Očkování dětí v ČR – hledání otázek v odpovědích BCG vakcína (1.díl)

Zdálo by se, že by to mělo být naopak – hledání odpovědí na otázky. V minulém článku jsem vám nabídla trošku jiný pohled na očkování a to v podobě textu pod názvem Posvátnost lidské krve.
Pokud to nezměnilo Váš úhel pohledu, tak můj ano…

Díky zde nastíněné problematice týkající se očkování, jsem začala intenzivněji hledat odpovědi na nastolené otázky. Všemožně jsem se snažila dojít k něčemu, co by vyvrátilo tvrzení z PLK (Posvátnost lidské krve). Tady právě došlo k tomu, že jsem začala hledat otázky ve zde daných odpovědích.

Čím více jsem nacházela informací, tím méně jsem si byla jistá mým dosavadním smýšlením o očkování. Proč najednou to, co mi připadalo absolutně neškodné a bezpečné, se zdá být skrytou hrozbou? Nepatřím k maminkám, které by bezdůvodně panikařily, ani teď nepanikařím, jen se snažím, sama sobě, některé věci vysvětlit.

Donedávna bylo pro mne synonymem k očkování, vytvoření bezpečí a ochrany proti nebezpečným nákazám. Protože jsem odpočátku byla odhodlána (jako absolutní většina maminek) chránit své dítě proti všemu, co by jej mohlo poškodit a zároveň to bude v mé moci.

Vytvoření bezpečí v podobě očkování bylo tedy pro mne samozřejmostí. Myslela jsem si, že to je má svobodná vůle a ochota tuto skutečnost přijmout. Věděla jsem, že existuje očkovací kalendář. Už před narozením dítěte jsem byla upozorňována na to, že musím mít zajištěného pediatra, ke kterému budu docházet i s dítětem na kontroly a pravidelná očkování. Jméno pediatra bylo nutné uvést do formulářů hned po narození dítěte. Proč ne? Brala jsem to jako samozřejmost.

Jako těhotná jsem postupně procházela různými testy, které měly odhalit, zda dítě se správně vyvíjí (ultrazvuk, test na Downův syndrom apod.), zda já nejsem nositelem nějaké choroby, která by ho mohla poškodit (HIV, hepatitida B aj). Výsledkem toho všeho bylo, že pokud se něco nezkomplikuje porodem, tak budu mít zdravé dítě.

Narodilo se mi tedy zdravé dítě a bylo dáno do péče fundovaných pediatrů. Po narození mé dítě znovu prošlo vyšetřeními a testy. Ano je zdravé a v pořádku. To dítě má jméno, je moje a je zdravé!

Vím o očkování, ale nikdo se mě nezeptal, zda souhlasím s tím, aby čtvrtý den po narození bylo očkováno proti TBC. Proč? To přeci není potřeba, to maminka ví, protože jí to jasně přikazuje zákon. Určitě? Ne, zákon mi říká, že dítě má být očkováno nejdříve 4 den po narození, nejpozději do 6-ti týdnů. A myslíte, že mě o tom tehdy někdo informoval? Ne, nikdo. Proč? Není to podstatné? Ale je to podstatné. Tehdy ani potom mi to nikdo nesdělil! Nebo myslíte, že by Česká lékařská komora učinila takovéto stanovisko (www.pneumologie.cz – viz nové podmínky očkování proti tuberkuloze vystavené 13.5.2009).

Citace:
„Při každém očkování musí zdravotnické zařízení dodržet návod k použití očkovací látky a postup stanovený výrobcem (§ 47 odst. 1 písm. b) zákona). Pokud je v příbalovém letáku očkovací látky proti tuberkulóze stanoveno, že kontraindikací je vrozená, získaná nebo iatrogenní imunodeficience, je zdravotnické zařízení před očkováním povinno v každém případě přítomnost imunodeficience spolehlivě vyloučit. Dokud není tato podmínka splněna, nemělo by být očkování provedeno. Možnost takového postupu vyhláška, resp. její výše citované ust. § 3 odst. 2 přímo předpokládá. Pokud je tedy z odborného hlediska nepochybné, že není možné přítomnost imunitního defektu do konce šestého týdne života člověka spolehlivě vyloučit, nemělo by být očkování proti tuberkulóze provedeno v termínu stanoveném ust. § 3 odst. 1 vyhlášky, nýbrž mělo by být postupováno podle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky, tj. očkování by mělo být provedeno nejdříve po skončení základního očkování, jak jej stanoví vyhláška. Uvedený postup je nejen plně v souladu s výše citovaným zákonem a vyhláškou, ale je také plně v souladu s ust. čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (dále jen „Úmluva“), podle kterého je jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.“

Co to pro mne a mé dítě tedy znamená? Pokud nikdo není schopen spolehlivě vyloučit „imunitní nedostatečnost“ mám právo požádat o odklad očkování mého dítěte touto vakcínou do doby, než se prokáže, že imunitní systém je schopen tento zásah ustát bez poškození.

Co je to imunodeficience?

Imunitní nedostatečnost (imunodeficience) je chorobný stav, který je výsledkem poruchy (chybějící, snížené nebo abnormální aktivity) některé složky imunitního systému.
Může přitom jít o poruchu v mechanizmech imunity přirozené (hlavně fagocytóza, komplement a některé cytokiny) nebo získané (B-lymfocyty, T-lymfocyty, buňky prezentující antigen, protilátky a cytokiny). Porucha může postihovat buňky imunitního systému na různém vývojovém stupni. Tím vznikají rozličné klinické příznaky, z nichž mezi nejběžnější patří defekty v protiinfekční a protinádorové imunitě nebo zvýšená vnímavost vůči alergickým a autoimunitním chorobám. I přes rozmanitost klinických symptomů existují určité příznaky, které v různé míře poukazují na přítomnost imunodeficience u daného jedince.

Jaké že to jsou příznaky?

1. Příznaky skoro vždy přítomné, jako jsou chronické a opakující se (recidivující) infekce, infekce vyvolané oportunními mikroorganizmy (způsobují onemocnění jen u lidí s porušenou imunitou), neúplné vyléčení navzdory terapii, která je u jiných jedinců obvykle úspěšná (např. dvouměsíční podávání antibiotik bez klinického zlepšení nemoci). U těchto pacientů je třeba vždy provést imunologické vyšetření.
2. Příznaky často přítomné, zejména chronické průjmy, poškození kůže (ekzémy, kandidózy), zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie), poruchy růstu, opakujícíse abscesy.
3. Příznaky spojené se specifickými imunodeficientními stavy, jako je např. ataxie (poruchy hybnosti), nedokonalé vyvinutí (hypoplazie) chrupavek, poruchy růstuvlasů, trpasličí vzrůst, částečný albinizmus (absence tělesného barviva) apod.

Je tedy schopen pediatr v porodnici na základě těchto příznaků, čtvrtý den po narození dítěte, jasně stanovit, že mé dítě netrpí imunitní nedostatečností? Já bych řekla, že ne. Pokud se začtete do níže uvedeného odkazu, tak možná dojdete ke stejnému závěru. Pokud se mě týče, já jsem o tomto nikdy informována nebyla a ani jsem nebyla podrobena dotazům, které by vedly alespoň k vyloučení geneticky dané dědičné imunitní nedostatečnosti!
Více informací zde.

Mě konkrétně vyvedla z míry informace z textu, kdy pravděpodobnost dědičnosti je 1-2 případy z 1000, což je dost.

Co to pro mé dítě tedy znamená? Že bylo vhozeno do pomyslné „rulety“. Co se mohlo stát? Toto prvotní očkování proti TBC (BCG vakcína – informace o vakcíně zde) se mohlo stát jedním ze spouštěčů reakce, která mohla mít ne moc příznivé důsledky pro jeho zdraví.

Co se mohlo stát? A co možná o BCG vakcíně ještě nevíte. Pročtěte si následující:

www.nadejeproautismus.cz/jepson.htm
www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/files/sms052.pdf (hodně zajímavé)
www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/files/sms028.pdf
www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/files/smd197.pdf

Ještě si stále myslíte, že není potřeba o tom mluvit? Já myslím, že ano.
Co si o tom dále myslím, se dozvíte příště.