Očkování dětí v ČR – očkovací kalendář

V předchozím dílu tohoto seriálu jsme si shrnuli základní pojmy týkající se očkování. Nyní se zblízka podívejme, jak vypadá současný očkovací kalendář, kterým se řídí pediatři v ČR.Nyní jeden nepopiratelný fakt:
V České rebublice je povinné očkování dle § 46 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Očkovací kalendář stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem.

Zmiňovaný zákonem předepsaný očkovací kalendář naleznete na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv Očkovací kalendář.

Pokud to vezmu trošičku z historie, tak celoplošné povinné očkování bylo u nás zavedeno v roce 1960 a pokračuje se v něm dodnes. Cílem povinného očkování je a bylo zabránit těžkým projevům infekčních onemocnění s trvalým postižením, vyloučit úmrtí z infekcí, jejich šíření a vzniku epidemií, vůči kterým existují očkovací látky. Podrobné info naleznete zde

Shrňme si, proti čemu jsou naše děti v současnosti očkovány, přesněji povinně očkovány:

Důležité je si říci, mezi jaké druhy vakcín patří očkovací látky proti těmto nemocem.

Vakcíny dělíme následovně na živé virové vakcíny, živé bakteriální (mykobakteriální) vakcíny, inaktivované (subjednotkové) virové vakcíny, inaktivované (subjednotkové) bakteriální vykcíny.

Stručný popis toho, co si pod pojmem těchto vakcín představit:

  • Inaktivované (usmrcené) vakcíny jsou inaktivované celobuněčné vakcíny obsahující patogeny, které jsou usmrceny a jsou zbaveny schopnosti replikace v hostitelském organizmu. Inaktivované vakcíny jsou obecně bezpečné, ale vzhledem k reziduálním složkám nelze vyloučit riziko vedlejších reakcí.
  • Živé atenuované (neboli oslabené) vakcíny obsahují živé mikroorganizmy v nepatogenní formě, které se získávají např. několikerým pomnožením patogenního organismu za zvláštních podmínek ve specifické buněčné kultuře. Výhodou těchto vakcín je skutečnost, že atenuovaný mikroorganizmus svým rozmnožením v těle infikované osoby simuluje infekci bez klinických projevů, a přitom zajišťuje dostatečné množství imunizujícího antigenu při jeho relativné dlouhé době expozice, při které může být vyvolána dostatečně kvalitní imunitní odpověď.
  • Subjednotkové vakcíny obsahují pouze určitou složku patogenní částice, která vyvolává imunitní odpověď a má imunizační vlastnosti. Eliminací reziduálních složek celého mikroorganizmu se sníží četnost nežádoucích účinků.Podrobnější informace naleznete zde .

    Do jakých kategorií tedy patří vakcíny z povinného očkování:

  • Živá virová vakcína:
    Perorální podání
    – Dětská přenosná obrna

    Parenterální (injekční) podání
    -Spalničky
    -Příušnice
    -Zarděnky
    -Plané neštovice

  • Živá bakteriální (mykobakteriální) vakcína:
    Parenterální (injekční)podání
    -Tuberkulóza
  • Inaktivovaná (subjednotková)virová vakcína:
    Parenterální (injekční)podání
    -Dětská přenosná obrna
    -Virová hepatitida typu B
  • Inaktivovaná (subjednotková) bakteriální vakcína:
    Parenterální (injekční)podání
    – Tetanus
    – Záškrt
    – Dávivý kašel
    – Hemofilové nákazy typu B

    Nyní tedy víme, jak vypadá očkovací kalendář v ČR v současnosti, proti čemu jsou naše děti očkovány a jaké druhy vakcín jsou v jednotlivých případech používány.

    Má osobní vsuvka:
    Dovolila jsem si nahlédnout do své historie týkající se očkování. Narodila jsem se v roce 1978, tudíž podle toho se i odvíjí druhy očkování, které jsem absolvovala. Byla jsem tehdy očkována proti:

    Tuberkulóze
    Spálničkám
    Zarděnkám
    Pravým neštovicím (nezaměňovat s planými)
    Záškrtu
    Tetanu
    Dávivému kašli
    Dětské přenosné obrně

    Takže když se na to tak podíváme, tak narozdíl od současného očkovacího kalendáře zde chybí očkování proti Hemofiliové nákaze typu B, Virové Hepatitidě typu B a proti Příušnicím. Navíc v tomto očkování oproti dnešku jsou Pravé neštovice.

    Co se týká očkování proti Příušnicím, nevím, jak to, že jsem očkována nebyla, nicméně záznam o tom chybí. Variantou jedna je, že tehdy očkování prostě nebylo povinné. Záznam v původním očkovacím průkazu o něm není. V novém očkovacím průkazu již kolonka je, ale je tam záznam jen o Spálničkách. Pravdou je, že Příušnice jsem si v dětství prodělala, nebylo to nic příjemného, pamatuji si ten oteklý krk. Následky tato nemoc nezanechala.

    Proč jsem byla očkována na Pravé neštovice? Protože až rok po mém narození tj. v roce 1979 byly Světovou zdravotnickou organizací prohlášeny za vymýcené. Údajně se jedná o jedinou nemoc na světě, kterou se podařilo celosvětovým očkovacím programem vymýtit. V současné době není znám žádný případ nákazy Pravými neštovicemi. Virus se nachází prý jen v laboratořích v USA a Rusku.
    Na základě průzkumů bylo zjištěno, že v průběhu 20. století zemřelo na Pravé neštovice 300-500 mil. lidí. Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 mil. lidí, z toho 2 mil. zemřelo. Uf, když jsem tohle zjistila, docela mě to šokovalo, ale na druhou stranu potěšilo, že je o jednu nemoc méně:-)

    Závěrem, pokud zde chybí nějaká vysvětlení týkající se očkovacího kalendáře, zeptejte se, pokud to bude možné, informace vyhledám.

    Příště se podíváme podrobně na to, jak je to s povinností očkovat v ČR a v sousedních státech.

    Co bude dále obsahem článků a na co se můžete těšit? Podrobné informace týkající se historie a současnosti nemocí, proti kterým jsou děti očkovány. Podrobnosti týkající se složení používaných vakcín, nežádoucích účinků a účinnosti těchto vakcín všeobecně. Nakonec, jak je to s nežádoucími reakcemi na očkovací látky, tj. pokusíme se najít tzv. „jádro pudla“.