Nevíte, jaká je pro vaše dítě ta nejlepší strava, která mu zajistí nezbytné živiny pro intenzivní růst a vývoj dětského organismu? Mezi prvním a dvacátým rokem dochází k prudkým změnám v organismu dospívajícího dítěte. Svaly sílí, kosti se prodlužují, výška se víc než ztrojnásobuje a váha vzrůstá desetkrát. Proto je zapotřebí v tomto období dodat našemu dítku kvalitní, vyváženou stravu…
Batolecí období je od 1 do 3 let věku dítěte. V tomto věkovém období se růst dítěte zpomaluje. Po dovršení 1. roku života je dítě schopné rozkousat pevnější stravu. Dítěti by měla být podávána rozmanitá a zdravá strava 5-6 x za den, jeho potřebný denní příjem energie činí cca 1200 kcal. Důležitou součástí jídelníčku je mléko a mléčné výrobky, dítě by mělo denně vypít až půl litru mléka, aby byla pokryta denní potřeba vápník. Nízkotučné mléko není vhodnou variantou, do pěti let potřebuje vaše dítě mléko plnotučné, jež mu zajistí potřebnou energii.
Další důležitou součást jídelničku tvoři vláknina, to jest celozrnný chléb, ovesné vločky, brambory, luštěniny. Samozřejmý je dostatečný přívod ovoce a zeleniny. Zdrojem železa a bílkovin je maso, jež do jídelníčku zařazujeme několikrát v týdnu. Upřednostňujeme drůbež, ryby a telecí maso. Při přípravě jídel dáváme přednost pečení a grilování. Nezapomínejme také na dostatečný přívod tekutin, v podobě ovocných a bylinkových čajů, naředěných ovocných šťáv či neperlivé vody. Sladké nasycené limonády nepatří mezi vhodné tekutiny pro vaše dítě.
U dětí v tomto věku dochází často k období se střídáním chuti k jídlu. Nejdříve by snědly vše na co přijdou, pak zase jídlo naprosto odmítají. Nenuťte dítě jíst víc, než samo chce. Rozkaz „Dojídat se musí!“ je naprosto zastaralý a nerozumný, jelikož u dítěte může vést k poruchám zažívání, k obezitě a i k celoživotnímu odporu k určitému jídlu. Sami to moc dobře známe ze svého dětství, když nám ve školce či školní jídelně nutili např. koprovou omáčku, museli jsme ji tajně vyhazovat či uklízet do pytlíku, který jsme za rohem vyhodili do odpadkového koše. Proto je vhodnější dávat dítěti menší porce.
Sladkosti se staly synonymem dětství, ale všichni dobře víme, že to našim dětem nijak neprospěje – ztrácejí chuť k jídlu, kazí se jim zuby a ještě tím organismu nedodají žádné zdravé, potřebné živiny. Zakážeme-li našemu dítku tyto dobrůtky úplně, bude se cítit ukřivděné a mlsat bude potají. Zkusme tedy najít vždy zdravější variantu, která nahradí sladký bonbon či tučný smetanový dort. Takové tvarohové, jogurtové a pudingové dezerty ozdobené ovocem, či ovocné dřeně a koktejly jsou naprosto ideální náhradou, která je i zdravá a výživná.
Napsal/a: Lucie Hlubučková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)
No, s tou batolecí výživou teď docela bojujeme. Mladší Málka má teď sedm měsíců, je jen kojená,je jí pořádný kus, na noční krmení se nebudí,normální jídlo- příkrmy- odmítá. Starší Libušce jsou dva roky, je hodně kojená, skoro nic nejí. Když má žízeň, řekne si o pití,když má hlad, řekne si o prso. Tak tři-čtyřikrát do týdne si opravdu pochutná na normálním jídle a to tak,že „mňam mňamuje“. Permanentně má na svém stolečku nějaké ovoce, pro dopolední a odpolední svačinku. Byla jsem z toho trochu hin, z toho jejich (ne)stravování, tak jsem se byla poradit s naším p. doktorem. Hrozně se smál a říkal, že jsou holky chytré podšívky, že co by se namahaly s kousáním, když má maminka tak výživné mlíčko(((-:. Nemáme prý vůbec nutit k jídlu. Jen nabídnout a uvidíme. Když „nezabere“ ani jedna ani druhá,nechat to být. Je tedy pravda, že ani Libča není tintítko, tak na tom asi něco bude((-:. Jo, ještě k tomu mléku, Líba jí jogurty,sýry, ale mléko mi nevypije ani ochucené. Myslím, že je to tím, že hu má dost ode mne, tak jí to „telátkové“ prostě nechutná. Po pravdě, já mlíko vypiju také jen v kávě, sice si ho tam dávám hrozně moc, ale čisté ho také nevypiju…
Do kolika let dítěte tvoří mléko hlavní podíl jeho stravy? Prosím o odpověď. Děkuji, Jarmila.
Kristýno díky za typ, čaj Roibos určitě zkusím. Už to trvá čtvrtý den a stolička zatím nikde, akorát tam má obrovskou bolavou bouli, určitě to všichni znáte, takže beru cokoliv, co malé neublíží a aspoň trošku pojede.Zkusím i ten med, rok bude mít za 14 dnů, tak si myslím, že už jí to snad nemůže ublížit.díky, díky.
Tak to zkusím shrnout:
Jahodník, maliník, šípek, ostružina, rooibos, ovocné šťávy ředěné, ovocné čaje, voda denně.
Co ty minerálky – které konkrétně?
Vandulo,
připomínky beru 🙂
U toho maliníku, jahodníku a bezu bych vůbec neprotestovala, to asi nevadí ani denně. Pokud jde o heřmánek tak to jsem někde slyšela, že tam může hrozit i předávkování – působí pak nějaké zažívací potíže (stolice je dozelena).
Jinak jsem dohledala radu od Silvie ohledně bylinkových čajů – najdete ji ZDE.
Tak hlavně ať to těm našim robátkům chutná 🙂
Petro, mám knížku Vaříme dětem chutně a zdravě, je z nakl. Pavla Momčilová. A tady píšou doslova:
Bylinné čaje můžeme brát jako léčebné a podpůrné prostředky, ale také jako lahodné nápoje pro každodenní pití. Pro každodenní pití volíme čaje z bylin, které nemají specifické účinky nebo jsou ve svých účincích jen lehké. Sem patří napr. list maliníku, jahodníku, černého rybízu, kopřivy, sušené ovoce, ovocné slupky ap. Do směsí můžeme v menších množstvích přidávat i některé byliny s léčivými účinky, jako jsou např. různé druhy máty, meduňka, podběl, květ bezu černého, heřmánek pravý a římský, pelyněk černobýl. Doporučujeme však směsi i bylinky střídat a neupnout se na jednu, která nám zachutná.
A ještě pro každodenní pití doporučují:
šípkový čaj,
dětské bylinné čajové směsi,
přírodní ovocné a zeleninové šťávy připravené na odšťavňovači atd….
Tak já nevím. Asi bych se přiklonila k názoru, že v malém množství lze některé z bylinek pít denně, třeba jeden hrníček, ne samozřejmě litr. Nebo obden. U nás tedy bylinky dětem moc nejedou, takže je skoro vůbec nedělám. Kristýna má pravdu s Roibosem, to je vynikající čaj-nečaj a můžou ho i děti.
S tím zdravým mlsáním se pokusím něco vymyslet, ale stejně to bude asi jenom seznam neškodných cukrovinek, těch, které máme vyzkoušené.
ahoj Claire, zkusila jsi jí dát čaj Roibos? Je prý hodně zdravý pro malé děti, a když odmítá nesladké, tak jí ho můžeš mírně osladit buď medem, a nebo tím Glukopurem. Ten prý zoubkům vůbec nevadí. Ale on je ten čaj i sám o sobě trošku sladký a je moc dobrý. Malej ho ted pije, a už nic jiného ani nechce.
Tak to mě celkem zajímá, Kačence bude rok a od půl roku pije dětský bylinkový čaj, začínala s granulovaným Hippem, ale když jí začly růst zoubky, tak mě zubařka upozornila, že to hodně kazí zuby, takže ho postupně odbouráváme, cukr jí dávat moc nechci, čekám na ten rok, že zkusím sladit troškou medu, zatím pije dětské bylinkové a do toho má na velkou láhev lžičku toho granulovaného, protože nesladký odmítá. a postupně tu dávku garnuzlek snižuju. Myslím, že bylinky typu heřmánek, ibišek, máta nemůžou dítěti uškodit. Dá se někde k tomu dopátrat, které bylinky rozhodně ne? Samozřejmě, že třeba pelyněk a agersivní bylinky, které opravdu léčí nějaký problém bych nedala, ale ty jemné, voňavé mi příjdou spíš prospěšné, rozhodně lepší než černý čaj. A ovocné jsou sice super, ale když roste Kačce zub, např. teď stolička, tak je to u ní spojené s horečkou a průjmy a ovocný čaj jí dát nemůžu, takže nevím.
Vandulo,
s těma bylinkama bych byla tak jako tak asi opatrná. Pokud je to čaj pro děti, tak to asi až tak vadit nebude, ale přesto to podle mě není k dennímu pití. Tak jednou za čas (1× týdně?) na zpestření to asi bude ok, ale fakt ne moc často.
Na to zdravé mlsání jsem sama zvědavá – nechceš to sepsat do nového článku? Líp by se to pak zpětně na stránkách dohledávalo 😉
Mě ta věta o pečení a grilování taky zarazila. Bylinkových čajů jsem si nevšimla, protože se dají koupit i bylinkové čaje určené pro děti, mám třeba Sonnentor Raráškův čaj kouzelný – v kvalitě BIO: citronová tráva, kdoule, šípek, ibišek, lékořice, růže, chrpa, slunečnice. Myslíte že je to špatné?
Později připíšu pár tipů na zdravé mlsání pro ty děti, které už objevily, co to sladkosti jsou.
Tak já bych měla k článku pár výhrad.
Z toho, co jsem už dřív vyčetla jinde:
– bylinkové čaje nejsou pro děti vhodné, pokud se jimi nesnažíme řešit nějaký „aktuální problém“, hrozí, že si tělo na bylinky zvykne a až je budeme potřebovat, nebudou fungovat. Kromě toho, jak píše Silvie v mnoha odpovědích v bylinkové poradně – s bylinkami je u dětí potřeba zacházet jako s léky (a ty jim taky nedáváme na chuť)!
– při přípravě jídel je nejzdravější variantou vaření, pak teprve pečení, o grilování mám docela pochybnosti.
Jinak musím z vlastní zkušenosti souhlasit s těmi chutěmi batolat. Áňa je docela jedlík, ale občas jí nechutná to, co normálně bez problémů jí. Nutit ji opravdu nemá smysl. Takže někdy holt neobědvá. Naštěstí u ní vím, že to, co nesní v poledne, dožene odpoledne, nebo druhý den.
A jěště k sladkostem – jistě nemá smysl je přísně zakazovat. Ale na druhou stranu nevidím důvod je dětem dávat, dokud ještě nevědí, o co „přicházejí“, a samy je nevyžadují. Teprve potom bych hledala nějaké zdravější mlsání.
Ahoj Andreo, jsem ráda za tvé příspěvky o výživě, protože do batolecího období dospějeme asi za dva měsíce, a tak mě samozřejmě výživa po prvním roce moc zajímá. Jen tak dál.:-))
Mobile Sliding Menu