Negativní reakce na očkování – TBC

Většina z nás už slyšela od známých, či z médií o negativních rekcích na očkování. Kromě teplot a vyrážek byly zmiňovány i extrémní nemoci jako autismus, či epilepsie. Nejvíce se mluví o rekcích na očkování trojkombinací(známá vakcína spalničky a spol). Z mého pohledu jsou nejméně zmíněny reakce na očkování proti TBC. A přitom je to první vakcína vpravená do tělíčka několikadenního miminka. My jsme měli smůlu, že jsme na toto očkování měli reakci velmi bouřlivou a byla, jak se později ukázalo, pro naši dceru zdrojem bolesti a následného panického strachu z lékařů, který bohužel přetrval dodnes.Vakcína TBC se očkuje miminkům ve většině případů v den, kdy odchází z porodnice domů. Očkuje se do ramene. Správně se má vakcína aplikovat pod kůži, nikoli do svalu. Po nějaké době se okolo vpichu vytvoří červené zarudnutí. Jedná se o reakci na vpich. Podle velikosti posléze lékař na plicním oddělení, kam je miminko předvoláno ke kontrole, rozpozná, zda je reakce dostatečná, či zda je nutné očkování opakovat.

Komplikace nastane v momentě, kdy je reakce bouřlivá. Vpich může začít mokvat, vytvoří se malá boulička. Je to zároveň příznak, že obranných látek bylo vytvořeno dostatek. Pokud je vpich proveden pod kůži, boláček většinou sám praskne, hnis vyteče a ramínko je zahojeno. Dopomoct se dá také přiložením obkládku z heřmánkového čaje.

Pokud je však vpich proveden špatně, tedy do svaloviny, mohou vás čekat neveselé chvilky. Boulička při bouřlivé reakci sama nepraskne, nýbrž se zvětšuje a hnis se v ní hromadí. A tady začíná i náš příběh. Během 14. týdne jsme byli pozváni na plicní na kontrolu očkování. Sestra se hned zděsila, co má dcerka na ramínku. My jsme tomu nepřikládali význam, nenapadlo nás, že by o něco šlo. V první fázi jsme dostali mast Framykoin. A mazali dvakrát denně. Po třech týdnech kontrola. Boulička se nezmenšila, tudíž došlo na vymačkávání. Dceru to velice bolelo, nicméně ranka nepraskla. Měla přijít na řadu punkce, tedy propíchnutí jehlou. Jenže lékařka, která mohla tento zákrok provést přítomná nebyla, tak byl úkon převeden na jindy.

Opět jsme mazali Framykoinem. Po dalších třech týdnech jsme konečně absolvovali punkci s následným vymačkáváním. Křik naší holčičky byl slyšet až na ulici. Opět promazávat a přijít na kontrolu. Pupínek se trochu zmenšil, ale nezmizel. A tak se to stále opakovalo. Až při poslední návštěvě, tři dny před půlročními“narozeninami“ se punkce vydařila a vymáčkli poslední hnis. Byla to tuhá granulka velká asi 3×3 milimetry.

Konečně mohla dcera absolvovat základní očkování – než byl zánět doléčen, nesměla očkovací cyklus zahájit z důvodu oslabené imunity.

Jenže tento proces v ní zanechal natolik bolestivé vzpomínky, že dodnes jak cítí lékaře(nepomůže civilní oblečení, stačí pach desinfekce), začne velmi plakat a opravdu moc se bojí. Vyšetřit ji lékaři mohou jedině, když ji držím v náručí. A to vše jen pro to, že jí první očkování bylo provedeno špatně! Mimochodem, paní doktorka na mou otázku, zda jsme výjimka, odpověděla, že z naší porodnice mají tyto potíže téměř všechny děti. Jen my jsme to měli o něco horší,protože Nikčina reakce na očkování byla extrémně silná.

Kdysi jsem se dočetla názor, že ranné očkování může mít za příčinu oslabenou imunitu a že údajně existuje souvislost alergií a atopického exemu s brzkým zahájením očkování do nevyzrálého tělíčka. Tak nevím, ale v Nikčině půl roce, se poprvé objevil atopický exem a to na paži, kde má parádní jizvu po očkování proti TBC.

Jsem přesvědčená, že očkování je velmi důležité a že zachraňuje mnoho dětských životů.Přesto by se mohlo začít myslet na to, zda jsou některá očkování opravdu tak nezbytná v prvních týdnech života. Vždyť imunitní systém dozrává až mezi druhým a třetím rokem, takže očkováním je tento proces narušen. Je to složitá otázka a asi na ni nelze najít jednoznačnou odpověď. Svým způsobem je dobře, že očkování v ČR je povinné a nám odpadá otázka, zda očkovat, či ne. Já pro očkování samozřejmě jsem, jen myslím, že by mohla existovat trochu jiná a upravená cesta.