pečlivě uschovat, aby byl v případě potřeby vždy k dispozici.