Za maminku, za tatínka (I. část)

Rubrika: Stravovací návyky

Na každém kroku se dnes můžeme dočíst o problémech, které jsou spojené převážně s nevhodným stravováním našich dětí, což si v konečném důsledku nese i své komplikace a následky. Přístup dětí k jídlu totiž není ovlivněn pouze vlastní potřebou, ale hlavně snahou o prosazení se nejen v rodině, ale i ve svém okolí. Základem tedy je naučit děti jíst nejen kvalitně…

Nejčastěji diskutovanou situací je vyšší tělesná hmotnost dítěte, následuje, pro někoho možná překvapivě, odmítání jídla.
Jíst odmítají děti každého věku, nejčastěji předškoláci, výjimkou však nejsou ani děti jedenácti- nebo dvanáctileté, které jedí pouze pečivo, suché těstoviny a brambory a z ovoce třeba jen banány. Rodiče nejčastěji uvádějí, že dětem jejich připravená jídla prostě nechutnají. A děti? Ty budou raději o hladu, než by přistoupily k nabízenému jídlu pozitivně. Mnohdy, a ne výjimečně si vezmou sladkosti. Proti těmto pochutinám nenamítají prakticky vůbec nic. Problém ovšem je, že rodiče jim nejen vyhoví, ale často sami sladkosti nabídnou. Obávají se totiž, aby jim nechyběly nějaké důležité látky a aby nebyly podvyživené.
Děti jsou ovlivňovány jak působením vlastní rodiny, tak a to ve větší míře vlivem okolí, svých kamarádů apod.

Kde se stala chyba
Na počátku je chyba, za kterou většinou stojí dobrý úmysl rodičů. Bohužel, v jeho konečné fázi vzniká špatný stravovací návyk pro dítě, jehož odstranění stojí hodně úsilí obou zúčastněných stran.

Jaké okolnosti působí na vzniku:

  1. Doba zavádění příkrmů
    Mléčná strava je pro kojence důležitá v jeho prvních měsících života, postupně ale potřebuje zařadit do svého jídelníčku i další složky potravy. A co je neméně důležité – mění se postupně způsob stravování z lahvičky na lžičku. Je to vlastně další životní krok dítěte, které poznává chutě a konzistence, jež doposud neznalo. Vše nové ale neznamená dobré a může se stát, že dítě bude jídlo odmítat. A právě zde udělají rodiče chybu ve chvíli, když se domnívají, že tuhle potravinu dítě nechce a nebudou mu jí tedy dávat. Opak je ale pravdou – dítě se musí přizpůsobit, sice pomalu, ne násilím, po malých krůčcích.

  2. Spontánní růst dítěte
    Děti nerostou plynule, toho si jistě všechny maminky všimnou samy, aniž by je na to musel kdokoli upozorňovat. Ale tím, že dítě roste tzv. ve skocích má také období, které se projeví i spořádáním menších porcí jídla, než na které byli rodiče zvyklí. A naopak se zase později dostaví fáze rychlejšího růstu a zvýšení příjmu potravy. V obou směrech se jedná o zcela přirozenou součást vývoje a rozhodně to není důvod k panice.

    odmítání

  3. Vzdorovitost
    Okolo druhého roku života dítěte nastává zlom projevující se zvýšenou vzdorovitostí, kdy se dítě snaží uplatňovat samo sebe, svou vůli. Dítě prožívá konflikty jak s vnějším světem, tak i se svými rodiči. I přesto, že se opět jedná o přirozenou součást života, projeví se i v jídle, kdy dítě pokrmy odmítá. Je zde nutná vysoká dávka trpělivosti.

  4. Napodobuji svět kolem sebe
    To, co dělají lidé v okolí dítěte, to se snaží napodobovat i dítě. A v jídle tohle platí obzvlášť. Pokud maminka bude své děťátko nutit ke zdravému jídlu a správnému stolování a sama například snídat nebude vůbec či se její ranní jídlo sestává z občasného kousnutí chleba u sporáku, pak i dítě pomalu, ale jistě bude tento zvyk přebírat. Což se v důsledku samozřejmě projeví i na jeho přístupu v této oblasti.

  5. Přílišná úzkost rodičů
    Jistě mi dáte za pravdu, že každá matka chce i v oblasti jídla pro své dítě to nejlepší. To by bylo v pořádku, až na fakt, že někdy to prostě „přehánějí“. Využívat nejrůznější manévry, včetně zastrašujících jen pro to, aby dítě daný pokrm snědlo, je nejen zbytečné, ale může uškodit více, než si myslíme. Honičky se lžící po pokoji ztrácejí význam a cukající hlavička dítěte dává jasný signál k tomu, že nemá smysl nutit něco, co dítě prostě zrovna nechce.

    Hodně rodičů dělá chybu i v tom, že pokud jejich potomek nesní například hlavní jídlo, „docpou“ jej sladkostmi či sušenkami – jen aby nemělo hlad. Opět další chyba, které je třeba se obloukem vyhnout.
    Ve výsledku si bude dítě vybírat, co chce, co mu chutná a nebude výjimkou, že dá přednost lízátkům a bonbonkům.

Na vytváření nesprávných stravovacích návyků dětí se podílí také příliš časté diskutování na téma dietní stravy, tj. zda je daný pokrm tučný, kolik obsahuje cukru apod. Těmito výroky jsou ovlivňovány nejen děvčata, ale i chlapci a nejen pubertálního věku.

Komentování chutí jídel má ale vliv i na nejmenší děti. Pokud proneseme u společného jídla věty typu, že tohle teda jíst nebudeme, je to až moc zdravé, a talíř se svou porcí odneseme, dítě si situaci pamatuje a nesmíme se pak divit, že bude tato jídla odmítat.

Rovněž sledování televize, psaní na počítači či psaní SMS zpráv během jídla narušuje pozornost, stejně jako oblíbené čtení novin a dalších tiskovin či knih. S tím souvisí nevhodný styl stolování, hlasité rozhovory nebo vůbec ponechání dítěte u jídla samotného, protože rodiče „potřebují klid“ apod.
Všechny tyto situace a jistě i mnohem další vedou k tomu, že se dítě postupně naučí chápat jídlo jako něco nedůležitého a především docílíme vytvoření nesprávných návyků a složení jídel, které dítě bude konzumovat po další život.

K čemu vede nesprávná strava
výživa
Dítě, které ze svého jídelníčku většinu potravin vylučuje, přijímá jen velmi jednostrannou stravu a bude tedy pravděpodobně po čase trpět nedostatkem nebo nadbytkem některých živin, minerálních látek či vitaminů.
Nadbytek se pak nejčastěji týká jednoduchých sacharidů a nevhodných nasycených tuků, které děti přijímají v podobě sladkostí a slazených limonád. To je příčinou zvýšené kazivosti zubů a samozřejmě nežádoucího vzrůstu tělesné hmotnosti. Negativně může být ovlivněna také hladina cholesterolu a tuků v krvi, zejména díky nadměrnému příjmu tučných pokrmů (smažených jídel, jídel z nabídky nejrůznějších fast foodů či stánků).

Nedostatek je v takovém případě obvyklý např. u bílkovin nebo kvalitních rostlinných tuků, které jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, resp. esenciálních mastných kyselin. (Esenciální látky si tělo nedovede samo vytvořit a musí je proto přijímat s potravou.) V důsledku nedostatku esenciálních aminokyselin může dojít k např. poruchám ve vývoji pohybového aparátu, v důsledku nedostatku esenciálních mastných kyselin zase k problémům s vývojem některých orgánů.

Je důležité si také uvědomit, že některé látky potřebují „nosiče“ proto, aby se mohly v organizmu efektivně šířit. Např. železo, které je obsaženo v mase a luštěninách, potřebuje pro svou efektivní distribuci (nejen) po dětském těle dostatek vitaminu C, jehož zdrojem je mnoho druhů ovoce a zeleniny. Strava má tedy být, jak bylo mnohokrát opakováno, pestrá!

Napsal/a: Iveta Pešková

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist