Většina z nás už slyšela od známých, či z médií o negativních rekcích na očkování. Kromě teplot a vyrážek byly zmiňovány i extrémní nemoci jako autismus, či epilepsie. Nejvíce se mluví o rekcích na očkování trojkombinací(známá vakcína spalničky a spol). Z mého pohledu jsou nejméně zmíněny reakce na očkování proti TBC. A přitom je to první vakcína vpravená do tělíčka několikadenního miminka. My jsme měli smůlu, že jsme na toto očkování měli reakci velmi bouřlivou a byla, jak se později ukázalo, pro naši dceru zdrojem bolesti a následného panického strachu z lékařů, který bohužel přetrval dodnes.
Komplikace nastane v momentě, kdy je reakce bouřlivá. Vpich může začít mokvat, vytvoří se malá boulička. Je to zároveň příznak, že obranných látek bylo vytvořeno dostatek. Pokud je vpich proveden pod kůži, boláček většinou sám praskne, hnis vyteče a ramínko je zahojeno. Dopomoct se dá také přiložením obkládku z heřmánkového čaje.
Pokud je však vpich proveden špatně, tedy do svaloviny, mohou vás čekat neveselé chvilky. Boulička při bouřlivé reakci sama nepraskne, nýbrž se zvětšuje a hnis se v ní hromadí. A tady začíná i náš příběh. Během 14. týdne jsme byli pozváni na plicní na kontrolu očkování. Sestra se hned zděsila, co má dcerka na ramínku. My jsme tomu nepřikládali význam, nenapadlo nás, že by o něco šlo. V první fázi jsme dostali mast Framykoin. A mazali dvakrát denně. Po třech týdnech kontrola. Boulička se nezmenšila, tudíž došlo na vymačkávání. Dceru to velice bolelo, nicméně ranka nepraskla. Měla přijít na řadu punkce, tedy propíchnutí jehlou. Jenže lékařka, která mohla tento zákrok provést přítomná nebyla, tak byl úkon převeden na jindy.
Opět jsme mazali Framykoinem. Po dalších třech týdnech jsme konečně absolvovali punkci s následným vymačkáváním. Křik naší holčičky byl slyšet až na ulici. Opět promazávat a přijít na kontrolu. Pupínek se trochu zmenšil, ale nezmizel. A tak se to stále opakovalo. Až při poslední návštěvě, tři dny před půlročními“narozeninami“ se punkce vydařila a vymáčkli poslední hnis. Byla to tuhá granulka velká asi 3×3 milimetry.
Konečně mohla dcera absolvovat základní očkování – než byl zánět doléčen, nesměla očkovací cyklus zahájit z důvodu oslabené imunity.
Jenže tento proces v ní zanechal natolik bolestivé vzpomínky, že dodnes jak cítí lékaře(nepomůže civilní oblečení, stačí pach desinfekce), začne velmi plakat a opravdu moc se bojí. Vyšetřit ji lékaři mohou jedině, když ji držím v náručí. A to vše jen pro to, že jí první očkování bylo provedeno špatně! Mimochodem, paní doktorka na mou otázku, zda jsme výjimka, odpověděla, že z naší porodnice mají tyto potíže téměř všechny děti. Jen my jsme to měli o něco horší,protože Nikčina reakce na očkování byla extrémně silná.
Kdysi jsem se dočetla názor, že ranné očkování může mít za příčinu oslabenou imunitu a že údajně existuje souvislost alergií a atopického exemu s brzkým zahájením očkování do nevyzrálého tělíčka. Tak nevím, ale v Nikčině půl roce, se poprvé objevil atopický exem a to na paži, kde má parádní jizvu po očkování proti TBC.
Jsem přesvědčená, že očkování je velmi důležité a že zachraňuje mnoho dětských životů.Přesto by se mohlo začít myslet na to, zda jsou některá očkování opravdu tak nezbytná v prvních týdnech života. Vždyť imunitní systém dozrává až mezi druhým a třetím rokem, takže očkováním je tento proces narušen. Je to složitá otázka a asi na ni nelze najít jednoznačnou odpověď. Svým způsobem je dobře, že očkování v ČR je povinné a nám odpadá otázka, zda očkovat, či ne. Já pro očkování samozřejmě jsem, jen myslím, že by mohla existovat trochu jiná a upravená cesta.
Napsal/a: Chromle
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
Tak náš malý to měl asi daleko horší, než psala pisatelka. Je teda pravda, že se mu neudělala žádná reakce na očkování proti TBC až do šestého měsíce. V té době už měl 2. vakcínu hexavakcíny a 1. vakcíny Sinflorixu. A najednou z ničeho nic se objevila malá boulička. Na šestiměsíční prohlídce se na to doktor díval a neříkal nic. Jenom, že to není bolestivé a že se to stratí. Tak jsem to nechala být. Ale potom se během týdne udělala boule přes celé ramínko. Takže jsme šli k lékaři, ten to propíchnul a vymačkal hnis s krví. Takhle jsme tam byli asi 4x. No, malý teda při tom řval. Já jsem mu to doma taky mačkala, aby se to co nejdřív vyčistilo. Mazala jsem to taky framikoinem. Vlastně až teprve po měsíci a půl se to pořádně zatáhlo. Ale zůstala tam teda opravdu ošklivá jizva. Atopický exém se nám naštěstí neudělal a opravdou doufám, že tohle se nám vyhne. Ale jinak je zatím (naštěstí) malý zdravý.
Každopádně si myslím, že ta jizvička i ta reakce je lepší, než případná tuberkuloza. Hlavně se lékař divil, že se udělala ta reakce tak dlouho a až po 2. hexa a 1. Sinflorixu. Ale ne hned, ale asi tak za 14. dní po aplikaci poslední vakcíny.
Tak snad už to bude lepší.
Máte někdo zkušenosti s vakcínou Priorix tetra?
Dobrý den,jsme po šestinedělí e dnes jsem zjistila,že naše malá má bouličku na ramínku po očkování.Je mi divné,že nás na tohle nikdo neupzornil a hlavně,že reakce může být až tak dlouho po očkování.Nezbývá mi než jít za lékařkou a ukázat jí malou. Díky Bohu a internetu vím,jak se zachovat a malé pomoct od bolesti,protože má teplotu a pořád pláče.V nemocnici mi neřekly nic a tak se divím,proč tak velká nemocnice zaměstnává neschopné lidi,jako například zdravotní sestry a semtam nějakého lékaře.I uklízečka ví toho vís než sestra v akci. Alena Bártová z Litoměřic
Terezko, vítej, čekáme Tě tady:-)
http://www.vasedeti.cz/diskuze-1978-ockovani-deti
Tento článek mi unikl, nicméně mi na Slovensku naše první pediatrička tvrdila, že všechny ty hnisající pupínky po očkování jsou způsobené zlatým stafylokokem, který přenese maminka na dítě. Teď už jsem poněkolikáté narazila na to , že je to způsobeno nesprávným očkováním.
Když se tak dívám na tuto diskuzi, strašně mě překvapuje, kolik nežádoucích reakcí jsou rodiče ochotni tolerovat a oblbovat se tím, že to jejich dítěti neublíží, ale nějakým způsobem proto budou chráněni před TBC. Tato vakcína je velmi agresivní, přitom před novými kmeny TBC neochrání. Kvůli tomu ji už všechny západoevrospké země vypustily z očkovacích kalendářů – ukázalo se, že nadělá víc škody než užitku.Tereza
Dobrý den,
jsme v 7. týdnu a boláček po vpichu látky se zvětšil a vytvořila se hnisavá boulička. Doktorka tuto bouličku vymáčkla, do této chvíle bylo vše v pohodě. Ovšem od návštěvy doktorky má malej každý večer záchvaty breku a není k uklidnění. Nic podobnýho jsme dříve nezaznamenali. Je možné, že má nějaké bolestivé reakce na tento zákrok? Děkuji za odpověď
Při porodu dcera vdechla kašovitou plodovou vodu, čímž si přivodila vrozený zápal plic a tudíž byla od prvního dne života na antibioticích. Pobyt v porodnici jsme si o pár dní prodloužily a na rozloučenou jsme dostala poslední injekci antibiotik a očkování proti TBC. Já jako vystrašená matka prvorodička jsem lékařům důvěřovala, protože by měli vědět co dělají. Ale po čase jsem z této důvěry hodně slevila. Vpich po očkování hnisal, ale po půl roce se nakonec zahojil. Největší problém nastal však v imunitním systému. Dcera byla od 3.měsíce každý měsíc týden nemocná. Pravidelně měla 6 dní horečky (39 – 40), zarudlý krk a hodně vysoké zánětlivé parametry v krvi. V 10 měsících kvůli tomu byla hospitalizovaná týden v nemocnici, kde jí byla provedena všemožná vyšetření vč. vyšetření mozkomíšního moku. Bohužel se vůbec na nic nepřišlo. Dokonce ani na imunologických vyšetřeních na nic nepřili. Vše bylo v normě. Po té, co už teno pravidelný kolotoč trval 3 roky a nic se na četnosti dceřinných nemocí nic nezměnilo, ztratila jsem důvěru k doktorům a začala jsem hledat řešení v alternativní medicíně. Zkoušela jsem různé léčitele až jsme nakonec našly homeopatii, která nás z tohoto nekonečného kolotoče nemocí vytrhla. Dnes už je dceři 6 let a bývá nemocná tak 2x do roka a s průběhy nemocí jsou nesrovnatelně mírnější než ty, co zažívala v prvních letech svého života. Na homeopatii nedám dopustit a když čtu nebo vidím někde reklamy na očkování, jaké je to výborné, myslím si o tom svoje.
S komplikacemi po kalmetizaci mám také bohaté zkušenosti, na ramínku se dceři udělal hnisavý vřed, který dětská lékařka okomentovala tím, že se to vstřebá. Za 4 měsíce po očkování jsem si při večerním koupání všimla, že má dcera v podpaží velkou bouličku, takže jsme hned druhý den místo plánovaného proplachu slz.kanálků jeli k dět.doktorce.Ta místo aby nás trochu uklidnila nás začala děsit, že tohle ještě u žádného dítěte neviděla a zřejmě bude muset dcera užívat INH/antituberkulotikum/, což jsem si u tak malého dítěte nedokázala představit.Odeslala nás okamžitě do FN HK k doc. Vaníčkovi, který se na toto specializuje.Ten stanovil diag.lymphadenitis-zánět uzlin a vysvětlil nám, že tato komplik.už není vůbec ojedinělá, protože očk.látka se vyrábí čím dál silnější vzhledem ke stoupající agresiv.TBC.Provedl punkci, kdy vytáhl asi 2ml hnisu a poučil nás co a jak.2 měs. jsme dceru nemohli koupat,převazovali jsme a dávali obklady z heřm.+Framyk,mast,do toho ještě přeléč.ATB.Na kontroly jsme jezdili každý týden 3 měs., z toho několikrát dělali punkci,kdy jsme s manželem museli mít zatnuté zuby, abysme se nerozbrečeli.Dcera brečela ještě hodně dlouho potom, co jsme byli z ord.venku.Léčba byla ukončena po 3 měs.,kdy došlo k zajizvení uzliny s tím, že se musí vyhýbat stresu a velké fyz.aktivitě, protože by se mohl znovu aktivovat imunit.systém a tohle všechno by opět prodělala.Jako vzpomínka Adélce zůstal nadlouho strach z „bílých plášťů“ a boulička v levém púodpaží s červenou jizvou.Přeji všem novopečeným maminkám, aby jejich děti měli očk.bez koplikací a tohle všechno si nemuseli prožít.A mimochodem, dět.lékařku jsme brzy poté změnili.
Ahoj, mám dva kamarády, kteří patří do mojí „proočkované“ generace a přesto i oni prodělali TBC. Oba jsou to vysokoškoláci pracující na manažerských pozicích, takže nikdo nevěděl, kde k tomu přišli. U jednoho to chytli doktoři relativně brzo – strávil pak chudák půl roku v léčebně s vězeňským režimem mezi Ukrajincema… U toho druhého na to přišli, když jel pracovat do států, tak na prohlídce u doktora mu řekli, že prodělal TBC. Smál se, že to není možné, že je přece očkovaný, ale nechal se přeléčit.
Holt, očkování prostě není samospasitelné a doktoři to moc dobře vědí. Po těchhle zkušenostech rozhodně nenechám svoje další dítě očkovat TBC hned po narození… přijde mi to zbytečná a ne příliš užitečná zátěž…
No tak my jsme očkování absolvovali i „nadpovinné“-žloutenku a klíšťata,a musím říct,že-co mi paměť sahá do miminkovského období-tak ten můj princ to snášel velmi dobře,ani u toho zas tak nekřičel,a co se týká povinnosti očkování,já jsem naprosto pro,protože dneska se opravdu objevují i nemoce,které jsem znala jen z vyprávění či pohádek-„Babička“ atd.
Už jsem četla pár negativních článků na očkování – a myslím tím veškeré očkování.A to prý jen naše republika má očkování povinné.V jiných státech si rodiče mohou vybrat jestli dítě zaočkovat nebo ne.U nás se ještě moc neví o rizikách a nemocích,které způsobuje očkování.
Dítěti se očkováním oslabuje i imunita-a to je to nejdůležitější co člověk má.
Našla jsem i stránky na internetu
http://www.paracelsus.aktualne.cz
Taky jsme si to prožili. Asi po měsíci po očkování se nám tam začala dělat boulička, červený flek a pořád to rostlo, až to najednou bylo 2 cm v průměru a vevnitř byl vidět hnis a už jsme jeli do nemocnice (30 km) a tam nám to primář pomocí jehly vysál, taky jsme tam měli ten tuhý „špunt“. Nevím jak jinde, ale u nás to může dělat jen jeden člověk z celýho okresu, takže jsme se s tím docela najezdili, ještě jsme tam byli 2x na kontrole, při té první nám tam ještě vymáčkl trochu hnisu. Do půl roku jsme měli jakékoliv jiné očkování zakázané. Pak jsme byli ještě na kontole na plicním, tam už to bylo OK, takže jsem ráda, že to máme za sebou.
Ahooj Chromle,taky jsme si to s Adelkou prožili,bohužel!!A ted se pořád bojí všech mudr!!Jenže nepomáhá,ani když jí držím na kolenou,spívám,tleskám,dělám opičky..a nic..takže vidím,že paní doktorka měla pravdu-děti si prý pamatují víc,než si myslíme!!Naše Adélka se třese ještě ,když jí oblékám a uklidní se,až jsme venku z ordinace!!nemůžeme jí zvážit,poslechnout!!..v TV bylo,že jsme už jediný stát,který používá to troj- očkování do nožiček,zbytečně bolestivé a stresující..
Viděla jsem dost alarmující dokument o TBC v Rusku. Ukázalo se, že současné očkování už nepomáhá proti zmutovanému viru a dokonce nepomáhá ani léčba. Lidé nebrali léky, jak by měli, tak se virus stal proti nim rezistentní a zmutoval. Přesto to TBC považuji také za důležité. Můj děda na TBC vlastně zemřel(ještě dřív, než jsem se narodila).
Taky celkem nedávno se hovořilo o tom, že přibývá onemocnění černým kašlem a jedním z důvodů byla špatná vakcína.
V naší porodnici (Brandýs nad Labem)bylo dětí s takto špatně provedeným očkováním velmi mnoho – tdy před dvěma lety. Taky mě to nepříjemně zaskočilo a dost vytočilo.
TBC je čím dál víc s přílivem cizinců v naší zemi. Takže bych to nepovažoval (očkování)zas tak za zbytečné.
Tak naše holky byly očkované na TBC relativně „pozdě“.
Narodily se začátkem listopadu dost nedonošené (1700 a 1440 g), když nás v půlce prosince propouštěli domů, neměly ještě 2500g. Zvané jsme byly (snad si to pamatuji správně) na konec ledna, tzn. skoro ve 3 měsících. Toto očkování bylo naštěstí v pohodě.
Nejhorší reakci měly holky na spalničky (a teď jsem zjistila, že nás vlastně čeká ještě jedna dávka) – zvýšená teplota, intenzivní zarudnutí po celém těle, kopřivka (nebo jak to nazvat).
Očkování dosud holky snášely docela statečně – než jsme opouštěly ordinace, snad už o ničem ani nevěděly. U nás začal jiný problém – holky už rozlišují „své“ a „cizí“ lidi… Což se samozřejmě vztahuje i na doktory a sestřičky… (těch kontrol naštěstí ubývá…)
My měli ze začátku opačný problém – Lucince se na očkování proti TBC neudělala téměř žádná reakce. Na kontrole nám řekli, že budeme muset po ukončení základního očkovacího na přeočkování. Nejdříve na první návštěvě dali Lucince nějakou zkušební injekci, jestli přece jen nemá protilátek dost. Šla tam s úsměvem, nechala se píchnout, ale když jí do předloktí sérum vstřikovali, už začala natahovat. Po týdnu jsme šli na kontrolu a to už odmítala jít i do ordinace. Paní doktorka se jí na předloktí podívala (neměla tam vůbec nic vidět) a kývla na sestřičku, která začala připravovat jehlu. No, Lucinka ječela jak když ji na nože berou. Očkování začalo hnisat a stále ne a ne se zatáhnout, tekl jí z toho hnis a jakž takž se to zahojilo až po čtyřech měsících. Teď už tam má jizvu taky.
Proti očkování nic nemám, myslím si, že konkrétně TBC se zase stává hrozbou (i když spíše od Slovenska na východ), ale mrzí mě, co si někteří prckové s očkováním vytrpí.
Ahoj Chromle.
Tak abych řekla pravdu, tak mě dost překvapilo, že ve vaší porodnici je to běžné…
A k tomu očkování – naprosto souhlasím, že je podle mě zbytečné a možná trochu kontraproduktivní očkovat novorozence – podle všeho je u nás docela nízký výskyt nemocí, na které se očkuje, takže si myslím, že by klidně veškerá očkování počkala alespoň do prvních narozenin.
Docela dost jsem to řešila u Tomíka, obzvlášť to TBC, nechtěla jsem tak strašný zákrok do organismu novorozeněte, když to mohlo počkat do těch 6ti týdnů, ale nakonec jsem měla nějaké problémy v porodnici, málem jsme tam zůstali dalších 10 dní….. A já jsem byla už druhý den na pokraji deprese, takže jsem neměla sílu vzdorovat…. A taky jsem si říkala, že jestli 3 dny, nebo 6 týdnů, tak to vyjde nastejno, protože to dítko – respektive jeho imunitní systém – stejně o moc zralejší nebude, natož dotvořený….
Jo, taky souhlasím s povinným očkováním, ale podle mě by se nic moc nestalo, kdyby to fakt počkalo do toho roka, stejěn s dětmi do roka chodíme do kolektivu míň, navíc, jak už jsem psala, tato onemocnění jsou docela eliminována… A to nemluvím o tom, že jsem zaslechla cosi o tom, že třeba TBC a černý kašel můžou ohrozit i očkované, protože nějak zmutovaly a jsou silnější, než očkování…
Mobile Sliding Menu