Strava dětí je základem jejich zdraví

Počet nemocných trpících civilizačními nemocemi stále roste a věk postižených se snižuje do nižších věkových skupin. Alergie, kožní problémy, zažívací nemoci, cévní i nádorové plní dnes dennodenně ordinace nejrůznějších specialistů. Jsou léčeny stále novějšími a agresivnějšími léky, ale jen málo se léčí vlastní příčiny vzniku degenerativních nemocí. Příčin je rozhodně víc a jsou spojeny s našim životním stylem a důsledkem našeho konání a jednání.

Jednou z nejdůležitějších příčin je strava. Ta buduje naše tělo a jeho funkci, je výživou pro naše tkáně, od ní se odvíjí pevnost našeho zdraví. Je naším stavebním kamenem, který je postaven na základech genetiky a vrozených dispozic. Strava je základem našeho zdraví po celý život, ale v dětství a zvláště pak v prvním roce života se kladou ty nejdůležitější základy.

Současná strava neodpovídá ani našim potřebám, ani charakteru našeho trávení, a to pak vede nejen k poruše zažívacích funkcí, ale má to i jiné závažné negativní důsledky. Výsledkem je porucha střevní imunity a od ní se odvíjející řada imunitních problémů. Nejcitlivější je střevní imunita v prvním roce života, kdy dochází k vývoji střevní sliznice, a proto je toto období pro zdraví velmi důležité.
Do roku by se tato střevní sliznice neměla setkat s jinou bílkovinou než bílkovinou mateřského mléka. To znamená, že základem stravy v tomto období by mělo být jednoznačně mateřské mléko. V půl roce pak začínáme přidávat zeleninové polévky a pyré, následně kaše s bezlepkových obilovin – rýže, jáhly, kukuřice. Důležité je vařit zeleninu vždy čerstvou, neboť uvařená a skladovaná zelenina zahnívá a stává se kyselinotvornou. To ale citlivému dětskému střevu vůbec neprospívá. Pro zpestření doplníme tepelně upraveným ovocem, to však není vhodné kombinovat s obilovinami.
Druhým rokem postupně přecházíme k dalším potravinám. Přidáváme další obiloviny jako oves a ječmen, zařazujeme luštěniny a rozšiřujeme sortiment zeleniny. První rok života je jednoznačně dominantní a jedinou chutí chuť sladká, v druhém roce postupně zařazujeme všechny ostatní chutě tak, aby si na to dětský organismus postupně zvykl. Podobně pracujeme s konzistencemi. V prvním roce vládne tekutá a postupně kašovitá konzistence, druhým rokem zařazujeme všechny ostatní a snažíme se postupně stravě dodávat maximální pestrost.

Tímto způsobem budujeme základní stravovací návyky, kdy základem stravy by měly být celozrnné obiloviny, zelenina a luštěniny, doplněné občasně masem, ovocem a hlavně olejnatými semeny. V dětském věku je třeba zvyknout dítě na maximální pestrost a nenechat dítě sklouznout do stereotypu. V celém dětství je potřeba významného zastoupení sladké chuti. Jednoduchý cukr však není tím správným řešením neboť překyseluje vnitřní prostředí a je živnou půdou pro růst bakterií a hlavně plísní. Zatěžuje slinivku břišní a vede postupně k trávicím poruchám. Na jednoduchý cukr vzniká závislost, kterou vidíme u mnoha dětí i dospělých, vede pak k závažným zdravotním důsledkům a je těžké se této závislosti zbavit. Proto je nezbytné naučit se dělat zdravé sladkosti na bázi sladu, či tepelně upraveného ovoce.

Dětská strava by neměla být suchá, tak jak je tomu zvykem v současné době. Pečivo jako základ stravy je velmi významným činitelem poškození zdraví a je základem pro mnoho nemocí. Naše citlivost na lepek je v poslední době významná a v pečené formě škodí téměř každému, navíc je takto upravená potravina stahující a vysušující, což vede ke zhoršení vývoje fyzických i psychických schopností. Proto by měli být obiloviny ve formě celého vařeného zrna, nákypů, kaší, noků, a pečená forma mouky jen občasným doplňkem. Ale nejen pečivo je problém, postupně mizí z naší stravy jedna ze základních složek, a tou jsou zeleninové omáčky. Ty jsou však pro stravu v našem zeměpisném pásmu nejen tradiční, ale i velmi důležité.

Hodně se mluví a píše o tom, jak je současná strava chemicky upravená, je to bezesporu naprostá pravda. Chemie se dostává do stravy jak způsobem pěstování rostlinné potraviny, tak při chovu živočišné části. Ale daleko horší je situace následné úpravy a zpracování, nejen že se používají nejrůznější stabilizátory, emulgátory a barviva, ale strava po této úpravě je naprosto mrtvá a nepřístupná našemu trávení. Jak chemická složka, tak strava, která pozbyla schopnost stravitelnosti, je výraznou překážkou ve výživě organismu, jeho regeneraci i schopnosti imunity. Proto bychom se měli takovéto stravě vyhýbat co nejevíce a čím mladší organismus, tím je citlivější. Není také bez významu všímat si média, které se používá na vaření i ohřívání, mikrovlnná trouba je svou dysrezonanční energií velmi škodlivá a mění charakter stravy a její energii a tím významně porušuje zdraví.

Je zřejmé, že strava současné „civilizované“ populace je postavena spíše na zákonech potravinářského průmyslu a obchodu místo na zákonech přírody, které pro člověka bezesporu platí. Proto je třeba se vrátit ke stravě našich předků a vzít si příklad z národů, kteří si zachovali tradiční způsob stravování.

Naší ordinací prošlo mnoho lidí i dětí s nejrůznějšími zdravotními obtížemi, k jejich léčbě využíváme nejrůznější přírodní prostředky léčby. Nedílnou součástí této léčby je i strava, která nejen pomáhá v ozdravném procesu, ale vede i k udržení zdraví po skončení léčby. Máme také mnoho rodin, které přijdou s prosbou o pomoc při úpravě stravy před plánovaným těhotenstvím, a tudíž vidíme, jak děti, stravující se od svého narození dobře, jsou zdravé a vyvíjí se bez problémů. Mnoho z nich již dospělo a my se těšíme na další generaci zdravých dětí. Je to krásná práce a těší nás její výsledky. Na druhou stranu je to i těžké, vždyť přesvědčovat lidi k opuštění zaběhlých stereotypů je náročné. Odhodlání ke změně je však na každém z nás.

Napsal/a: MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán