Zelenina a životní styl

18.6.2010

Karel Kopec

Má-li být zajištěn udržitelný rozvoj výživy, musí dojít k nutným změnám ve výživě člověka i jeho životního stylu a v omezování zdravotních rizik. Jde o nové chápání potravin jako zvláštního druhu zboží, o jiný systém přerozdělování a o realizaci řady doporučení Organizace pro zemědělství a potraviny (FAO). Odklon od nadměrné konzumace tuků, cukru, bílého pečiva, tučného masa a příklon k zelenině, ovoci, drůbeži a rybám by mohl přispět i k větší rovnováze ve světové spotřebě potravin.

Výživová doporučení

Většina podstatného o výživě člověka už bylo z mnoha hledisek řečeno. Zbývá, jen to dodržovat. Souhrn dosavadních poznatků je obsažen ve výživových doporučeních, která se stále zdokonalují, zpřesňují, a z dalších dietních pravidel, jejichž dodržováním lze předcházet rizikům mnoha chorob. Výživová doporučení se zaměřují nejen na skladbu potravin a způsob konzumace, ale také na životní styl. Důraz je kladen na vysoký podíl zeleniny a vyšší fyzickou aktivitu. Nejznámějším grafickým znázorněním těchto doporučení je tzv. výživová pyramida, která od konce minulého století doznala značných změn. Přihlíží také k poznatkům o dietě paleolitického člověka. Mezi základní doporučené potraviny se výrazně prosadila zelenina.

Zelenina denně, celoročně a po celý život

Heslo „Pětkrát denně ovoce a zelenina“, pod nímž proběhla propagace zdravé výživy i u nás, utkvělo v povědomí mnoha spotřebitelů a pracovníků ve stravování. Ke snídani pohár rajčatové šťávy, na desátku a svačinu čerstvou zeleninu, nebo list salátu či pekingského zelí do obložené housky, k obědu zeleninové polévky, příkrmy, saláty, k večeři mrkvový či zelný koláč – to vše lze v různých pestrých obměnách zařadit na jídelníček.

Také během roku lze podle sezóny, zařazovat různé druhy zeleniny – na jaře ředkvičky, pažitku, saláty, v létě a na podzim hlavně plodovou zeleninu, v zimě zeleninu skladovanou

a konzervovanou.

Od útlého dětství je nutno vštěpovat dětem oblibu jídel zdraví prospěšných. Týká se to zejména zeleniny. Dnes je k dispozici výběr hotové kojenecké výživy na bázi zeleniny v kom-binaci s masem, mlékem, rýží, cereáliemi, zeleninové nápoje, polévky aj. Dobře se zde uplatňují protlaky a polévky z karotky, květáku, brokolice, později ze špenátu, kedluben, růžičkové kapusty, pekingského zelí. Je třeba zdůraznit, že tyto výrobky podléhají přísné kontrole a odpovídají nejnovějším poznatkům o výživě kojenců a batolat. V dalších letech života lze druhovou skladbu rozšířit (zelí, tykev, kapusta). V předškolním věku je už možno konzumovat většinu zeleninových druhů a podávat je jak v čerstvém stavu, tak v různé úpravě. Předpokládá to současně výchovu k řádné životosprávě a k dodržování výživových doporučení. Kulinární úprava může rozhodujícím způsobem ovlivnit oblibu jednotlivých druhů. Pokud nebyla získána dosta-tečná obliba zeleniny v mládí, v dospělosti je možné využít také rozumových argumentů k propagaci zdravých stravovacích návyků.

Samozřejmě platí, že účelná a správná výživa od dětství zabezpečuje preventivně oddálení nástupu příznaků stárnutí a udržení zdravého organismu do vysokého věku. Pozitivní účinky zeleniny se projevují v seniorském věku, kdy dochází ke snížení fyzické a společenské aktivity a ke změnám stárnoucího organismu. Zelenina přispívá k odolnosti proti chorobám, výkonnosti látkové výměny, udržuje kapacitu plic, srdeční výkon, nervovou činnost a ostrost smyslů. Snižuje riziko obezity, měknutí kostí, kornatění cév, revmatismu, obstipace (zácpy) a dalších. Vláknina zeleniny mimo jiné omezuje nežádoucí vedlejší účinky léků, jejichž spotřeba je ve stáří vyšší. Pestrá chuť a vůně zeleniny poskytuje, i při ochabujícím čichu a chuti, požitek z jídla.