A teď přiletí včelička

Sonča:
Řekla bych to asi takto, když si kupujeme auto, tak myslíme na to, aby bylo bezpečné. V případě nehody, abychom měli alespoň malou naději, že důsledky nehody se zabezpečením zmírní.Auto může být ale sebelépe konstruované, ale když nás převálcuje kamion ve 120-cítce, tak to následky mít bude a asi nepěkné. Tudíž se přikláním k tvrzení milli.s, ano je možné, že vakcína nezaúčinkuje tak jak by měla, protože organizmus napadne zrovna jiný kmen, ale můžu v té chvíli říci , že jsem pro to udělala co jsem mohla. Hlavně, aby vědci mohli spolehlivě za 20 let říci, že vyvinutá vakcína proti neštovicím je nebo není účinná, je potřeba, aby byla očkována. Když jsem se ptala na tuto vakcínu své dětské lékařky, tak mi potvrdila, že pokud byla očkována jen jedna dávka, tak nemoc se v 70% případů vyvinula stejně. Proto po pěti letech se přistoupilo k dvojí dávce pro děti ve všech věkových kategoriích. Sdělila mi,že po přeočkování dvojí dávkou se nemoc objevila jen v 10% případů a to s minimálním průběhem nemoci, tj bez teplot a s ojedinělým výsevem pupínků.
Shrnu to tedy, ano souhlasím, je možné, že očkování nebude účinkovat jak má, ale není jiné cesty, jak se o tom přesvědčit, než té, že se to musí vyzkoušet v praxi, třeba zrovna pro budoucí generace.

Očkování, to je hodně široké téma k diskuzi. Záleží hlavně v první řadě na přístupu rodičů, ošetřujících lékařů a v neposlední řadě vše zavísí na tom, jak dítě očkování snáší. Je nutné podotknout , že mnohé farmaceutické produkty podléhají masivní propagandě a ne vždy jsou účelné. Můj názor na očkování je kladný, nemyslím si že je zbytečné, mnohá z očkování mají prokazatelný účel a nelze o tom spekulovat. Právě díky existenci základních očkování patříme k zemím, kde se tyto nemoci nevyskytují, nebo jen velmi sporadicky. Diskutabilní jsou také vedlejší účinky na dětský organizmus. Ano jsou děti, které očkování špatně snáší a potýkají se s řadou vedlejších účinků. U těchto dětí se k očkováním nadstandartním přikačuje s rozvahou. Má dcerka patří do té druhé kategorie dětí, které očkovací látku přijímají bez problémů a vedlejších účinků.
V dnešní době se vyskytují na farmaceutickém trhu i vakcíny, které dříve neexistovaly a dokáží zabránit vzniku nemocí, které nás donedávna dokázaly potrápit, jako např neštovice, nebo nemocím, které se vyskytují málo, ale jsou pro dětské zdraví nebezpečné. Týká se to např. vážných trvalých následků či toho nejhoršího.
V dnešní době můžeme svá dítka tedy naočkovat proti chřipce, rotavirům (průjmová onemocnění s vážným průběhem), neštovicím, meningitidě, pneumokoku, encefalitidě, hepatitidě A apod. Já sama některá očkování zvažuji, vzhledem k tomu, že dcerka od září nastoupí do školky.
Nemyslím si, že prodělání nemoci je tím nejúčinnějším způsobem podbory imunity. Důsledky mohou být nesrovnatelně horší než případná reakce na samotnou vakcinaci. Navíc řádně nedoléčená nemoc, jako např neštovice, znamená že se s ní dítě bude potýkat znovu např v podobě pásového oparu. Tvrdit (jak tu bylo v některém z příspěvků řečeno) že i u psů bylo prokázáno že očkování dvoj nebo trojkombinace dlouhodobě prokázalo nepříznivé účinky na organizmus nebo dokonce zkrácení života zvířete. Zvíře je poněkud něco jiného, než dítě. Pes narozdíl od dítěte je přeočkováván každý rok. Vakcinace proti většině lidských nemocí jsou jednorázové a dlouhodobé. Není možné to tedy srovnávat. Navíc u psů jsou tyto vakcinace proto doporučovány pouze po dobu aktivního věku psa, ve stáří jsou tyto vakcinace eliminovány na očkování proti vzteklině, protože ostatní je zbytečné. Takže prosím nesrovnávat dva naprosto odlišné světy. Navíc zrovna tak u zvířat jako u lidí je lepší nemocem předcházet, protože prodělání nemoci by mohlo vést k fatálním následkům.
Takže závěrem lze říci jediné, že je na každém z nás rodičů, jak se rozhodneme. Zda necháme děti nemocemi projít a doufat, že právě to naše se s tím účelně popere a vybuduje si možná imunitu. Nebo ho raději naočkujeme a tím se nejspíš vyhneme všemu výše uvedenému.