Strava dětí je základem jejich zdraví

Rubrika: Stravovací návyky

Počet nemocných trpících civilizačními nemocemi stále roste a věk postižených se snižuje do nižších věkových skupin. Alergie, kožní problémy, zažívací nemoci, cévní i nádorové plní dnes dennodenně ordinace nejrůznějších specialistů. Jsou léčeny stále novějšími a agresivnějšími léky, ale jen málo se léčí vlastní příčiny vzniku degenerativních nemocí. Příčin je rozhodně víc a jsou spojeny s našim životním stylem a důsledkem našeho konání a jednání.

Jednou z nejdůležitějších příčin je strava. Ta buduje naše tělo a jeho funkci, je výživou pro naše tkáně, od ní se odvíjí pevnost našeho zdraví. Je naším stavebním kamenem, který je postaven na základech genetiky a vrozených dispozic. Strava je základem našeho zdraví po celý život, ale v dětství a zvláště pak v prvním roce života se kladou ty nejdůležitější základy.

Současná strava neodpovídá ani našim potřebám, ani charakteru našeho trávení, a to pak vede nejen k poruše zažívacích funkcí, ale má to i jiné závažné negativní důsledky. Výsledkem je porucha střevní imunity a od ní se odvíjející řada imunitních problémů. Nejcitlivější je střevní imunita v prvním roce života, kdy dochází k vývoji střevní sliznice, a proto je toto období pro zdraví velmi důležité.
Do roku by se tato střevní sliznice neměla setkat s jinou bílkovinou než bílkovinou mateřského mléka. To znamená, že základem stravy v tomto období by mělo být jednoznačně mateřské mléko. V půl roce pak začínáme přidávat zeleninové polévky a pyré, následně kaše s bezlepkových obilovin – rýže, jáhly, kukuřice. Důležité je vařit zeleninu vždy čerstvou, neboť uvařená a skladovaná zelenina zahnívá a stává se kyselinotvornou. To ale citlivému dětskému střevu vůbec neprospívá. Pro zpestření doplníme tepelně upraveným ovocem, to však není vhodné kombinovat s obilovinami.
Druhým rokem postupně přecházíme k dalším potravinám. Přidáváme další obiloviny jako oves a ječmen, zařazujeme luštěniny a rozšiřujeme sortiment zeleniny. První rok života je jednoznačně dominantní a jedinou chutí chuť sladká, v druhém roce postupně zařazujeme všechny ostatní chutě tak, aby si na to dětský organismus postupně zvykl. Podobně pracujeme s konzistencemi. V prvním roce vládne tekutá a postupně kašovitá konzistence, druhým rokem zařazujeme všechny ostatní a snažíme se postupně stravě dodávat maximální pestrost.

Tímto způsobem budujeme základní stravovací návyky, kdy základem stravy by měly být celozrnné obiloviny, zelenina a luštěniny, doplněné občasně masem, ovocem a hlavně olejnatými semeny. V dětském věku je třeba zvyknout dítě na maximální pestrost a nenechat dítě sklouznout do stereotypu. V celém dětství je potřeba významného zastoupení sladké chuti. Jednoduchý cukr však není tím správným řešením neboť překyseluje vnitřní prostředí a je živnou půdou pro růst bakterií a hlavně plísní. Zatěžuje slinivku břišní a vede postupně k trávicím poruchám. Na jednoduchý cukr vzniká závislost, kterou vidíme u mnoha dětí i dospělých, vede pak k závažným zdravotním důsledkům a je těžké se této závislosti zbavit. Proto je nezbytné naučit se dělat zdravé sladkosti na bázi sladu, či tepelně upraveného ovoce.

Dětská strava by neměla být suchá, tak jak je tomu zvykem v současné době. Pečivo jako základ stravy je velmi významným činitelem poškození zdraví a je základem pro mnoho nemocí. Naše citlivost na lepek je v poslední době významná a v pečené formě škodí téměř každému, navíc je takto upravená potravina stahující a vysušující, což vede ke zhoršení vývoje fyzických i psychických schopností. Proto by měli být obiloviny ve formě celého vařeného zrna, nákypů, kaší, noků, a pečená forma mouky jen občasným doplňkem. Ale nejen pečivo je problém, postupně mizí z naší stravy jedna ze základních složek, a tou jsou zeleninové omáčky. Ty jsou však pro stravu v našem zeměpisném pásmu nejen tradiční, ale i velmi důležité.

Hodně se mluví a píše o tom, jak je současná strava chemicky upravená, je to bezesporu naprostá pravda. Chemie se dostává do stravy jak způsobem pěstování rostlinné potraviny, tak při chovu živočišné části. Ale daleko horší je situace následné úpravy a zpracování, nejen že se používají nejrůznější stabilizátory, emulgátory a barviva, ale strava po této úpravě je naprosto mrtvá a nepřístupná našemu trávení. Jak chemická složka, tak strava, která pozbyla schopnost stravitelnosti, je výraznou překážkou ve výživě organismu, jeho regeneraci i schopnosti imunity. Proto bychom se měli takovéto stravě vyhýbat co nejevíce a čím mladší organismus, tím je citlivější. Není také bez významu všímat si média, které se používá na vaření i ohřívání, mikrovlnná trouba je svou dysrezonanční energií velmi škodlivá a mění charakter stravy a její energii a tím významně porušuje zdraví.

Je zřejmé, že strava současné „civilizované“ populace je postavena spíše na zákonech potravinářského průmyslu a obchodu místo na zákonech přírody, které pro člověka bezesporu platí. Proto je třeba se vrátit ke stravě našich předků a vzít si příklad z národů, kteří si zachovali tradiční způsob stravování.

Naší ordinací prošlo mnoho lidí i dětí s nejrůznějšími zdravotními obtížemi, k jejich léčbě využíváme nejrůznější přírodní prostředky léčby. Nedílnou součástí této léčby je i strava, která nejen pomáhá v ozdravném procesu, ale vede i k udržení zdraví po skončení léčby. Máme také mnoho rodin, které přijdou s prosbou o pomoc při úpravě stravy před plánovaným těhotenstvím, a tudíž vidíme, jak děti, stravující se od svého narození dobře, jsou zdravé a vyvíjí se bez problémů. Mnoho z nich již dospělo a my se těšíme na další generaci zdravých dětí. Je to krásná práce a těší nás její výsledky. Na druhou stranu je to i těžké, vždyť přesvědčovat lidi k opuštění zaběhlých stereotypů je náročné. Odhodlání ke změně je však na každém z nás.

MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán – www.institut.celostnimedicina.cz

S autory se můžete setkat v pondělí 18.5.2009 v 18 hodin v Kině Perštýn, více ZDE

Publikace:
Radost ze zdravých dětí – preventivní i léčebná strava pro celou rodinu
Radost z jídla

Napsal/a: MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Matilda

    Ahoj anonymní:-) Mám právě 13 měsíční dítě, tak ti můžu napsat, co jí:-) Jí toho pomálu,zrovna velký jedlík není. Už nekojíme 2 měsíce, takže ráno má flašku Sunaru. Pak si dělám snídani já, takže buď si vezme ode mě kousek buchty nebo kukuřičný či rýžový plátek namazaný máslem a medem a kromě toho mu nachystám kousek chleba většinou s pomazánkovým máslem, nebo s máslem a plátkovým sýrem, aby si zvykal, že ráno se prostě snídá. Ale od všeho si vezme jen pár soust. Pak je ovocná svačinka, buď jablíčko, banán, nebo teď jahůdky ze zahrady, někdy přesnídávka z obchodu. Pak oběd, vařím jen pro něj vždy na více dnů, dva dny má stejné jídlo, zbytek okamžitě zamrazuji na jindy. Když pak nestíhám nebo někde jedeme, jen sáhnu do mrazáku. Vařím jídlo většinou v kupě – v papiňáku, na másle a na cibulce brambůrky nebo rýži, zeleninu – mrkev, květák, fazolky, často kupuji mraženou, když se mi čerstvá nelíbí. Hrášek a kukuřici nechce, nedávám ještě ani papriku, rajče před vařením sloupnu. Pokud mám kousek masa, přihodím k tomu, pokud ne, uvařím jen zeleninové jídlo, které mohu pak obměnit třeba vajíčkovou zavářkou apod. Nebo mám často kousek masa pro něj odložený od nás, který třeba večer uvařím zvlášť, naporcuji a dám taky zamrazit, pak se jen k jídlu přidá. Občas udělám omáčku, koprovou nebo svíčkovou, občas mu dám od sebe třeba zapékanou brokolici s bramborem, v takovém případě už dopředu šetřím solí a kořením… Ale od táty z talíře mu stejně chutná nejvíc, co s tím nadělám:-)
    Odpoledne mléčná svačinka – jogurt, tvaroh. A večer zase buď chleba s nějakou pomazánkou, se sýrem, nebo zbytek od oběda a před spaním flašku sunaru. Pokud nesní žádnou večeři, tak mu dám do flašky naředěný sunar částečně s rýžovou kaší, aby se nasytil. Tož tak je to u nás:-)

  • Anonymní

    Dobrý den.Já bych měla jeden dotaz.Chtěla bych vědět co jí roční dítě?Děkuji

  • Danniella

    Ty omáčky mi taky připadají děsné. Já jsem vařila zvlášť dost dlouho bez koření. Tak od roku a půl jsem vařila např. polívky málo slané, odebrala jsem malému a dosolila pro nás. To jsem dělala i u jiných jídel, kde to jde. Malý má naštěstí rád spíš přirozeně chutnající jídlo, takže vařený květák s brambory mu stačil. Maso jsme ale zavedli docela brzy. Připadá mi, že článek psali vegetariáni, kteří ale jako odborníci na výživu nemohou maso zcela pominout, tak ho tam se zaťatými zuby zmínili.

  • Lussy, já se ti přiznám, že co se koření týče, vařila jsem pro malého zvlášť – minimum soli, koření jen zelené (majoránka, pažitka, atd…), sem tam trošičku sladké papriky, ale malý to nakonec odstrčil a to taťkovo s pepřem, česnekem a chilli bylo stejně lepší. :-))) Takže už koření tolik neřeším, jen všechno vařím málo slané a každý si dosolí na talíři.
    Jinak malému moc chutnalo uvařit brambory společně s mrkví – celou, pak nakrájet na kousky na talířek, jemně pokapat oliv. olejem nebo máslem. Masíčko jsem mu často nakrájela na pidi kousíčky a hodila do nejmenšího kastrůlku, na másle krátce osmahnout, aby se maso jen zatáhlo a pak podlít vodou a dusit. Dala by se k tomu přihodit i nějak zeleninka a udělat k masíčku trochu omáčky, ale on mi jedl jen ta „suchá“ jídla. Nejradši suché brambory, suché těstoviny, květák na mozeček měl oblíbený, ale jak to zavánělo nějakou omajdou, odmítal.
    Kuřecí jsem dala malému poprvé snad ve 2 letech. Moc ho nekupujem, považuju ho za dost nekvalitní. Knedlík se špenátem měl taky poprvé snad v roce a půl. My ale stejně nejsme moc knedlíkoví, takže jestli máme knedlík tak jednou za 2-3 měsíce…
    A rozhodně jsem tedy nepřipravovala-nevařila každý den čerstvé jídlo. Většinou to měl na 2 dny. Jinak bych asi nedělala fakt nic jinýho než vařila…
    A k těm rohlíkům 🙂 Myslím, že to malá fakt přežije 🙂 Já se tedy snažila dávat spíš nějaké třeba tvarohové koláčky nebo šátečky. Mouka tam bude stejně, ale říkám si, že je tam aspoň ten zdravý tvaroh 🙂 Ale častěji je u nás na stole spíš chleba nebo tmavé pečivo, ten šáteček fakt jednou za týden…

  • Lussy

    Babofko,
    díky moc. A měla bys nějaký tip,jak upravit jídlo co budu vařit mě a manželovi,aby to mohlo roční dítě?
    Třeba když budu dělat obalovaný květák tak malé udělám mozeček. Nebo budu péct kuře,tak ten její kousek neosolím a brambory taky a mohla by to jíst. Ale nevím u omáček. Vím,že spousta mamin i mladším dětem dává omáčku a knedlík co jedí dospělí,akorát to míň okoření. To mě přijde síla. Ale přemýšlela jsem jak to udělat pro mrně? Jestli můžu dát pod maso cibulku,jaké koření (pepř a pálivou papriku jsem vyloučila). A zahustím to kukuřično pohankovou kaší:-).

  • Lussy, tak já třeba místo zahušťování polévek, omáček, apod. dávám místo mouky kukuřičnopohankovou kaši. Je to snadné, koupíš pytlík sypkého cosi ve zdravé výživě a kdykoli bys chtěla machat kastrůlek a vyrábět jíšku do špenátu, do omáčky k masu, do bramboračky, do rajské, do guláše, sýrovo-smetanové omáčky, atd., tak jen přisypáváš a mícháš, než ti omáčka nepřijde akorát hustá. A na chuti to fakt nikdo nepozná, že je tam něco „zdravého“…
    Bylo to dost konkrétní? 😉

  • Lussy

    Tak jsem si článek přečetla a zase na mě padla deprese,že fakt už nevím,co malé (za 14 dní jí bude rok) dávat.
    Taky se snažím používat co nejvíc selský rozum a z každého článku si vzít něco,ale vždycky mě dostanou ty chytré rady,bubu co se stane když dítě bude/nebude jíst to a to. Chybí mi tu stejně jako u podobných článků nějaké konkrétní recepty. Na www stránkách pod článkem jsem si jen přečtla,že vstupní prohlídka stojí 900,-.
    Takže to,že už 14 dní dávám žužlat dceři každý den rohlík,z kterého za celý den užužlá tak 1/3 a z toho polovina zůstane na zemi a na oblečení,není doufám tragédie.
    Budu ráda,když někdo napíše KONKRÉTNÍ recepty,jak vařit zdravě. Protože vyjádření: „já dělám často pohanku a snažím se jí dát do všeho“ mě prostě nepomůže :-(.

  • Danniella

    Zajímavý článek, ale:
    1. Náš syn cokoli kašovitého nejí dodnes, a to mu budou 3 roky. Od začátku přikrmování v 6 měsících jedl jen rozmačkanou nebo na kousky nakrájenou stravu.
    2. Kdybych měla spočítat, kolik snědl rýžových chlebíků, …
    3. Vařené ovoce bych do něj nedostala ani za nic, jí jen jablko, hrušku, meloun, občas banán, vše syrové.
    Atd. Slyšela jsem už tolik názorů na výživu, že v tom mám spíš čím dál větší zmatek. Dodržovali jsme některé zásady, nedávali jsme do roku lepek (až na pár skleniček, v kterých byl a zjistili jsme to bohužel pozdě) apod. Zdaleka jsme se neřídili tím, co se v článku píše. Výsledky jsou ale na můj vkus skvělé. Malý jí minimum sladkostí, moc sladké věci mu nechutnají. A většinu věcí, které pro něj pokládám za nevhodné, vůbec nechce. Jsem zvědavá, jak s tím zamává školka. Tam by se měla taky zaměřit pozornost odborníků. Kdekteré dítě si tam své dobré stravovací návyky zkazí.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist